Archeologové popsali nejstarší tetovací „jehly“. Indiáni si těla zdobili pomocí krocaních kostí

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Tetování má dlouhou tradici. Zřejmě se jedná o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě. Vědci mají důkazy, že se lidé takto zdobili například ve starověkém Egyptě. Tetování měl na těle i „ledový muž“ Ötzi, který žil asi před sedmi tisíci lety.

Velkou neznámou ale zůstávají mimo jiné nástroje, které starověcí lidé k tetování používali. Vědcům se je podařilo určit pouze v několika případech. Jedním z důvodů může být například skutečnost, že naostřené předměty mají archeologové často tendenci automaticky řadit do široké kategorie šídel. 

Nová studie, kterou vedl Aaron Deter-Wolf z Tennessee Department of Environment and Conservation, se zaměřila na analýzu několika nabroušených předmětů vyrobených z kostí. Ty archeologové našli v roce 1985 v Tennessee, a to konkrétně v oblasti Fernvale, která byla v minulosti domovem původních amerických kmenů. 

Zbytky barviv

Celkem vědci studovali čtyři takové kusy kostí, z nichž dva měly ostrou špičku. Kromě mikroskopických metod k výzkumu využili například rentgenovovou fluorescenční spektroskopii. 

„Naše analýza odhalila, že v období přibližně před 3500 až 1600 lety před naším letopočtem používali obyvatelé místa Fernvale k tetování nabroušené nástroje vyrobené z kostí krocana divokého,“ napsali autoři ve studii.

U těch předmětů, u nichž se zachoval hrot, pak vědci našli zbytky červeného a černého pigmentu. Pravděpodobně se jednalo o okr a uhlík, které se podle archeologů ke zdobení těl ve starověku tradičně používaly. Kromě toho tyto starověké „tetovací jehly“ měly stejné známky opotřebení, jako jiná studie dříve zjistila u experimentálních tetovacích pomůcek, které byly vyrobené z jeleních kostí. 

U tetovacích nástrojů se navíc našly mušle, které také obsahovaly zbytky těchto barviv, a mohly tak starověkým tatérům sloužit jako palety.

Podle autorů studie se jedná o dosud nejstarší dochované takové předměty. To velmi pravděpodobně znamená, že tradice tetování v Severní Americe může být ještě starší, než vědci předpokládali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...