Nejstarší šavlozubý tygr světa byl velký jako moderní kočka. Uspěl díky evolučnímu náskoku

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Nově popsaný tvor dostal jméno Diegoaelurus vanvalkenburghae. Tento živočich žil ve třetihorách a vypadal jako velká zubatá kočka. Přesto ve skutečnosti nebyl blízce příbuzný kočkovitým šelmám. Diegoaelurus patřil mezi machaeroidy – vyhynulou skupinu masožravých savců a „nejstarší skupinu šavlozubých zvířat“, uvádí se v článku, jehož spoluautorem je paleontolog Ashley Poust z Přírodovědného muzea v San Diegu.

„Pravděpodobně vypadal jako malá puma, ale byl podsaditější a měl větší hlavu,“ popisuje. Fakt, že nebyl příbuzný kočkovitých šelem, zase tak překvapivý není. Historie života na Zemi je plná případů takzvaného konvergentního vývoje, kdy je výsledná podoba natolik evolučně výhodná, že k ní příroda dospěje více cestami současně. 

Podle autorů objevu je ve skutečnosti mnohem zajímavější, že tvor byl dost specializovaný masožravec. Označují to jako takzvanou obligátní masožravost, tedy jídelníček složený nejméně ze sedmdesáti procent z masa. Bez masa tedy už žít nemohou, ale současně to ještě nejsou extrémně specializovaní „hypermasožravci“, jako jsou třeba současní lvi, delfíni nebo kočky domácí.

Podle Pousta se savci před 42 miliony lety, kdy žil Diegoaelurus, teprve učili, jak na Zemi přežít jen díky masu. Právě v té době se na to specializovali, například rozvojem chrupu. Velice jim v tom pomohl vývoj specializovaných zubů určených na trhání masa – a přesně takové měl nově popsaný predátor.

Čtvrt století výzkumu

Paleontologové získali fosilii v roce 1988 z 42 milionů let staré formace Santiago v okrese San Diego v jižní Kalifornii. Našli spodní čelist a směs dobře zachovalých zubů. Fosilii nalezenou při stavebních pracích poblíž Oceanside pak krátce prostudovali a pak ji umístili do Přírodovědného muzea v San Diegu.

Ashley Poust s čelistí nově objeveného šavlozubého tvora
Zdroj: San Diego Natural History Museum.

Název Diegoaelurus vanvalkenburghae označuje oblast, v níž byla fosilie nalezena, a vědkyni Blaire Van Valkenburghovou, „jako uznání jejího přínosu k našemu chápání evoluce u masožravých savců a paleoekologie šavlozubých“, uvádí se v článku.

Tento exemplář je prvním machaeroidem, který byl objeven na západním pobřeží USA nebo v jakékoli severoamerické oblasti mimo Utah a Wyoming. Zkameněliny machaeroidů jsou poměrně vzácné, proto je tento objev tak důležitý.

Exemplář nabízí nové poznatky o chování, stravě a evoluci jednoho z prvních savčích predátorů na světě – tvora, který se objevil asi 24 milionů let po vyhynutí všech neptačích dinosaurů. Právě obří zuby byly jeho hlavní evoluční zbraní. Protože byl jedním z prvních savců vybavených takovým chrupem, nemohla se jeho kořist ještě přizpůsobit.

Je důležité zdůraznit, že machaeroidi nejsou machairodové, tedy slavnější velké šavlozubé kočky, které dosahovaly velikosti lvů – machairodové ale žili mnohem později, přibližně v době před deseti miliony lety. 

„Jednou z nejzajímavějších věcí, které naše studie přinesla, je zjištění, že tato raná šavlozubá zvířata byla rozmanitější, než jsme si mysleli, a žilo jich více druhů najednou,“ uvedl pro web Gizmodo Poust. „Také nám to říká více o opravdu zajímavém období v historii Severní Ameriky, kdy se velké subtropické deštné lesy rozšířily na jihozápad Spojených států,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 3 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
včera v 10:00

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
včera v 08:00

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...