Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.

Tetování patří mezi nejstarší známé formy lidského umění, jako forma uměleckého vyjádření existuje prokazatelně už nejméně pět tisíc let. To nejstarší se našlo na těle slavného ledového muže Ötziho, který zemřel v Alpách mezi Rakouskem a Itálií kolem roku 3300 před naším letopočtem. S vysokou pravděpodobností se ale tetovalo mnohem, mnohem dřív. Jenže to věda neumí – respektive až doposud neuměla – zjistit. Měkké tkáně se nejrychleji rozkládají, samotné tetování přitom bledne a mizí.

Věda studovala potenciální starověká a pravěká tetování pomocí infračervených paprsků, ty ale většinou odhalí jenom skvrny a nedokáží rozpoznat jemnou strukturu a podobu obrazů na kůži.

Žárovka z kůže

Tým amerických vědců teď pro výzkum tetování využil novou metodu, která se označuje jako laserem stimulovaná fluorescence (LSF). Ta využívá laserové paprsky k odhalení detailů v měkkých tkáních. Až doposud ji využívali hlavně paleontologové při studiu dinosaurů. Nyní ji poprvé využili na analýzu zbytků tetování u mumifikovaných lidských ostatků.

„V podstatě jsme z kůže udělali žárovku,“ popsal zjednodušeně metodu Thomas G. Kaye z neziskové Nadace pro vědecký pokrok v Arizoně, který se na studii podílel. Lasery rozsvítily kůži mumií, díky čemuž jasně vyvstaly do té doby ukryté vzory. Vědci tak studovali zhruba stovku mumií starých asi dvanáct set let, které patřily ke kultuře Chancaya existující na pobřeží dnešního Peru.

Rekonstrukce 1200 let starého peruánského tetování:

Ukázalo se, že většina tetování na tělech lidí žijících přibližně ve stejné době jako Konstantin s Metodějem, byly jen „amorfní skvrny se špatně definovanými okraji“. Doboví tatéři je vytvářeli pomocí jehel z neznámého materiálu, které byly o něco tenčí než současné standardní tetovací jehly. Vědci spekulují, že jako jehly mohli Chancayové využívat trny kaktusů nebo velmi tenké zvířecí kosti, důkazy ale zatím nemají.

Podle autorů studie bylo tetování tím nejsložitějším uměním celé civilizace. Je komplexnější než keramika, textilie i skalní malby, tvrdí vědci. „Studie odhaluje vyšší úroveň umělecké složitosti v předkolumbovském Peru, než se dosud předpokládalo, což rozšiřuje stupeň uměleckého rozvoje zjištěný v této době v Jižní Americe,“ dodali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 11 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 15 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 15 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 16 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...