Vegetariánkám častěji hrozí zlomenina kyčle. Vědci se snaží zjistit příčinu

Studie provedená na více než šestadvaceti tisících ženách ve středním věku odhalila, že vegetariánkám hrozí zlomenina kyčelního kloubu o třiatřicet procent víc než pravidelným konzumentkám masa.

Britský odborný časopis BMC Medicine vydal studii, která prozkoumala riziko zlomeniny kyčle u příležitostných konzumentů masa, pescatariánů (lidí, kteří jedí ryby, ale ne maso) a vegetariánů – v porovnání s pravidelnými konzumenty masa.

Vědci měli data o 26 318 ženách žijících ve Velké Británii. Sledovali je během dvaceti let a za tu dobu jich 822 utrpělo zlomeninu kyčle, jde o něco málo přes tři procenta. Když autoři studie zkoumali vliv nejrůznějších faktorů, byli vegetariáni jedinou skupinou definovanou svou stravou, která měla zvýšené riziko zlomeniny kyčle. A toto riziko u ní bylo poměrně výrazně vyšší.

Publikovaná studie je jednou z mála, které porovnávají riziko zlomeniny kyčle u vegetariánů a „masožravců“, kde byl výskyt zlomeniny kyčle potvrzen z nemocničních záznamů. Vědci zdůrazňují, že pro hlubší pochopení příčin tohoto jevu je zapotřebí dalšího výzkumu přesných příčin, proč bylo právě u úplných vegetariánů vyšší riziko.

Nahrávám video
Německem se šíří nový megatrend: vegetariánství
Zdroj: ČT24

Vegetariánská strava může být zdravá i nezdravá

Hlavní autor studie James Webster, doktorand ze School of Food Science and Nutrition v Leedsu, uvedl: „Naše studie se věnuje obavám, kterých se týkají rizika zlomeniny kyčle u žen, které se stravují vegetariánsky. Není to ale varování, aby se lidé vzdali vegetariánské stravy. Stejně jako u každé diety je důležité pochopit osobní okolnosti a to, jaké živiny jsou potřebné pro vyvážený zdravý životní styl.“

Vegetariánská strava se může u jednotlivých lidí značně lišit; může být zdravá nebo nezdravá, úplně stejně jako u potravy, která zahrnuje živočišné produkty. „Je ale znepokojující, že vegetariánská strava často obsahuje nižší příjem živin, které souvisejí se zdravím kostí a svalů. Tyto typy živin se obecně častěji vyskytují v mase a jiných živočišných produktech než v rostlinách,“ vysvětluje vědec.

Nízký příjem těchto živin podle něj může vést k nižší hustotě kostních minerálů a svalové hmoty, což potom může způsobit větší náchylnost k riziku zlomenin kyčle. „Proto je obzvláště důležité, aby další výzkum lépe porozuměl faktorům, které způsobují zvýšené riziko u vegetariánů, ať už se jedná o nedostatek konkrétních živin, nebo o regulaci hmotnosti. Abychom mohli lidem pomoci se zdravě rozhodovat,“ dodává vědec.

Rostlinná strava je stále oblíbenější

Bezmasá strava se v poslední době stává stále oblíbenější, v evropských zemích se mezi vegetariány řadí v průměru kolem pěti až deseti procent lidí. Řada předchozích výzkumů ukázala, že tato potrava může snižovat rizika několika chronických onemocnění, včetně cukrovky, srdečních chorob a rakoviny.

Současně se stále více volá po omezování jídelníčku založeného na mase – kvůli klimatickým a ekologickým dopadům intenzivního chovu hospodářských zvířat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...