Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.
Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec. Naopak ceny pohonných hmot sice v prosinci meziročně zlevnily, ale méně než v listopadu.
Ve srovnání s předloňským prosincem zdražilo zejména bydlení. Za nájemné lidé zaplatili o 7,3 procenta více, vodné zdražilo o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o 142,4 procenta a teplo a teplá voda o 24,2 procenta. Zlevnil naopak zemní plyn, a to o 7,7 procenta. Ceny tuhých paliv klesly o dvě procenta.
Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 7,6 procenta, ceny služeb byly vyšší o 5,7 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží klesly o osm desetin procenta, zatímco ceny služeb o dvě desetiny procenta vzrostly. „Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 a ceny služeb o 8,4 procenta,“ shrnula vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Pokles rychlejší než očekávání
Meziroční inflace se v prosinci snížila více, než očekával trh i Česká národní banka (ČNB). Inflace dosáhla 6,9 procenta a byla tak o 0,1 procentního bodu pod prognózou ČNB. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, a pohonných hmot, tvrdí analytici. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží na úroveň mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta.
„Je to už druhá pozitivní zpráva. První byl výsledek hospodaření vlády za loňský rok, který pozitivně překvapil ve smyslu, že byl nižší, než se všeobecně očekávalo – i přes skoky v průběhu roku. Inflace v prosinci je také lepší, než očekával trh, než očekávali analytici. Považuji to za dobrou zprávu,“ zhodnotil prosincový výsledek bývalý viceguvernér ČNB a předseda představenstva Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký v 90' ČT24.
Bývalý ministr financí Ivan Pilný je však přesvědčen, že i když inflace klesá, není z čeho se radovat. „Když se podíváte, jak se inflace vyvíjela posledních dva a půl roku, tak přesáhla třicet procent. Což je obrovské číslo. Změna k lepšímu bude problematická. V lednu už se projeví ceny energií, které zdraží (…), a když se podíváte, jak se vyvíjí ekonomika, která směřuje k negativním číslům, tak se obávám, že růst reálných mezd bude velice selektivní a velice pomalý,“ shrnul.
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu. Bez něj by inflace činila 4,2 procenta. Pozitivně podle něj působily zejména ceny potravin.
„Prosincový výsledek je dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podle ekonomky Raiffeisenbank a členky ekonomické rady vlády Heleny Horské ještě nad inflací není vyhráno, je ale naděje. Důležité bude to, co se stane v lednu – zejména to, jak se budou vyvíjet ceny potravin a zda bude pokračovat stabilizace růstu inflace. „U většiny potravin není důvod k většímu zvyšování cen a již dochází ke stabilizaci či mírnému poklesu,“ uvedla. Horská však míní, že stále porostou ceny ve službách, a to mírně přes dvě procenta.
„Leden bude znamenat úlevu pro spotřebitele, ale přesto se obávám, že inflace, i v lednu, může začínat čtyřkou,“ podotýká Horská. V příštím roce pak očekává, že průměrná inflace bude kolem tří procent, tedy vyšší, než je předpoklad České národní banky, která očekává, že inflace klesne na hodnoty přes dvě procenta.
Dvě procenta až v roce 2025
Výše prosincové inflace potěšila vládní politiky. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se potvrzují příznivé predikce. „Ukazuje se to, co dlouhodobě tvrdím, že jsou to potraviny, klesající cena potravin, která táhne inflaci dolů,“ řekl.
Bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová naopak hodnotí velmi nepříznivě celoroční výsledek. „První dva roky Fialovy vlády jsou definitivně obdobím, které si velká část naší společnosti bude pamatovat jako čas největšího zdražování,“ uvedla. Očekává, že i letos budou ceny růst v důsledku konsolidačního balíčku. Ten podle Schillerové přispěje ke zdražení vody, tepla, energií a hromadné dopravy.
Naopak ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král míní, že již v lednu by měla meziroční inflace zmírnit na hodnotu blízkou třem procentům. „Cenová stabilita je nadosah. S překlopením se do nového roku se to projeví v plné kráse, meziroční inflace klesne s vysokou pravděpodobností do blízkosti tří procent a my budeme moci říci, že po dvou až třech letech vysokého cenového růstu jsme zpátky na cenové stabilitě vyjádřené inflací v blízkosti našeho dvouprocentního cíle,“ řekl v 90' ČT24.
Zároveň však Král upozornil, že kolem hodnoty dosažené v lednu se bude meziroční inflace pohybovat celý zbytek roku. Další pokles ke dvěma procentům proto letos neočekává. Odvozuje to z výše jádrové inflace – tedy zdražování očištěné o sezonní vlivy, ale například i vliv daní – která byla v prosinci 3,6procentní. „Tento cenový segment vykazuje vysokou setrvačnost. Pokles inflace v tomto segmentu trvá více než rok, ale není zcela dokončen. Z toho důvodu se lze domnívat, že pokles inflace pod tři procenta nastane až v roce dalším, to znamená v roce 2025,“ shrnul Král.
ČSÚ ve čtvrtek zveřejnil také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,1 procenta z říjnových 2,2 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 5,7 z předchozích 6,5 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží klesly o půl procenta a dováženého o jedno procento.
