Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.
„Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,“ řekl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta. Ceny potravin zpomalily v červnu meziroční růst na 12 procent z květnových 14,5 procenta a ceny bydlení na 14,4 procenta z 16,1 procenta. Ceny zboží v červnu úhrnem vzrostly o 10,7 procenta a ceny služeb o 7,9 procenta.
Statistici upozornili, že mezi potravinami zmírňovalo zejména zdražování masa, proti květnu o čtyři procentní body na 4,7 procenta, a sýrů a tvarohů o více než šest procentních bodů na deset procent. Ceny olejů a tuků pak přešly z květnového růstu o dvě procenta v pokles o 4,3 procenta v červnu.
Ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu v červnu meziročně zdražily o deset procent, zemní plyn o téměř 40 procent a tuhá paliva zhruba o 35 procent. Ve všech případech to ale byl nižší nárůst než v květnu. „Na meziroční snižování cenové hladiny působily v červnu, již čtvrtý měsíc v řadě, ceny v oddíle dopravy, zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o čtvrtinu,“ uvedl ČSÚ.
Co se podle statistiků podepsalo na meziročním růstu, tak to bylo zdražení nájemného o 6,9 procenta, potom vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta, elektřiny téměř o čtvrtinu a tepla a teplé vody o více než čtyřicet procent. Například za vejce lidé platili meziročně o 28,8 procenta více, za margarín a ostatní rostlinné tuky o 17,1 procenta, za ovoce o 15,2 procenta, za zeleninu o 28,2 procenta a cena cukru pak vzrostla o více než polovinu.
V meziměsíčním srovnání se zvýšily zejména ceny dovolených s komplexními službami, a to o 8,7 procenta. „Ceny potravin a nealkoholických nápojů se jako celek ve srovnání s květnem nezměnily, ale některé druhy potravin zaznamenaly výrazné cenové pohyby,“ sdělili statistici. Například zelenina zdražila o více než pět procent, naopak vepřové maso proti květnu zlevnilo o 3,9 procenta, sýry a tvarohy o 1,6 procenta, ovoce o 1,4 procenta, vejce o 3,7 procenta, mouka o devět procent a drůbež o 1,1 procenta.
Dobrá zpráva, hodnotí Fiala
ČSÚ zveřejnil také informace o květnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny meziročně klesly o 2,6 procenta po dubnovém růstu o 0,2 procenta. Meziroční pokles cen v dovozu zrychlil na osm procent z květnových 5,4 procenta. Meziměsíčně vývozní ceny stouply, a to o 0,2 procenta, zatímco dovozní klesly o 0,7 procenta.
„V květnu byly ceny ve vývozu a dovozu značně ovlivněny vývojem kurzu koruny vůči euru a dolaru. (…) O více než 30 procent meziročně klesly dovozní ceny minerálních paliv,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil pokles inflace za dobrou zprávu pro občany. „Díky zásadnímu úsilí naší vlády se podařilo dostat inflaci zpátky na jednocifernou hodnotu,“ prohlásil. Podle něj kabinet ke snížení přispěl především třemi opatřeními. Zmínil zastropování cen energií a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, vládní úspory a snahy o ozdravení veřejných rozpočtů a také tlak na dodavatelské řetězce.
„Více než rok jednáme, tlačíme na producenty, prodejce potravin, dodavatele a prodejce nafty, benzinu a dalších komodit, aby za ně občané neplatili více než v okolních zemích. Tento tlak se vyplácí,“ tvrdí Fiala.
Kritická vůči kabinetu je naopak místopředsedkyně opozičního ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Rok posloucháme, že inflace je věcí České národní banky, že vláda nic, my muzikant. Teď se pan premiér chválí, jak si vláda poradila. Není to na bouchání šampaňského. Vychází to z vysoké základny, která byla před rokem asi 17,2 procenta. Od té doby vzrostly ceny ještě o deset procent,“ podotkla.
Souhlasí s ní i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Není to důvod k oslavám. Pořád jsme téměř na pětinásobku inflačního cíle centrální banky. Ale z hlediska minulého vývoje je to krok správným směrem, jsme z nejhoršího venku – alespoň doufejme,“ řekl v 90' ČT24.
Že se bude nyní inflace utěšeně vracet ke kýženým dvěma procentům, musí podle něj zajistit jak centrální banka, tak vláda. „Centrální banka musí pokračovat v analyzování a prognózování ekonomiky a na tom postaveném nastavení měnové politiky. (…) Stát jako největší dlužník a největší hráč na trhu s dluhy se musí chovat úměrně. Nemůže generovat schodky na dnešní úrovni plus minus 300 miliard ročně. To je neudržitelné, jsou to nové peníze, proti kterým nemáme odpovídající nabídku zboží a služeb,“ poukázal.
Podle Rusnoka nelze očekávat, že by se ceny ještě někdy vrátily na úroveň, kterou měly před nynější inflační vlnou. „Žádné ceny se nevrátí na minulou úroveň. Zažili jsme inflační vlnu – nejenom my, ale veskrze celá Evropa a téměř veškerý vyspělý svět. Budeme rádi, když se ceny stabilizují tam, kde jsou,“ zdůraznil.
Nižší inflace, než očekávala prognóza ČNB
Inflace 9,7 procenta byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své květnové prognóze. K tomu přispěla zejména nižší než očekávaná jádrová inflace, u které se projevuje ochlazení domácí poptávky, uvedl ředitel měnové sekce ČNB Petr Král, který zároveň označil červnový výsledek za dobrou zprávu.
„Potvrzuje se, že dlouho očekávaný a Českou národní bankou předpovídaný pokles inflace se dostavuje a dostavuje se zhruba v tom tempu, jak jsme očekávali,“ uvedl. V 90' ČT24 nicméně přiznal, že nelze ještě hovořit o vítězství. „Bylo by předčasné slavit vítězství. Je to posun po trajektorii snižování inflace,“ shrnul.
K ještě nižší než očekávané inflaci přispěl podle Krále také hlubší meziroční pokles cen pohonných hmot. Snížily se o 28 procent, zatímco prognóza ČNB předpokládala 23,6 procenta. „Ceny pohonných hmot pokračují v hlubokém meziročním propadu, což je důsledkem vysokých cen z loňského roku ovlivněných ruskou invazí na Ukrajině,“ uvedl Král.
„Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst zpomalovat,“ tvrdí Král. Předpokládá, že koncem léta by mohla být inflace sedmiprocentní a ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku inflace podle něj klesne k dvouprocentnímu cíli ČNB.
Rychlost poklesu inflace se sníží, míní analytici
Podle analytiků však tempo růstu spotřebitelských cen zvolňuje zejména vlivem vysoké loňské srovnávací základny. „Červnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v předešlých měsících tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. K meziročnímu zvolnění inflace podle něj přispěla většina sektorů, přestože v řadě z nich ceny proti květnu vzrostly.
V dalších měsících bude inflace podle analytiků nadále zpomalovat. „Dopad zvýšení spotřební daně z nafty od srpna do inflace bude vzhledem k váze nafty ve spotřebním koši zanedbatelný,“ podotkl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Vzhledem k vývoji cen zemědělských výrobců se uzavírá i prostor pro zdražování potravin,“ doplnil.
Rychlost snižování inflace se ale sníží, shodují se odborníci. „Zatímco pokles meziroční inflace v první polovině roku byl relativně rychlý, v druhé půlce roku se pokles zpomalí a meziroční inflace pravděpodobně neklesne pod sedmiprocentní hranici,“ uvedl Seidler.
„Během třetího čtvrtletí bude tempo poklesu inflace s největší pravděpodobností dál slábnout. Na vině bude zejména méně příznivá základna, což se bude týkat například imputovaného nájemného, cen potravin či pohonných hmot,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil hodnotí červnovou inflaci velmi příznivě. „V nejnovějších datech bylo povzbudivé skoro všechno. Když se podíváme na meziměsíční vývoj, tak jediné, co tlačilo ceny dál nahoru, byly rekreace. Což je běžný sezonní efekt, lidé začínají cestovat. Jinak se nic zajímavého neděje,“ řekl v 90' ČT24.
Očekává, že dál bude klesat jádrová inflace, a to hlavně proto, že „naráží na limity toho, co jsou lidé ochotni nebo schopni zaplatit“. Nicméně pokles inflace podle Hradila nebude už tak rychlý, a to kvůli tomu, že právě loni touto dobou byl růst cen nejprudší.
„Loňská srovnávací základna strmě narůstala v této době. Teď už se nárůst neděje, takže už jsme si vybrali jednoduchý pokles inflace,“ poukázal. Na podzim se navíc projeví loňský úsporný tarif, který letos nebude, a tak zřejmě také nebude meziroční zpomalení růstu cen tak výrazné.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA
