Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

Původní obyvatelé Ameriky, kterým se v tuzemsku lidově říká indiáni, se zobrazují dost stereotypně: na koni, často ozbrojení lukem a pomalovaní válečnými barvami. Podle nové studie byl ale v době, kdy se indiáni poprvé setkali s Evropany, luk pro ně relativní technologickou novinkou. A koně si začali původní obyvatelé Severní Ameriky domestikovat až v 16. století.

Luk byl vynález, který lidem umožnil zefektivnit zabíjení. Díky němu byli schopní způsobit smrt na velkou vzdálenost, aniž by se sami vystavili riziku. Jeho výroba ale byla mnohem složitější než u zbraní, jež byly jeho předchůdcem – tedy u oštěpů a praků. Náhrada těchto primitivnějších technologií probíhala na Zemi na různých místech v různých dobách, ale nakonec k luku jako ideální zbrani dospěla většina kultur. Vědci teď popsali, jak tento proces vypadal v Severní Americe.

Archeologové prozkoumali 136 nejlépe dochovaných zbraní z různých míst kontinentu, které obsahovaly nějaký organický materiál. Díky tomu je dokázali velmi přesně datovat. Většina těchto artefaktů se našla především v ustupujících ledovcových polích, jeskyních nebo jiných skalních úkrytech.

Rychlé šíření moderních zbraní

Autoři výzkumu zjistili, že luk a šípy se poprvé objevily před asi 1400 lety v celé západní Severní Americe. Severně od 55. rovnoběžky, která prochází severní Britskou Kolumbií a Albertou, se luk a šípy používaly vedle praku více než tisíc let, zatímco jižně od této linie a na území dnešního Mexika byl modernější zbraní prak nahrazen okamžitě a zcela. To znamená, že luk se stal pravidelnou zbraní v arzenálu původních obyvatel jen asi 800 let předtím, než do Ameriky dorazili Evropané se svými mušketami a arkebuzami.

Podle autorů práce naznačuje náhlý a rozšířený výskyt luku jediný původ této technologie. Ta přesvědčila své uživatele natolik, že po jejím objevu následovalo rychlé šíření přes celý světadíl. Pokud jde o to, proč severní národy nadále používaly oštěpy a jejich vrhače, jimž se říkalo atlatl, tak vědci spekulují o tom, že by zbraň mohla mít výhody například v chladnějších měsících nebo při lovu kořisti s tukovou vrstvou tak silnou, že jí šíp zkrátka nepronikne.

Šíření luků v Severní Americe podle této studie velmi dobře odpovídá tomu, jak stejný proces probíhal jinde ve světě. Do severních regionů tyto zbraně v Asii a Evropě také pronikaly pomaleji, přičemž na mnoha místech se luky nerozšířily dokonce vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.