Vodní farmaření už dává lidstvu víc zdrojů než rybolov

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.

Akvakultura, známá také jako vodní farmaření, je chování a pěstování vodních organismů, jako jsou ryby, korýši, měkkýši a vodní rostliny a řasy v kontrolovaném prostředí.

Produkce akvakultury v roce 2022 podle FAO činila rekordních 130,9 milionu tun. Z toho 94,4 milionu tun tvořili vodní živočichové. To představuje 51 procent celkové produkce vodních živočichů.

„Tato čísla ukazují potenciál akvakultury pro výživu rostoucí světové populace,“ komentoval náměstek generálního ředitele FAO Manuel Barange. „Je to nejrychleji rostoucí systém produkce potravin (na světě) za posledních pět desetiletí,“ dodal.

Rostoucí spotřeba

Téměř devadesát procent veškeré produkce akvakultury však připadá pouze na deset zemí. Jsou to Čína, Indonésie, Indie, Vietnam, Bangladéš, Filipíny, Jižní Korea, Norsko, Egypt a Chile. Podle FAO je důležité rozvíjet toto odvětví i jinde, zejména v Africe, která je v současnosti čistým dovozcem ryb.

Kritici tvrdí, že akvakultura může poškodit životní prostředí a dostat do volné přírody nemoci a invazivní druhy. FAO ale uvádí, že tomu lze zabránit vhodnou regulací a monitorováním.

Celosvětová konzumace vodních živočichů na hlavu stoupla předloni na 20,7 kilogramu z 9,1 kilogramu v roce 1961 a v následujících letech by se měla dál zvyšovat. Vodní živočichové jsou pro miliony lidí na celém světě důležitým zdrojem bílkovin.

Produkce odlovu, tedy množství ryb a jiných vodních organismů, které jsou uloveny v jejich přirozeném prostředí, zůstává od konce 80. let zhruba stabilní. V roce 2022 činila 92,3 milionu tun.

Podle posledních údajů však bylo v roce 2021 označeno 37,7 procenta rybích populací v mořských rybolovech za přelovené, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se stíhají přirozeně obnovovat. To způsobuje jejich pokles a ohrožení. Tento trend nepřetržitě roste od roku 1974, kdy bylo přelovených jen deset procent populací, dodala FAO.

Přibližně 90 procent vodních živočichů, kteří jsou chováni nebo loveni, je určeno pro lidskou spotřebu. Zbytek se využívá k jiným účelům, například jako krmivo pro jiná zvířata nebo jako rybí tuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...