Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
Archeologové prozkoumali oblast známou jako Vádí Nafún, našli tam lidské pozůstatky uložené do země v době pět tisíc let před naším letopočtem – tedy v čase, kdy ještě nevznikly velké lidské civilizace. Výsledky výzkumu jsou podle vědců překvapivé: tehdejší lidé žijící v poměrně jednoduchých podmínkách se totiž živili nečekaně pestrou stravou, ve které hrály klíčovou roli mořské zdroje.
„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity,“ uvedla vedoucí ománské expedice Alžběta Danielisová. Dodala, že propojení této pohřební komunity se žraloky je nové zjištění nejen v prehistorické Arábii, ale v prostoru všech neolitických kultur v oblastech se suchým podnebím.
Výzkum na lokalitě Vádí Nafún provádí pražský Archeologický ústav od roku 2020. Kvůli suchému, tedy aridnímu prostředí, kde se organické látky špatně zachovávají, vědci analyzovali zejména zuby. „Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ doplnil antropolog Jiří Šneberger.
Jak poznat pravěký jídelníček
Odborníci rekonstruovali stravu pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů ve spolupráci s Institutem Maxe Plancka v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a dusíku umožnily odlišit podíl mořské a suchozemské potravy a také sledovat pohyb jednotlivců v krajině.
Podle vědců pocházely některé osoby z oblastí vzdálených až padesát kilometrů od Vádí Nafún. „Na základě výsledku analýzy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodal Šneberger. Nešlo totiž podle analýz o obyčejné bílkoviny, ale o bílkoviny, které pocházely z vrcholu potravního řetězce.
Dosavadní výsledky, které vyšly v odborném časopise Antiquity, podle archeologů ukazují, že pravěké komunity v jižní Arábii využívaly pružné a adaptivní způsoby obživy, který kombinovaly lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. Zároveň potvrzují, že lokalita Vádí Nafún fungovala po několik století jako centrální rituální místo, které spojovalo různé skupiny v širším regionu.
