Vegetariánkám častěji hrozí zlomenina kyčle. Vědci se snaží zjistit příčinu

Studie provedená na více než šestadvaceti tisících ženách ve středním věku odhalila, že vegetariánkám hrozí zlomenina kyčelního kloubu o třiatřicet procent víc než pravidelným konzumentkám masa.

Britský odborný časopis BMC Medicine vydal studii, která prozkoumala riziko zlomeniny kyčle u příležitostných konzumentů masa, pescatariánů (lidí, kteří jedí ryby, ale ne maso) a vegetariánů – v porovnání s pravidelnými konzumenty masa.

Vědci měli data o 26 318 ženách žijících ve Velké Británii. Sledovali je během dvaceti let a za tu dobu jich 822 utrpělo zlomeninu kyčle, jde o něco málo přes tři procenta. Když autoři studie zkoumali vliv nejrůznějších faktorů, byli vegetariáni jedinou skupinou definovanou svou stravou, která měla zvýšené riziko zlomeniny kyčle. A toto riziko u ní bylo poměrně výrazně vyšší.

Publikovaná studie je jednou z mála, které porovnávají riziko zlomeniny kyčle u vegetariánů a „masožravců“, kde byl výskyt zlomeniny kyčle potvrzen z nemocničních záznamů. Vědci zdůrazňují, že pro hlubší pochopení příčin tohoto jevu je zapotřebí dalšího výzkumu přesných příčin, proč bylo právě u úplných vegetariánů vyšší riziko.

Nahrávám video

Vegetariánská strava může být zdravá i nezdravá

Hlavní autor studie James Webster, doktorand ze School of Food Science and Nutrition v Leedsu, uvedl: „Naše studie se věnuje obavám, kterých se týkají rizika zlomeniny kyčle u žen, které se stravují vegetariánsky. Není to ale varování, aby se lidé vzdali vegetariánské stravy. Stejně jako u každé diety je důležité pochopit osobní okolnosti a to, jaké živiny jsou potřebné pro vyvážený zdravý životní styl.“

Vegetariánská strava se může u jednotlivých lidí značně lišit; může být zdravá nebo nezdravá, úplně stejně jako u potravy, která zahrnuje živočišné produkty. „Je ale znepokojující, že vegetariánská strava často obsahuje nižší příjem živin, které souvisejí se zdravím kostí a svalů. Tyto typy živin se obecně častěji vyskytují v mase a jiných živočišných produktech než v rostlinách,“ vysvětluje vědec.

Nízký příjem těchto živin podle něj může vést k nižší hustotě kostních minerálů a svalové hmoty, což potom může způsobit větší náchylnost k riziku zlomenin kyčle. „Proto je obzvláště důležité, aby další výzkum lépe porozuměl faktorům, které způsobují zvýšené riziko u vegetariánů, ať už se jedná o nedostatek konkrétních živin, nebo o regulaci hmotnosti. Abychom mohli lidem pomoci se zdravě rozhodovat,“ dodává vědec.

Rostlinná strava je stále oblíbenější

Bezmasá strava se v poslední době stává stále oblíbenější, v evropských zemích se mezi vegetariány řadí v průměru kolem pěti až deseti procent lidí. Řada předchozích výzkumů ukázala, že tato potrava může snižovat rizika několika chronických onemocnění, včetně cukrovky, srdečních chorob a rakoviny.

Současně se stále více volá po omezování jídelníčku založeného na mase – kvůli klimatickým a ekologickým dopadům intenzivního chovu hospodářských zvířat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 11 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 13 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...