Vodní farmaření už dává lidstvu víc zdrojů než rybolov

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.

Akvakultura, známá také jako vodní farmaření, je chování a pěstování vodních organismů, jako jsou ryby, korýši, měkkýši a vodní rostliny a řasy v kontrolovaném prostředí.

Produkce akvakultury v roce 2022 podle FAO činila rekordních 130,9 milionu tun. Z toho 94,4 milionu tun tvořili vodní živočichové. To představuje 51 procent celkové produkce vodních živočichů.

„Tato čísla ukazují potenciál akvakultury pro výživu rostoucí světové populace,“ komentoval náměstek generálního ředitele FAO Manuel Barange. „Je to nejrychleji rostoucí systém produkce potravin (na světě) za posledních pět desetiletí,“ dodal.

Rostoucí spotřeba

Téměř devadesát procent veškeré produkce akvakultury však připadá pouze na deset zemí. Jsou to Čína, Indonésie, Indie, Vietnam, Bangladéš, Filipíny, Jižní Korea, Norsko, Egypt a Chile. Podle FAO je důležité rozvíjet toto odvětví i jinde, zejména v Africe, která je v současnosti čistým dovozcem ryb.

Kritici tvrdí, že akvakultura může poškodit životní prostředí a dostat do volné přírody nemoci a invazivní druhy. FAO ale uvádí, že tomu lze zabránit vhodnou regulací a monitorováním.

Celosvětová konzumace vodních živočichů na hlavu stoupla předloni na 20,7 kilogramu z 9,1 kilogramu v roce 1961 a v následujících letech by se měla dál zvyšovat. Vodní živočichové jsou pro miliony lidí na celém světě důležitým zdrojem bílkovin.

Produkce odlovu, tedy množství ryb a jiných vodních organismů, které jsou uloveny v jejich přirozeném prostředí, zůstává od konce 80. let zhruba stabilní. V roce 2022 činila 92,3 milionu tun.

Podle posledních údajů však bylo v roce 2021 označeno 37,7 procenta rybích populací v mořských rybolovech za přelovené, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se stíhají přirozeně obnovovat. To způsobuje jejich pokles a ohrožení. Tento trend nepřetržitě roste od roku 1974, kdy bylo přelovených jen deset procent populací, dodala FAO.

Přibližně 90 procent vodních živočichů, kteří jsou chováni nebo loveni, je určeno pro lidskou spotřebu. Zbytek se využívá k jiným účelům, například jako krmivo pro jiná zvířata nebo jako rybí tuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 6 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 7 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 10 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 12 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...