Vodní farmaření už dává lidstvu víc zdrojů než rybolov

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.

Akvakultura, známá také jako vodní farmaření, je chování a pěstování vodních organismů, jako jsou ryby, korýši, měkkýši a vodní rostliny a řasy v kontrolovaném prostředí.

Produkce akvakultury v roce 2022 podle FAO činila rekordních 130,9 milionu tun. Z toho 94,4 milionu tun tvořili vodní živočichové. To představuje 51 procent celkové produkce vodních živočichů.

„Tato čísla ukazují potenciál akvakultury pro výživu rostoucí světové populace,“ komentoval náměstek generálního ředitele FAO Manuel Barange. „Je to nejrychleji rostoucí systém produkce potravin (na světě) za posledních pět desetiletí,“ dodal.

Rostoucí spotřeba

Téměř devadesát procent veškeré produkce akvakultury však připadá pouze na deset zemí. Jsou to Čína, Indonésie, Indie, Vietnam, Bangladéš, Filipíny, Jižní Korea, Norsko, Egypt a Chile. Podle FAO je důležité rozvíjet toto odvětví i jinde, zejména v Africe, která je v současnosti čistým dovozcem ryb.

Kritici tvrdí, že akvakultura může poškodit životní prostředí a dostat do volné přírody nemoci a invazivní druhy. FAO ale uvádí, že tomu lze zabránit vhodnou regulací a monitorováním.

Celosvětová konzumace vodních živočichů na hlavu stoupla předloni na 20,7 kilogramu z 9,1 kilogramu v roce 1961 a v následujících letech by se měla dál zvyšovat. Vodní živočichové jsou pro miliony lidí na celém světě důležitým zdrojem bílkovin.

Produkce odlovu, tedy množství ryb a jiných vodních organismů, které jsou uloveny v jejich přirozeném prostředí, zůstává od konce 80. let zhruba stabilní. V roce 2022 činila 92,3 milionu tun.

Podle posledních údajů však bylo v roce 2021 označeno 37,7 procenta rybích populací v mořských rybolovech za přelovené, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se stíhají přirozeně obnovovat. To způsobuje jejich pokles a ohrožení. Tento trend nepřetržitě roste od roku 1974, kdy bylo přelovených jen deset procent populací, dodala FAO.

Přibližně 90 procent vodních živočichů, kteří jsou chováni nebo loveni, je určeno pro lidskou spotřebu. Zbytek se využívá k jiným účelům, například jako krmivo pro jiná zvířata nebo jako rybí tuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 9 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...