Petr Král

Překvapení jménem inflace, a to překvapení nemilé. Po prudkém zmírnění na začátku roku inflace v Česku opět poskočila nahoru – v dubnu téměř na tři procenta. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová v Interview ČT24 sdělila, že opadla pozornost, zda prodejci až příliš nezvyšují ceny.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

Česká republika nechystá kvůli drahým energiím dotace pro průmysl jako Německo, protože na to nemá rozpočet, vysvětlil místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích. Určitá regulace cen je ale podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka řešením. Domnívá se, že by kabinet Petra Fialy (ODS) měl odstoupit, a lidé by tak rozhodli v předčasných volbách.

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta. Analytici potvrzují, že meziroční růst byl technického rázu a inflační tlaky opadávají.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Oproti dubnu spotřebitelské ceny podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta, byly tedy o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze.

Meziroční inflace v lednu zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziměsíční růst cen o 4,4 procenta je dokonce nejvyšší od ledna 1993. Důvodem prudkého růstu inflace je zejména zdražení energií, pohonných hmot a potravin. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Pověřený ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se po vzájemné dohodě rozhodli odložit směnu majetku mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky ČR, kterou schválila bývalá vláda a která měla platit od ledna. Směnu podle ministrů provázely pochybnosti. V následujícím půl roce chtějí oba resorty upřesnit seznam pozemků, které si měly tyto státní podniky vyměnit, uvedly ve společné tiskové zprávě. Černochová také odvolala šéfa Vojenských lesů Petra Krále.

V říjnu meziročně zrychlila inflace v Česku na 5,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jde o nejvyšší meziroční růst od října 2008. Vývoj mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali meziroční růst inflace 5,7 procenta. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Úřad také uvedl, že se v září v Česku meziročně zvýšily dovozní ceny paliv a energií o témeř devadesát procent.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Aktuální údaje o vývoji ekonomiky v závěru loňského roku vzhledem k posledním událostem kolem šíření koronaviru podle analytiků naznačují, že růst HDP by mohl za celý letošní rok klesnout až pod dvě procenta. Meziroční růst ekonomiky v posledním čtvrtletí 2019 byl nižší i než odhady ČNB. Ta však zůstává optimistická, podle jejích prognóz se růst ekonomické aktivity v průběhu letošního roku opět zrychlí. Analýza Bloombergu však tvrdí, že právě česká ekonomika je v Evropě více ohrožená výpadky čínské výroby kvůli koronaviru než jiné.

Český básník, prozaik, esejista a překladatel Petr Král byl ve čtvrtek vyznamenán Francouzskou akademií. Stal se tak jednou z více než šedesátky osobností oceněných tradičně za vynikající práci na poli kultury s využitím francouzštiny. Král žil ve Francii od emigrace po srpnu 1968 do svého přestěhování zpátky do Prahy v roce 2006, píše česky i francouzsky.