Češi loni během epidemie méně pili. Jedli více ovoce nebo rýže

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

„Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ interpretuje vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Ovoce loni snědl každý Čech v průměru 87,8 kilogramu, o 1,3 kilogramu více než v roce 2019. Z ovoce mírného pásu připadala polovina celkové spotřeby na jablka, následovaly švestky se zhruba 12procentním podílem. U jižního ovoce tvořily shodně zhruba třetinu spotřeby banány a pomeranče spolu s mandarinkami.

Na talíři se objevilo více rýže a luštěnin

Z potravin používaných převážně jako přílohové byla vloni rekordní spotřeba rýže a luštěnin. V průměru každý Čech snědl téměř osm kilogramů rýže a 3,6 kilogramu luštěnin, jako jsou čočka, fazole či hrách. „Šlo vůbec o nejvyšší hodnoty od počátku sledování v roce 1920, respektive 1948,“ konstatovali statistici.

Naproti tomu spotřeba brambor loni klesla meziročně téměř o 4,5 kilogramu na 65,1 kilogramu na osobu. Menší zájem měli lidé také o těstoviny.

Mléka a mléčných výrobků loni Češi meziročně spotřebovali 262,5 kilogramu na obyvatele. Oproti předchozímu roku to znamená nárůst o 5,4 procenta. Více než o mléko stoupl zájem o sýry či tvaroh. U mléčných konzerv statistici loni zaznamenali nárůst spotřeby o polovinu.

Spotřeba masa se loni meziročně zvýšila o 800 gramů na 84 kilogramů na obyvatele. Zatímco zájem o drůbeží a vepřové maso v posledních letech stoupá, spotřeba hovězího se loni nepatrně snížila.

O více než tři kilogramy na 103,5 kilogramu v přepočtu na osobu loni klesla spotřeba mlýnských a pekárenských výrobků. Lidé kupovali méně jak chleba, tak i pšeničného a trvanlivého pečiva.

Uzavření restaurací

Výraznému pokles zájmu spotřebitelů loni čelili výrobci nápojů. „Uzavření restaurací mělo vliv na pokles spotřeby nealkoholických i alkoholických nápojů,“ potvrdil Radek Matějka z ČSÚ. Nižší spotřebu nealkoholických nápojů než v roce 2020 statistici zaznamenali naposledy v roce 2001.

U alkoholických nápojů se spotřeba snížila na nejnižší úroveň od roku 1996. U piva klesla konzumace meziročně o šest litrů na osobu, takže v průměru vypil každý Čech 140 litrů. U vína klesla spotřeba o půl litru na téměř dvacet litrů na osobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...