Nejstarší šavlozubý tygr světa byl velký jako moderní kočka. Uspěl díky evolučnímu náskoku

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Nově popsaný tvor dostal jméno Diegoaelurus vanvalkenburghae. Tento živočich žil ve třetihorách a vypadal jako velká zubatá kočka. Přesto ve skutečnosti nebyl blízce příbuzný kočkovitým šelmám. Diegoaelurus patřil mezi machaeroidy – vyhynulou skupinu masožravých savců a „nejstarší skupinu šavlozubých zvířat“, uvádí se v článku, jehož spoluautorem je paleontolog Ashley Poust z Přírodovědného muzea v San Diegu.

„Pravděpodobně vypadal jako malá puma, ale byl podsaditější a měl větší hlavu,“ popisuje. Fakt, že nebyl příbuzný kočkovitých šelem, zase tak překvapivý není. Historie života na Zemi je plná případů takzvaného konvergentního vývoje, kdy je výsledná podoba natolik evolučně výhodná, že k ní příroda dospěje více cestami současně. 

Podle autorů objevu je ve skutečnosti mnohem zajímavější, že tvor byl dost specializovaný masožravec. Označují to jako takzvanou obligátní masožravost, tedy jídelníček složený nejméně ze sedmdesáti procent z masa. Bez masa tedy už žít nemohou, ale současně to ještě nejsou extrémně specializovaní „hypermasožravci“, jako jsou třeba současní lvi, delfíni nebo kočky domácí.

Podle Pousta se savci před 42 miliony lety, kdy žil Diegoaelurus, teprve učili, jak na Zemi přežít jen díky masu. Právě v té době se na to specializovali, například rozvojem chrupu. Velice jim v tom pomohl vývoj specializovaných zubů určených na trhání masa – a přesně takové měl nově popsaný predátor.

Čtvrt století výzkumu

Paleontologové získali fosilii v roce 1988 z 42 milionů let staré formace Santiago v okrese San Diego v jižní Kalifornii. Našli spodní čelist a směs dobře zachovalých zubů. Fosilii nalezenou při stavebních pracích poblíž Oceanside pak krátce prostudovali a pak ji umístili do Přírodovědného muzea v San Diegu.

Ashley Poust s čelistí nově objeveného šavlozubého tvora
Zdroj: San Diego Natural History Museum.

Název Diegoaelurus vanvalkenburghae označuje oblast, v níž byla fosilie nalezena, a vědkyni Blaire Van Valkenburghovou, „jako uznání jejího přínosu k našemu chápání evoluce u masožravých savců a paleoekologie šavlozubých“, uvádí se v článku.

Tento exemplář je prvním machaeroidem, který byl objeven na západním pobřeží USA nebo v jakékoli severoamerické oblasti mimo Utah a Wyoming. Zkameněliny machaeroidů jsou poměrně vzácné, proto je tento objev tak důležitý.

Exemplář nabízí nové poznatky o chování, stravě a evoluci jednoho z prvních savčích predátorů na světě – tvora, který se objevil asi 24 milionů let po vyhynutí všech neptačích dinosaurů. Právě obří zuby byly jeho hlavní evoluční zbraní. Protože byl jedním z prvních savců vybavených takovým chrupem, nemohla se jeho kořist ještě přizpůsobit.

Je důležité zdůraznit, že machaeroidi nejsou machairodové, tedy slavnější velké šavlozubé kočky, které dosahovaly velikosti lvů – machairodové ale žili mnohem později, přibližně v době před deseti miliony lety. 

„Jednou z nejzajímavějších věcí, které naše studie přinesla, je zjištění, že tato raná šavlozubá zvířata byla rozmanitější, než jsme si mysleli, a žilo jich více druhů najednou,“ uvedl pro web Gizmodo Poust. „Také nám to říká více o opravdu zajímavém období v historii Severní Ameriky, kdy se velké subtropické deštné lesy rozšířily na jihozápad Spojených států,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 36 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...