Na třetí sobotu v únoru připadá Světový den luskounů, jehož smyslem je upozornit na důležitost ochrany těchto jedinečných tvorů. V současnosti jde o nejvíce nelegálně pašované živočichy světa.
Luskoun je nejpašovanější tvor světa. Oživlé šišky žene do záhuby využití v alternativní medicíně
Luskouni představují evolučně jedinečnou, starobylou skupinu bezzubých savců příbuzných šelmám, specializujících se na pojídání mravenců a termitů. Pro svůj vzhled připomínající šišku jsou nezaměnitelní – jako jediní savci na planetě mají tělo pokryté chlupy přetvořenými do podoby šupin.
Žijí v jižní Asii a v subsaharské Africe, na obou kontinentech jsou masivně loveni. Největšími odbytišti jsou Čína a Vietnam. Poté, co byly nadměrným lovem zdecimovány populace asijských luskounů, se pozornost ilegálního obchodu přesunula i na africké druhy. Důsledkem je, že všech osm druhů luskounů je zařazeno na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN do kategorie ohrožený vyhubením, dva dokonce jako kriticky ohrožené.
Podobně jako u nosorožců může za lov luskounů pověrčivost a výjimečnost zvířete. V lidové magii je luskoun výjimečný už jen tím, že jde o jediného žijícího savce pokrytého šupinami – tím v mnoha kulturách připomíná legendární draky a další mytologické tvory. V Číně se navíc oceňuje odolnost luskounů. Když jsou tak životaschopní a obrnění, musí být schopní tuto vlastnost přenést i na lidi.
Během posledních deseti let bylo podle odhadů expertů ilegálně zabito více než milion těchto pozoruhodných tvorů. Drtivá většina kvůli jihoasijské poptávce, kde pokládají luskouní maso za vynikající pochoutku. Mezi bohatými se pokládá za symbol jejich statusu – kilogram se prodává v přepočtu za přibližně 7000 korun, stalo se proto oblíbeným zejména při slavnostních příležitostech, jako jsou například svatby.
Ještě horší než chutné maso je pro luskouny ale jejich pověst. Unikátní vzhled jim vytvořil v tradičních asijských medicínách image doslova zázračných tvorů, z nichž se dá na léky využít kdeco. Mnohem dražší a ještě vyhledávanější než maso je například polévka z nenarozených mláďat luskounů, která se využívá jako lék na mužskou neplodnost, u žen na nedostatek mateřského mléka a na mnoho dalších problémů.
V Asii umí využít také jejich šupiny, ty by měly podle tradiční čínské medicíny pomáhat při rozsáhlém spektru problémů: od akné přes zažívací potíže až po rakovinu. Tradičně se také používají na všechny problémy spojené s krví. Luskouni se využívají také v tradiční africké medicíně, podle studie na celkem 47 různých problémů: od menstruačních potíží přes bolesti zad až po údajné funkce protijedu.
Zatím neexistují žádné kvalitní studie, které by potenciální léčivý vliv šupin, embryí nebo masa posuzovaly, a podle vědců není důvod, proč by nějaké takové vlastnosti měly mít. Jsou totiž tvořené především keratinem, tedy stejnou látkou, ze které se skládají rohy nosorožců anebo lidské nehty. A složením blízké nosorožčí rohy nemají větší léčebný vliv než obyčejné placebo, což už popsala celá řada výzkumů. Ten největší už z roku 1983 přesvědčivě dokládá, že účinek rohoviny na lidské zdraví je nulový – dá se srovnat s tím, když si člověk okusuje nehty.
Den luskounů
Na ohrožení luskounů upozorní v sobotu 19. února Zoo Praha bohatým programem pro veřejnost. „Přestože Světový den luskounů zvyšuje povědomí o jejich ohrožení, pokrok v ochraně je stále příliš pomalý. V Zoo Praha se proto snažíme pomoci chránit luskouny různými způsoby hned v několika zemích. V Kamerunu podporujeme strážce chráněných území a v rámci projektu Toulavý autobus se snažíme o omezení lovu osvětou a vzděláváním místních obyvatel. V Laosu a na Sumatře se zase finančně podílíme na výstavbě a chodu záchranných stanic pro luskouny zabavené pytlákům,“ představuje projekty na ochranu luskounů ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek.
2 minuty
Britští vědci přišli na způsob, jak odhalit pašeráky luskounů
Právě pražská zoologická zahrada by také měla v budoucnu luskouny i chovat. Dvojice luskounů přicestuje do Prahy ze zoologické zahrady v tchajwanské metropoli Tchaj-pej v březnu. Chovný pár luskounů bude obývat expozici Indonéská džungle v pražské zoo.
„Luskouní pár, který máme pro naši zoologickou zahradu přislíbený od partnerského města Tchaj-pej, se už pomalu připravuje na cestu do Prahy,“ uvedl v listopadu 2021 na svém Facebooku primátor Zdeněk Hřib. Doplnil, že v Evropě zatím chová luskouny jediná zoo.
V Praze bude podle něj k vidění samička Run Hou Tang a sameček Gun Bao. Pražané by ale podle Hřiba mohli savcům s šupinami vymyslet přezdívky. „Luskouní pár už sice jména má, ale bylo by skvělé, kdybychom novému páru společně mohli dát alespoň nějaké hezké české přezdívky. Hlasovat budeme už brzy na Portálu Pražana,“ slíbil na sociálních sítích.
