Archeologové našli nejstarší kojenecké lahve světa. Vznikly už před 3000 lety

Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Informovala o tom britská BBC. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace. Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy.

Podle Julie Dunneové z Bristolské univerzity jde o první přímý vhled do toho, jak byly v pravěku krmeny malé děti. „Skutečnost, že miminka mohla dostávat zvířecí mléko, znamenala, že ženy mohly mít více dětí, což vedlo k masivnímu nárůstu populace a to nás přivádí na cestu k tomu, jak žijeme dnes,“ řekla Dunneová, která stála v čele vědeckého týmu, jenž o svých poznatcích informoval v časopise Nature. „Myslím, že nám to ukazuje lásku pravěkých lidí k jejich dětem a to, jak se o ně starali,“ dodala.

Vědci zkoumali tři nádoby s hubičkou, které byly nalezeny na území Německa v hrobech dětí. Nejstarší z nich byla vyrobena asi před 2800 až 3200 lety. Na jiných místech byly nalezeny podobné lahve staré dokonce 7000 let.

Některé z nich mají tvary zvířecích hlav s dlouhýma ušima nebo stojí na nožkách připomínajících ty lidské. Jsou velké tak akorát, aby se vešly do rukou malému dítěti. „Přijdou mi strašně roztomilé. A lidé v pravěku si to asi mysleli také a (lahvičky) sloužily i k tomu, aby děti pobavily stejně jako moderní plyšáci,“ řekla archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Institutu pro orientální a evropskou archeologii Rakouské akademie věd. Nádobky podle ní dokládají tvořivost a hravost, kterou dnešní lidé svým dávným předkům zapomínají přisuzovat.

Smrtící lahvičky

Podávat dětem mléko z těchto pítek s sebou ovšem pro miminka neslo nebezpečí infekce, protože lahvičky šly jen obtížně čistit. Odhaduje se, že během doby bronzové a následující doby železné asi třetina dětí zemřela před prvními narozeninami. Lidé žili v nehygienických podmínkách, sužovaly je nemoci a hlad.

BBC připomíná, že lidé začali mléčné výrobky jíst asi před 6000 lety, ale o složení stravy dětí v pradávných časech se toho ví jen málo. Podle dřívějších výzkumů zřejmě děti od šesti měsíců věku dostávaly kromě mateřského mléka ještě nějaké další jídlo, není ale jasné, o jaké potraviny konkrétně šlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled