Archeologové popsali nejstarší tetovací „jehly“. Indiáni si těla zdobili pomocí krocaních kostí

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Tetování má dlouhou tradici. Zřejmě se jedná o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě. Vědci mají důkazy, že se lidé takto zdobili například ve starověkém Egyptě. Tetování měl na těle i „ledový muž“ Ötzi, který žil asi před sedmi tisíci lety.

Velkou neznámou ale zůstávají mimo jiné nástroje, které starověcí lidé k tetování používali. Vědcům se je podařilo určit pouze v několika případech. Jedním z důvodů může být například skutečnost, že naostřené předměty mají archeologové často tendenci automaticky řadit do široké kategorie šídel. 

Nová studie, kterou vedl Aaron Deter-Wolf z Tennessee Department of Environment and Conservation, se zaměřila na analýzu několika nabroušených předmětů vyrobených z kostí. Ty archeologové našli v roce 1985 v Tennessee, a to konkrétně v oblasti Fernvale, která byla v minulosti domovem původních amerických kmenů. 

Zbytky barviv

Celkem vědci studovali čtyři takové kusy kostí, z nichž dva měly ostrou špičku. Kromě mikroskopických metod k výzkumu využili například rentgenovovou fluorescenční spektroskopii. 

„Naše analýza odhalila, že v období přibližně před 3500 až 1600 lety před naším letopočtem používali obyvatelé místa Fernvale k tetování nabroušené nástroje vyrobené z kostí krocana divokého,“ napsali autoři ve studii.

U těch předmětů, u nichž se zachoval hrot, pak vědci našli zbytky červeného a černého pigmentu. Pravděpodobně se jednalo o okr a uhlík, které se podle archeologů ke zdobení těl ve starověku tradičně používaly. Kromě toho tyto starověké „tetovací jehly“ měly stejné známky opotřebení, jako jiná studie dříve zjistila u experimentálních tetovacích pomůcek, které byly vyrobené z jeleních kostí. 

U tetovacích nástrojů se navíc našly mušle, které také obsahovaly zbytky těchto barviv, a mohly tak starověkým tatérům sloužit jako palety.

Podle autorů studie se jedná o dosud nejstarší dochované takové předměty. To velmi pravděpodobně znamená, že tradice tetování v Severní Americe může být ještě starší, než vědci předpokládali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 5 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 6 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 8 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 11 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...