Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.
Inflace byla v březnu nejníž od loňského dubna
UDÁLOSTI: Tempo zdražování zpomalilo (zdroj: ČT24)
Spotřebitelské ceny zmírnily meziroční růst podruhé za sebou, je za tím ale zejména srovnání s loňskými už vysokými cenami.
Pohonné hmoty byly v březnu proti loňsku levnější o devatenáct procent, ceny zemního plynu zmírnily meziroční růst na šedesát procent ze 74,3 procenta v únoru. Vodné zdražilo o 16,3 procenta, stočné a elektřina zhruba o třicet procent, tuhá paliva o víc než polovinu a teplo a teplá voda o 44,6 procenta.
Za cukr zaplatí lidé dvojnásobek
Ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně stouply o 23,5 procenta. Letos v březnu ve srovnání s minulým rokem zhruba o třetinu zdražily rýže, mouka a vepřové maso, o víc než 45 procent se zvýšila cena polotučného mléka a o tři čtvrtiny cena vajec. Zelenina v březnu proti loňsku zdražila téměř o třicet procent, cena cukru je bezmála dvojnásobná.
Vrchní ředitel sekce potravinářství Jindřich Fialka uvedl, že je pro resort poměrně vysoký růst cen potravin překvapení. Také ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král připustil v 90' ČT24, že růst cen potravin byl vyšší, než centrální banka předpokládala. „Ale i tam máme kulminaci růstu za sebou. Očekáváme, že zpomalování růstu v cenách potravin bude pokračovat,“ ujistil.
Byznys ČT24: Březnová inflace dosáhla 15 procent (zdroj: ČT24)
Jsou podle něj ale i položky, kde byl vývoj naopak příznivější, než se očekávalo. Za takovou považuje cenu energií pro domácnosti. Upozornil, že někteří dodavatelé již nabízejí ceny pod vládou stanoveným stropem. „Vývoj o něco rychlejší růst cen potravin celkem zdatně kompenzuje,“ míní.
Poradce premiéra a koordinátor NERV David Havlíček očekává, že v důsledku zmírnění růstu cen energií bude lépe i ohledně cen potravin. „Když energie klesají, tak se dá očekávat, že i ceny potravin budou klesat,“ poznamenal v Událostech, komentářích.
Ceny stravovacích služeb vzrostly meziročně o 21,5 procenta a ceny ubytování o víc než devatenáct procent. Dovolené zdražily téměř o čtvrtinu, oděvy a obuv o 14,3 procenta.
Úhrnem ceny zboží v březnu meziročně stouply o 17,0 procent a ceny služeb o 11,7 procenta.
Ve srovnání s únorem ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta. Zdražovaly některé potraviny, plnotučné mléko o šest procent a zelenina o pět procent. Vzhůru šly také ceny ubytování a stravování, oděvů a obuvi, o 3,1 procenta se zvýšily ceny sociální péče. Meziměsíčně klesly ceny pohonných hmot, zemního plynu a dovolených. Z potravin proti únoru o desetinu zlevnila vejce a dolů šly také ceny másla, sýrů a tvarohů.
Zdražování potravin pociťují obchodníci zvláště v příhraničí na odlivu zákazníků. Ti častěji jezdí nakupovat do sousední země. V obchodech proto věří, že i růst cen potravin brzy zpomalí. „Jak chodí zboží ze skladu, tak některé ceny už začínají stagnovat,“ míní majitel obchodu v Krnově Petr Ječmen. Zdražovat by podle něj již nemusely mléčné výrobky, u pečiva a sladkostí je však skeptičtější.
Inflace je menší, protože již loni bylo draho, soudí analytici
Analytici se shodují, že inflace zpomalila hlavně kvůli vysoké srovnávací základně z loňska, překvapilo je nicméně meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent.
„Je zřejmé, že relativně velké zpomalení inflace v meziročním srovnání má na svědomí hlavně vysoká základna z loňska. Ta působila především u pohonných hmot, jejichž ceny loni v březnu v reakci na válku na Ukrajině povyskočily o víc než pětinu,“ připomněl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loňská srovnávací základna bude podle něj hlavním faktorem poklesu inflace i v dalších měsících.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče pomáhá ke zlepšení silná koruna a také pokles cen energií. „V řadě případů přicházejí dodavatelé energií se zprávami, že budou snižovat ceny pod úroveň cenových stropů, které zavedla vláda. Co pomáhá a bude hodně pomáhat coby protiinflační, je silná koruna,“ uvedl.
Radomír Jáč hovořil o zpomalující inflaci v Česku (zdroj: ČT24)
„Březnový pokles inflace byl tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 procent, a to i přes postupné snižování cen energií,“ komentoval zveřejněné údaje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil varoval před přílišným optimismem ohledně rychlého opadnutí inflace. „Poptávkové kategorie, tedy ty určující pro udržitelné snížení inflace, mnoho důvodů k optimismu nedávají. K silnému růstu cen se zde vrátily oděvy a obuv a také stravování a ubytování. Příliš nepotěšily ani potraviny, které namísto vyhlíženého zlevnění vykázaly další zdražení, byť mírnějším tempem,“ zmínil. Varoval, že při očekávaném hospodářském oživení by se pokles tempa inflace mohl zastavit mezi pěti a šesti procenty.
Hlavní ekonom skupiny Natland a pedagog Anglo-American University in Prague Petr Bartoň očekává, že na jednocifernou úroveň meziroční inflace by se mohlo Česko dostat v létě. Nejvýraznější pokles by měl podle něj nastat v jarních měsících.
Že ceny potravin dál docela výrazně rostou, jeho očekávání nemění. „Před začátkem úrody ceny potravin vždycky stoupají. Jakmile začne nová úroda, tak – jako každý rok – začnou ceny potravin klesat,“ očekává Bartoň.
Události, komentáře: Zdražování v Česku začíná zpomalovat (zdroj: ČT24)
Bartoň dal již dříve najevo, že očekává, že inflace v Česku bude odeznívat rychleji než v eurozóně, a to proto, že rychleji vzrostla. Na tom trvá a souzní s ním i David Havlíček z NERV. „Zdroj inflace byl primárně v cenách energií. (…) Jelikož česká ekonomika je závislejší na energetické výrobě, tak se to promítlo rychleji, a tím pádem rychleji odeznívá,“ míní Havlíček.
Inflace překonala prognózu ČNB
Analytici předpokládají, že údaje o březnové inflaci nebudou důvodem pro Českou národní banku, aby měnila základní úrokovou sazbu. Inflace byla každopádně o něco málo vyšší, než centrální banka předpokládala, zimní prognózu překonala o dvě desetiny procenta. V nadcházejících měsících čeká ČNB její zpomalování.
„Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb,“ přiblížil Petr Král. Podotkl, že březnový výsledek byl velmi blízko prognóze centrální banky.
Česko si v evropském žebříčku inflace v březnu polepšilo, ze 41 sledovaných evropských států ji mělo dvanáctou nejvyšší, zatímco v únoru byla osmá nejvyšší. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA