„Je to pouze padesát let!“ Americká filmová akademie se apačské herečce omluvila za posměch

Nahrávám video
Horizont ČT24: Omluva pro herečku Littlefeatherovou
Zdroj: ČT24

Americká filmová akademie se omluvila indiánské aktivistce a herečce z kmene Apačů Marii Louise Cruzové, známé jako Sacheen Littlefeatherová, za urážky, kterým v roce 1973 čelila po svém projevu na Oscarech. Umělkyně tehdy vystoupila na slavnostním ceremoniálu místo herce Marlona Branda, aby promluvila o zobrazování původních obyvatel Ameriky v hollywoodských filmech. Publikum ji z pódia vypískalo.

V roce 1973 získal Marlon Brando cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Kmotr. Brando však sošku kvůli nesprávnému zobrazování indiánů v americkém filmovém průmyslu převzít nechtěl. Místo něj se na pódium dostavila tehdy šestadvacetiletá herečka Sacheen Littlefeatherová.

Čas vyhrazený pro děkovnou řeč se rozhodla věnovat poselství, které chtěla spolu s Brandem předat americkému lidu. Sám herec jí připravil osmistránkový text, pořadatelé ceremoniálu jí ho z časových důvodů přečíst nedovolili. Hovořit mohla pouze minutu, údajně celý tehdejší projev improvizovala.

Posměšky a nepravdivé spekulace

„Důvodem, proč tu stojím, je současné zacházení s americkými indiány ve filmovém průmyslu, v televizi, v reprízách filmů a také v souvislosti s událostmi ve Wounded Knee,“ zaznělo z úst herečky. Odkazovala tak na střety policistů a příslušníků kmene Oglalů v městečku v Jižní Dakotě a jejich následné hromadné zatýkání.

O tématu se jí nemluvilo lehce, očekávané podpory od přihlížejících se jí nedostalo. Dva kolegové z filmového průmyslu vyprovodili Littlefeatherovou z pódia s posměšky. Klid na Littlefeatherovou nečekal ani v zákulisí. Její proslov rozezlil herce Johna Wayna, kterého musela zpacifikovat ochranka. Podle Littlefeatherové na ni i na Branda byl Wayne velmi rozzuřený a herečku chtěl z pódia odtáhnout vlastníma rukama.

„Šla jsem tam jako bojovnice. Šla jsem tam s půvabem, krásou, odvahou a pokorou svého lidu. Mluvila jsem ze svého srdce,“ vyjádřila se později ke svému projevu. Její řeč sledovalo pětaosmdesát milionů diváků.

Některá média po vystoupení reportovala o tom, že herečka není skutečnou indiánkou, ale s projevem souhlasila z důvodu, že by to mohlo pomoci její herecké kariéře. Podle Littlefeatherové jsou tyto spekulace nepravdivé, jak sdělila BBC.

Omluva po padesáti letech

O padesát let později přichází americká filmová akademie s omluvným dopisem. Jeho autorem je prezident Akademie filmového umění a věd David Rubin. Důvodem k omluvě jsou dle Rubina neoprávněné a neopodstatněné urážky, kterým umělkyně musela čelit.

„Proslov na pětačtyřicátých Oskarech nám připomíná nutnost respektu a důležitost lidské důstojnosti,“ řekl.

Herečka přiznala, že takové gesto nečekala. Ve své odpovědi zdůraznila, že přišlo s několikaletým zpožděním. „My indiáni jsme velmi trpěliví lidé – je to pouze padesát let!“ vyjádřila se.

Filmové muzeum při Akademii filmového umění a věd chystá na letošní září akci, kde bude Littlefeatherová hovořit o svém vystoupení v roce 1973 a o filmovém zobrazování indiánů v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 5 mminutami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 4 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026
Načítání...