Archeologové popsali nejstarší tetovací „jehly“. Indiáni si těla zdobili pomocí krocaních kostí

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Tetování má dlouhou tradici. Zřejmě se jedná o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě. Vědci mají důkazy, že se lidé takto zdobili například ve starověkém Egyptě. Tetování měl na těle i „ledový muž“ Ötzi, který žil asi před sedmi tisíci lety.

Velkou neznámou ale zůstávají mimo jiné nástroje, které starověcí lidé k tetování používali. Vědcům se je podařilo určit pouze v několika případech. Jedním z důvodů může být například skutečnost, že naostřené předměty mají archeologové často tendenci automaticky řadit do široké kategorie šídel. 

Nová studie, kterou vedl Aaron Deter-Wolf z Tennessee Department of Environment and Conservation, se zaměřila na analýzu několika nabroušených předmětů vyrobených z kostí. Ty archeologové našli v roce 1985 v Tennessee, a to konkrétně v oblasti Fernvale, která byla v minulosti domovem původních amerických kmenů. 

Zbytky barviv

Celkem vědci studovali čtyři takové kusy kostí, z nichž dva měly ostrou špičku. Kromě mikroskopických metod k výzkumu využili například rentgenovovou fluorescenční spektroskopii. 

„Naše analýza odhalila, že v období přibližně před 3500 až 1600 lety před naším letopočtem používali obyvatelé místa Fernvale k tetování nabroušené nástroje vyrobené z kostí krocana divokého,“ napsali autoři ve studii.

U těch předmětů, u nichž se zachoval hrot, pak vědci našli zbytky červeného a černého pigmentu. Pravděpodobně se jednalo o okr a uhlík, které se podle archeologů ke zdobení těl ve starověku tradičně používaly. Kromě toho tyto starověké „tetovací jehly“ měly stejné známky opotřebení, jako jiná studie dříve zjistila u experimentálních tetovacích pomůcek, které byly vyrobené z jeleních kostí. 

U tetovacích nástrojů se navíc našly mušle, které také obsahovaly zbytky těchto barviv, a mohly tak starověkým tatérům sloužit jako palety.

Podle autorů studie se jedná o dosud nejstarší dochované takové předměty. To velmi pravděpodobně znamená, že tradice tetování v Severní Americe může být ještě starší, než vědci předpokládali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled