Nejstarší šavlozubý tygr světa byl velký jako moderní kočka. Uspěl díky evolučnímu náskoku

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Nově popsaný tvor dostal jméno Diegoaelurus vanvalkenburghae. Tento živočich žil ve třetihorách a vypadal jako velká zubatá kočka. Přesto ve skutečnosti nebyl blízce příbuzný kočkovitým šelmám. Diegoaelurus patřil mezi machaeroidy – vyhynulou skupinu masožravých savců a „nejstarší skupinu šavlozubých zvířat“, uvádí se v článku, jehož spoluautorem je paleontolog Ashley Poust z Přírodovědného muzea v San Diegu.

„Pravděpodobně vypadal jako malá puma, ale byl podsaditější a měl větší hlavu,“ popisuje. Fakt, že nebyl příbuzný kočkovitých šelem, zase tak překvapivý není. Historie života na Zemi je plná případů takzvaného konvergentního vývoje, kdy je výsledná podoba natolik evolučně výhodná, že k ní příroda dospěje více cestami současně. 

Podle autorů objevu je ve skutečnosti mnohem zajímavější, že tvor byl dost specializovaný masožravec. Označují to jako takzvanou obligátní masožravost, tedy jídelníček složený nejméně ze sedmdesáti procent z masa. Bez masa tedy už žít nemohou, ale současně to ještě nejsou extrémně specializovaní „hypermasožravci“, jako jsou třeba současní lvi, delfíni nebo kočky domácí.

Podle Pousta se savci před 42 miliony lety, kdy žil Diegoaelurus, teprve učili, jak na Zemi přežít jen díky masu. Právě v té době se na to specializovali, například rozvojem chrupu. Velice jim v tom pomohl vývoj specializovaných zubů určených na trhání masa – a přesně takové měl nově popsaný predátor.

Čtvrt století výzkumu

Paleontologové získali fosilii v roce 1988 z 42 milionů let staré formace Santiago v okrese San Diego v jižní Kalifornii. Našli spodní čelist a směs dobře zachovalých zubů. Fosilii nalezenou při stavebních pracích poblíž Oceanside pak krátce prostudovali a pak ji umístili do Přírodovědného muzea v San Diegu.

Ashley Poust s čelistí nově objeveného šavlozubého tvora
Zdroj: San Diego Natural History Museum.

Název Diegoaelurus vanvalkenburghae označuje oblast, v níž byla fosilie nalezena, a vědkyni Blaire Van Valkenburghovou, „jako uznání jejího přínosu k našemu chápání evoluce u masožravých savců a paleoekologie šavlozubých“, uvádí se v článku.

Tento exemplář je prvním machaeroidem, který byl objeven na západním pobřeží USA nebo v jakékoli severoamerické oblasti mimo Utah a Wyoming. Zkameněliny machaeroidů jsou poměrně vzácné, proto je tento objev tak důležitý.

Exemplář nabízí nové poznatky o chování, stravě a evoluci jednoho z prvních savčích predátorů na světě – tvora, který se objevil asi 24 milionů let po vyhynutí všech neptačích dinosaurů. Právě obří zuby byly jeho hlavní evoluční zbraní. Protože byl jedním z prvních savců vybavených takovým chrupem, nemohla se jeho kořist ještě přizpůsobit.

Je důležité zdůraznit, že machaeroidi nejsou machairodové, tedy slavnější velké šavlozubé kočky, které dosahovaly velikosti lvů – machairodové ale žili mnohem později, přibližně v době před deseti miliony lety. 

„Jednou z nejzajímavějších věcí, které naše studie přinesla, je zjištění, že tato raná šavlozubá zvířata byla rozmanitější, než jsme si mysleli, a žilo jich více druhů najednou,“ uvedl pro web Gizmodo Poust. „Také nám to říká více o opravdu zajímavém období v historii Severní Ameriky, kdy se velké subtropické deštné lesy rozšířily na jihozápad Spojených států,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 56 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...