Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

Původní obyvatelé Ameriky, kterým se v tuzemsku lidově říká indiáni, se zobrazují dost stereotypně: na koni, často ozbrojení lukem a pomalovaní válečnými barvami. Podle nové studie byl ale v době, kdy se indiáni poprvé setkali s Evropany, luk pro ně relativní technologickou novinkou. A koně si začali původní obyvatelé Severní Ameriky domestikovat až v 16. století.

Luk byl vynález, který lidem umožnil zefektivnit zabíjení. Díky němu byli schopní způsobit smrt na velkou vzdálenost, aniž by se sami vystavili riziku. Jeho výroba ale byla mnohem složitější než u zbraní, jež byly jeho předchůdcem – tedy u oštěpů a praků. Náhrada těchto primitivnějších technologií probíhala na Zemi na různých místech v různých dobách, ale nakonec k luku jako ideální zbrani dospěla většina kultur. Vědci teď popsali, jak tento proces vypadal v Severní Americe.

Archeologové prozkoumali 136 nejlépe dochovaných zbraní z různých míst kontinentu, které obsahovaly nějaký organický materiál. Díky tomu je dokázali velmi přesně datovat. Většina těchto artefaktů se našla především v ustupujících ledovcových polích, jeskyních nebo jiných skalních úkrytech.

Rychlé šíření moderních zbraní

Autoři výzkumu zjistili, že luk a šípy se poprvé objevily před asi 1400 lety v celé západní Severní Americe. Severně od 55. rovnoběžky, která prochází severní Britskou Kolumbií a Albertou, se luk a šípy používaly vedle praku více než tisíc let, zatímco jižně od této linie a na území dnešního Mexika byl modernější zbraní prak nahrazen okamžitě a zcela. To znamená, že luk se stal pravidelnou zbraní v arzenálu původních obyvatel jen asi 800 let předtím, než do Ameriky dorazili Evropané se svými mušketami a arkebuzami.

Podle autorů práce naznačuje náhlý a rozšířený výskyt luku jediný původ této technologie. Ta přesvědčila své uživatele natolik, že po jejím objevu následovalo rychlé šíření přes celý světadíl. Pokud jde o to, proč severní národy nadále používaly oštěpy a jejich vrhače, jimž se říkalo atlatl, tak vědci spekulují o tom, že by zbraň mohla mít výhody například v chladnějších měsících nebo při lovu kořisti s tukovou vrstvou tak silnou, že jí šíp zkrátka nepronikne.

Šíření luků v Severní Americe podle této studie velmi dobře odpovídá tomu, jak stejný proces probíhal jinde ve světě. Do severních regionů tyto zbraně v Asii a Evropě také pronikaly pomaleji, přičemž na mnoha místech se luky nerozšířily dokonce vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 8 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 15 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 18 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 21 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...