Inflace se v dubnu zvýšila

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

„Dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř tři procenta bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží v dubnu v úhrnu meziročně vzrostly o 1,4 procenta a ceny služeb se zvýšily o 5,3 procenta.

Z potravin většina sledovaných položek v dubnu zmírnila meziroční pokles. Ceny mouky byly v dubnu nižší o víc než devatenáct procent, masa o téměř čtyři procenta, polotučného trvanlivého mléka o 11,4 procenta a vajec o 15,5 procenta. Zdražila zelenina o 2,4 procenta a čokoláda o víc než devět procent. Ceny nealkoholických nápojů zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta.

„Na meziroční růst cenové hladiny měly již tradičně největší vliv ceny v oddíle bydlení,“ uvedli statistici. Ceny nájemného z bytu se zvýšily o 7,2 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 procenta, vodného a stočného o víc než desetinu, elektřiny o dvanáct procent a tepla a teplé vody o 2,8 procenta. Zemní plyn v dubnu proti loňsku zlevnil o 5,8 procenta a cena tuhých paliv byla nižší o téměř pět procent.

Lihoviny se v dubnu prodávaly meziročně o 10,4 procenta dráž, cena vína stoupla o 5,5 procenta, piva o 6,5 procenta a tabákových výrobků o 7,1 procenta. Pohonné hmoty a oleje zdražily o 8,4 procenta. Za stravovací služby lidé v dubnu platili o téměř osm procent víc než před rokem, za ubytovací služby o víc než devět procent víc.

V meziměsíčním srovnání ceny zboží úhrnem vzrostly o procento a ceny služeb zůstaly na březnové úrovni. Nealkoholické nápoje proti březnu zdražily o 2,8 procenta, vepřové maso o 4,6 procenta, zelenina o 2,3 procenta a čokoláda o téměř jedenáct procent. Vzhůru šly také ceny pečiva, drůbeže, uzenin a sýrů, klesly ceny ovoce. Alkohol zdražil i meziměsíčně, víno o 5,4 procenta, lihoviny o 3,8 procenta a pivo o 1,4 procenta. O 1,2 procenta vzrostly ceny tabákových výrobků, o 2,7 procenta ceny pohonných hmot a olejů. Meziměsíčně zlevnily dovolené s komplexními službami o 4,2 procenta.

Dubnová inflace byla nad prognózou ČNB kvůli potravinám

Dubnová meziroční inflace 2,9 procenta byla o 0,4 procentního bodu výš, než očekávala Česká národní banka (ČNB). Rozdíl způsobilo zdražení potravin, ostatní položky byly v souladu s prognózou centrální banky, uvedl v komentáři k vývoji spotřebitelských cen ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Předpokládá, že po zbytek roku se bude inflace pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky.

„Zatímco prognóza předpokládala v dubnu pokračující, i když zmírňující se meziroční pokles cen potravin, ve skutečnosti potraviny lehce zdražily,“ uvedl Král. Ceny potravin, nápojů a tabáku se zvýšily o jedno procento, prognóza očekávala jejich pokles o půl procenta. Král ale zdůraznil, že ceny potravin jsou jednou z nejvíc kolísavých položek spotřebního koše. „Kvalitativní vyznění jarní prognózy ČNB tak zůstává v platnosti. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled dvouprocentního cíle,“ uvedl.

Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, v dubnu zvolnila na 2,6 procenta z březnových 2,7 procenta a byla v souladu s očekáváním ČNB.

ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o březnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. U vývozních cen zrychlil meziroční růst na 1,8 z únorových 1,6 procenta. Dovozní ceny vzrostly meziročně o 0,1 procenta po únorovém poklesu o 1,1 procenta. „V meziročním srovnání pokračovalo výrazné snížení cen elektřiny, ve vývozu i dovozu o více než třicet procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně byly ceny vyváženého zboží vyšší o 0,1 procenta a dováženého o 0,4 procenta.

Ekonom společnosti MND a Vysoké školy ekonomické v Praze Martin Janíčko by z dubnových čísel nedělal žádné dramatické závěry. Míra inflace je sice vyšší než očekávala ČNB, podle něj za tím stojí menší snižování cen u potravin a přetrvávající inflace v sektoru služeb.

Nahrávám video

„Největší potenciál zvyšování cen je stále u služeb, protože jejich ceny stále dohánějí inflaci cen zboží, což je typická situace u konvergujících ekonomik. (...) Nicméně, že by se domácnosti měly bát, to určitě ne,“ myslí si Janíčko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty.
před 3 mminutami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 3 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
včera v 20:04‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
včera v 14:56‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
včera v 12:29‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
včera v 11:22‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
včera v 06:00‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 01:47‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.