Nejstarší šavlozubý tygr světa byl velký jako moderní kočka. Uspěl díky evolučnímu náskoku

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Nově popsaný tvor dostal jméno Diegoaelurus vanvalkenburghae. Tento živočich žil ve třetihorách a vypadal jako velká zubatá kočka. Přesto ve skutečnosti nebyl blízce příbuzný kočkovitým šelmám. Diegoaelurus patřil mezi machaeroidy – vyhynulou skupinu masožravých savců a „nejstarší skupinu šavlozubých zvířat“, uvádí se v článku, jehož spoluautorem je paleontolog Ashley Poust z Přírodovědného muzea v San Diegu.

„Pravděpodobně vypadal jako malá puma, ale byl podsaditější a měl větší hlavu,“ popisuje. Fakt, že nebyl příbuzný kočkovitých šelem, zase tak překvapivý není. Historie života na Zemi je plná případů takzvaného konvergentního vývoje, kdy je výsledná podoba natolik evolučně výhodná, že k ní příroda dospěje více cestami současně. 

Podle autorů objevu je ve skutečnosti mnohem zajímavější, že tvor byl dost specializovaný masožravec. Označují to jako takzvanou obligátní masožravost, tedy jídelníček složený nejméně ze sedmdesáti procent z masa. Bez masa tedy už žít nemohou, ale současně to ještě nejsou extrémně specializovaní „hypermasožravci“, jako jsou třeba současní lvi, delfíni nebo kočky domácí.

Podle Pousta se savci před 42 miliony lety, kdy žil Diegoaelurus, teprve učili, jak na Zemi přežít jen díky masu. Právě v té době se na to specializovali, například rozvojem chrupu. Velice jim v tom pomohl vývoj specializovaných zubů určených na trhání masa – a přesně takové měl nově popsaný predátor.

Čtvrt století výzkumu

Paleontologové získali fosilii v roce 1988 z 42 milionů let staré formace Santiago v okrese San Diego v jižní Kalifornii. Našli spodní čelist a směs dobře zachovalých zubů. Fosilii nalezenou při stavebních pracích poblíž Oceanside pak krátce prostudovali a pak ji umístili do Přírodovědného muzea v San Diegu.

Ashley Poust s čelistí nově objeveného šavlozubého tvora
Zdroj: San Diego Natural History Museum.

Název Diegoaelurus vanvalkenburghae označuje oblast, v níž byla fosilie nalezena, a vědkyni Blaire Van Valkenburghovou, „jako uznání jejího přínosu k našemu chápání evoluce u masožravých savců a paleoekologie šavlozubých“, uvádí se v článku.

Tento exemplář je prvním machaeroidem, který byl objeven na západním pobřeží USA nebo v jakékoli severoamerické oblasti mimo Utah a Wyoming. Zkameněliny machaeroidů jsou poměrně vzácné, proto je tento objev tak důležitý.

Exemplář nabízí nové poznatky o chování, stravě a evoluci jednoho z prvních savčích predátorů na světě – tvora, který se objevil asi 24 milionů let po vyhynutí všech neptačích dinosaurů. Právě obří zuby byly jeho hlavní evoluční zbraní. Protože byl jedním z prvních savců vybavených takovým chrupem, nemohla se jeho kořist ještě přizpůsobit.

Je důležité zdůraznit, že machaeroidi nejsou machairodové, tedy slavnější velké šavlozubé kočky, které dosahovaly velikosti lvů – machairodové ale žili mnohem později, přibližně v době před deseti miliony lety. 

„Jednou z nejzajímavějších věcí, které naše studie přinesla, je zjištění, že tato raná šavlozubá zvířata byla rozmanitější, než jsme si mysleli, a žilo jich více druhů najednou,“ uvedl pro web Gizmodo Poust. „Také nám to říká více o opravdu zajímavém období v historii Severní Ameriky, kdy se velké subtropické deštné lesy rozšířily na jihozápad Spojených států,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...