Indiáni

Severní Amerika si v průběhu pondělí užije zatmění Slunce. Míří za ním statisíce lidí, kteří si chtějí užít podívanou, která se člověku nabídne mnohdy jen jednou za život. A někdy ani to ne. V současnosti se zatmění chápe většinou už jen jako velký spektákl, ale v minulosti tato událost doslova „psala dějiny“.

Jako by se obrátil proud času: archeologické artefakty a ostatky pravěkých lidí míří z amerických muzeí zpátky na místa, kde byly vykopány. Úprava zákonů by tuto praxi, která podle odpůrců z řad odborníků limituje vědecké poznání, měla ještě usnadnit.

Americká filmová akademie se omluvila indiánské aktivistce a herečce z kmene Apačů Marii Louise Cruzové, známé jako Sacheen Littlefeatherová, za urážky, kterým v roce 1973 čelila po svém projevu na Oscarech. Umělkyně tehdy vystoupila na slavnostním ceremoniálu místo herce Marlona Branda, aby promluvila o zobrazování původních obyvatel Ameriky v hollywoodských filmech. Publikum ji z pódia vypískalo.

Americký spisovatel Tommy Orange píše bez romantizujících příkras o původních obyvatelích Nového světa. Autor, sám indiánského původu, ve svém debutu Tam tam ukazuje skutečný obraz městských indiánů jednadvacátého století, rozkročených mezi snahou udržovat tradice a moderním životním stylem. Jeho kniha, která se dostala do finálového výběru Pulitzerovy ceny, nyní vychází v českém překladu.

„Luta pela Vida“ neboli „Boj o život“ je v posledních dnech velmi často skloňovaným výrokem, který vychází z úst domorodého obyvatelstva Brazílie. Hlavním důvodem nespokojenosti je očekávaný výrok Nejvyššího soudu, který se v nejbližších dnech dotkne vlastnictví půdy indiánů a může je připravit o značná území. Kmenová rada skupiny Xoklengů, kterých se opatření týká nejvíce, nyní vyzývá k mobilizaci a protestům i další kmeny. Do hlavního města Brasílie tak putují tisíce nespokojených lidí, aby vyjádřili nesouhlasné stanovisko s očekávaným výrokem.

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

V americkém státě Oklahoma se sešlo několik kmenů domorodých Američanů ze Spojených států a Kanady, aby se utkaly v jízdě na neosedlaném koni. Původní obyvatelé se snaží vracet k tradicím a umístění závodů do Oklahomy bylo záměrné. Nejvyšší soud USA totiž v roce 2020 rozhodl, že zhruba polovina území státu spadá zpět pod jurisdikci indiánů. Obnovil tak suverenitu domorodého obyvatelstva nad jeho bývalým územím. Koňské závody jsou jednou z nejoblíbenějších zábav indiánské kultury. Tradiční závody však byly zpřetrhány po roce 1830, kdy se museli domorodí obyvatelé přestěhovat do rezervací na západě země.

Kanadská veřejnost se vzpamatovává ze šoku, který způsobil nález hromadného hrobu s ostatky 215 dětí z domorodých kmenů. Mezi lety 1883 a 1996 odebraly úřady rodinám původních obyvatel na 150 tisíc dětí a umístily je do převýchovných internátů. Děsivý objev v jednom z nich odhalil temnou kapitolu země, která se dnes prezentuje jako domov pro všechny národy a rasy.

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Jmenoval se Čerwuiš Piošád Mendoza, Pražané ale synovi indiánského náčelníka říkali Červíček. Do českého hlavního města přijel s cestovatelem Albertem Vojtěchem Fričem. V pražských ulicích, neuvyklých na cizokrajnou jinakost, vzbuzoval exotický návštěvník pozdvižení, stejně tak ale kulturní šok zažíval sám Čerwuiš. V brněnské Huse na provázku nyní Fričovy zápisky posloužily jako základ nové inscenace. Na skutečném příběhu vykresluje nejen střet odlišných civilizací, ale i dvojsečnost pomoci a současnou krizi.

Ameriku zaměstnává nová vlna korektnosti. Pro nový trend se vžil pojem „kultura rušení“. Co nevyhovuje současným etickým standardům, se upravuje, mění nebo ruší. Aktuálně jde o žhavé téma také pro americkou baseballovou ligu. Řada týmů nese názvy odkazující na tradice původních národů. Spory o to, co je a není správné, pak odtud pronikají zpět do špičkové politiky i byznysu.

Vědci našli první přímý důkaz o užívání halucinogenních látek v místech, kde vznikaly pravěké jeskynní malby. Odhalili, že se původní kmeny žijící na území Kalifornie opájely posvátnou rostlinou durman, která jim navozovala stavy transu. Výsledky nové studie publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Několik stovek příslušníků indiánského kmene se v duchu svých tradic pustilo do boje proti rozšíření těžby mědi na posvátná území. Součástí protestů je snaha ukázat, jak se zachází s půdou původních obyvatel. Protestující se vydali na čtyřdenní pěší túru ze San Carlos k území Oak Flat v americké Arizoně. Jde o území historicky patřící Apačům, kde se vláda USA snaží rozvinout těžbu.

Jedinečná muzika na hraně žánrů, které dominuje burácení piana a sugestivní hlas Filipa Topola. To jsou Psí vojáci, jedna z nejvýraznějších kapel, které vzešly z undergroundu, známá písněmi jako Žiletky, Chce se mi spát nebo Marilyn Monroe. Svůj první koncert odehráli právě před čtyřiceti lety, 3. listopadu 1979 na Pražských jazzových dnech. Mladí kluci vzbudili zájem publika i Státní bezpečnosti. Na první výslech musel Topol dřív, než dostal občanský průkaz.

O plošné kácení a vypalování deštných pralesů se v tuto chvíli zajímá celý svět. Brazílie slibuje řešení problému, státy G7 organizují finanční pomoc a ve Vatikánu vybízí papež k modlitbám za záchranu „zelených plic“ naší planety. Původní obyvatelstvo však na situaci upozorňuje několik desítek let. Jejich hlasy nejsou slyšet, avšak prales je jejich zemí a amazonští indiáni o ni začali tvrdě bojovat. Jak sami říkají, „do poslední kapky krve“.

Kanadský vládní výbor zveřejnil závěr svého několikaletého vyšetřování, podle něhož země nese vinu za genocidu indiánských a inuitských žen. Úřady podle zprávy dlouhodobě přehlížely násilí na ženách patřících k těmto menšinám, výbor hovoří o nezájmu, rasismu a nemožnosti dovolat se spravedlnosti. „Tohle je pro Kanadu velmi nepříjemný den, ale je zcela zásadní. Zklamali jsme vás, ale už vás dále zklamávat nebudeme,“ vzkázal obětem premiér Justin Trudeau.

Soud v Hondurasu určí trest sedmi lidem, které už dříve uznal vinnými z vraždy ekologické aktivistky Berty Cáceresové. Vůdkyni indiánského hnutí a matku čtyř dětí zavraždili v březnu 2016 přímo v jejím domě. Žena bojovala proti obří přehradě na řece Gualcarque, kterou místní indiáni z etnika Lenca považují za posvátnou. Jedním z viníků je i šéf místní energetické firmy Desarrollos Energéticos S.A. (DESA) Sergio Rodríguez. Honduras je pro ekologické aktivisty vůbec nejnebezpečnější zemí.