„Je to pouze padesát let!“ Americká filmová akademie se apačské herečce omluvila za posměch

Nahrávám video

Americká filmová akademie se omluvila indiánské aktivistce a herečce z kmene Apačů Marii Louise Cruzové, známé jako Sacheen Littlefeatherová, za urážky, kterým v roce 1973 čelila po svém projevu na Oscarech. Umělkyně tehdy vystoupila na slavnostním ceremoniálu místo herce Marlona Branda, aby promluvila o zobrazování původních obyvatel Ameriky v hollywoodských filmech. Publikum ji z pódia vypískalo.

V roce 1973 získal Marlon Brando cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Kmotr. Brando však sošku kvůli nesprávnému zobrazování indiánů v americkém filmovém průmyslu převzít nechtěl. Místo něj se na pódium dostavila tehdy šestadvacetiletá herečka Sacheen Littlefeatherová.

Čas vyhrazený pro děkovnou řeč se rozhodla věnovat poselství, které chtěla spolu s Brandem předat americkému lidu. Sám herec jí připravil osmistránkový text, pořadatelé ceremoniálu jí ho z časových důvodů přečíst nedovolili. Hovořit mohla pouze minutu, údajně celý tehdejší projev improvizovala.

Posměšky a nepravdivé spekulace

„Důvodem, proč tu stojím, je současné zacházení s americkými indiány ve filmovém průmyslu, v televizi, v reprízách filmů a také v souvislosti s událostmi ve Wounded Knee,“ zaznělo z úst herečky. Odkazovala tak na střety policistů a příslušníků kmene Oglalů v městečku v Jižní Dakotě a jejich následné hromadné zatýkání.

O tématu se jí nemluvilo lehce, očekávané podpory od přihlížejících se jí nedostalo. Dva kolegové z filmového průmyslu vyprovodili Littlefeatherovou z pódia s posměšky. Klid na Littlefeatherovou nečekal ani v zákulisí. Její proslov rozezlil herce Johna Wayna, kterého musela zpacifikovat ochranka. Podle Littlefeatherové na ni i na Branda byl Wayne velmi rozzuřený a herečku chtěl z pódia odtáhnout vlastníma rukama.

„Šla jsem tam jako bojovnice. Šla jsem tam s půvabem, krásou, odvahou a pokorou svého lidu. Mluvila jsem ze svého srdce,“ vyjádřila se později ke svému projevu. Její řeč sledovalo pětaosmdesát milionů diváků.

Některá média po vystoupení reportovala o tom, že herečka není skutečnou indiánkou, ale s projevem souhlasila z důvodu, že by to mohlo pomoci její herecké kariéře. Podle Littlefeatherové jsou tyto spekulace nepravdivé, jak sdělila BBC.

Omluva po padesáti letech

O padesát let později přichází americká filmová akademie s omluvným dopisem. Jeho autorem je prezident Akademie filmového umění a věd David Rubin. Důvodem k omluvě jsou dle Rubina neoprávněné a neopodstatněné urážky, kterým umělkyně musela čelit.

„Proslov na pětačtyřicátých Oskarech nám připomíná nutnost respektu a důležitost lidské důstojnosti,“ řekl.

Herečka přiznala, že takové gesto nečekala. Ve své odpovědi zdůraznila, že přišlo s několikaletým zpožděním. „My indiáni jsme velmi trpěliví lidé – je to pouze padesát let!“ vyjádřila se.

Filmové muzeum při Akademii filmového umění a věd chystá na letošní září akci, kde bude Littlefeatherová hovořit o svém vystoupení v roce 1973 a o filmovém zobrazování indiánů v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 14 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026
Načítání...