Česká národní banka předpokládá, že během příštího roku klesne inflace k dvouprocentnímu cíli. S prognózou někteří analytici a taky podnikatelé nesouhlasí; očekávají o něco vyšší čísla. Leccos napoví už první lednové dny a změny cen nejen v obchodech. Někteří ekonomové ale zdůrazňují i roli spotřebitelů a jejich tlak na „umravnění“ cen.
Energie nebo vodné a stočné jsou položky, u kterých se už teď ví, že od nového roku zdraží. U energií je to hlavně nárůstem regulované složky. Některé domácnosti to nemusí pocítit vůbec, jiné si ale připlatí i desítky procent. Vodné a stočné se posouvá do vyšší sazby DPH, z deseti na dvanáct procent. Jak přecení své zboží obchodníci, bude jasné až v lednu.
„Síla z nabídkové strany je bezesporu výrazně menší, než byla před půlrokem nebo před rokem. Myslím si, že růst cen nebude tak významný, že omezená poptávka představuje nějakou hranici, kam až můžou obchodníci jít,“ tvrdí hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Třeba firmy počítají s tím, že inflace bude výš, než ji odhaduje centrální banka, tedy na 2,6 procenta za celý rok 2024.
„Mezi firmami stále zůstávají poměrně vysoká inflační očekávání. Jsou ovlivněná vývojem v posledních dvou letech, tím, co jsme tady zažili. S tím jsou spojené třeba tlaky na mzdy, nebo vývoj v cenách energie. Na druhou stranu vnímáme, že inflační tlaky postupně odeznívají a spolu s tím bohužel velmi slabá poptávka tlačí firmy nebo neumožňuje firmám zvyšovat ceny,“ uvádí ředitel Sekce hospodářské politiky na Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Rozhodnout mohou spotřebitelé
A u cíle centrální banky, tedy u dvou procent, nevidí zdražování ani jiní. O tom, jak rychle ceny porostou, ale podle některých ekonomů můžou rozhodnout i sami spotřebitelé.
„V okamžiku, kdy spotřebitelé jasně ukážou, že za tyto ceny nechtějí kupovat, tak se ceny budou muset umravnit. Dokud máte poptávku i při zvýšených cenách, tak to vlastně nikoho nenutí se příliš zamýšlet nad tím, jestli může zvýšit hodně nebo méně nebo dokonce ceny začít snižovat,“ přemítá bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Pesimistické v odhadech je i ministerstvo financí, naopak v mírnější zdražování věří třeba Česká bankovní asociace. Podle té by ceny v Česku v roce 2024 mohly růst 2,5procentním tempem.
