Archeologové popsali nejstarší tetovací „jehly“. Indiáni si těla zdobili pomocí krocaních kostí

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Tetování má dlouhou tradici. Zřejmě se jedná o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě. Vědci mají důkazy, že se lidé takto zdobili například ve starověkém Egyptě. Tetování měl na těle i „ledový muž“ Ötzi, který žil asi před sedmi tisíci lety.

Velkou neznámou ale zůstávají mimo jiné nástroje, které starověcí lidé k tetování používali. Vědcům se je podařilo určit pouze v několika případech. Jedním z důvodů může být například skutečnost, že naostřené předměty mají archeologové často tendenci automaticky řadit do široké kategorie šídel. 

Nová studie, kterou vedl Aaron Deter-Wolf z Tennessee Department of Environment and Conservation, se zaměřila na analýzu několika nabroušených předmětů vyrobených z kostí. Ty archeologové našli v roce 1985 v Tennessee, a to konkrétně v oblasti Fernvale, která byla v minulosti domovem původních amerických kmenů. 

Zbytky barviv

Celkem vědci studovali čtyři takové kusy kostí, z nichž dva měly ostrou špičku. Kromě mikroskopických metod k výzkumu využili například rentgenovovou fluorescenční spektroskopii. 

„Naše analýza odhalila, že v období přibližně před 3500 až 1600 lety před naším letopočtem používali obyvatelé místa Fernvale k tetování nabroušené nástroje vyrobené z kostí krocana divokého,“ napsali autoři ve studii.

U těch předmětů, u nichž se zachoval hrot, pak vědci našli zbytky červeného a černého pigmentu. Pravděpodobně se jednalo o okr a uhlík, které se podle archeologů ke zdobení těl ve starověku tradičně používaly. Kromě toho tyto starověké „tetovací jehly“ měly stejné známky opotřebení, jako jiná studie dříve zjistila u experimentálních tetovacích pomůcek, které byly vyrobené z jeleních kostí. 

U tetovacích nástrojů se navíc našly mušle, které také obsahovaly zbytky těchto barviv, a mohly tak starověkým tatérům sloužit jako palety.

Podle autorů studie se jedná o dosud nejstarší dochované takové předměty. To velmi pravděpodobně znamená, že tradice tetování v Severní Americe může být ještě starší, než vědci předpokládali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 38 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...