Čtyři S a klacky. Vědci objevili nejstarší tetování na 5000 let starých egyptských mumiích

Tetování, které vědci objevili na dvou 5000 let starých egyptských mumiích, zřejmě patří mezi nejstarší na světě. Zobrazuje scény z reálného života, informoval zpravodajský server BBC.

Další podrobnosti o nálezu byly zveřejněny v archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science. První mumie patřící muži má na paži a rameni tetování buvola a paovce hřivnaté, což je druh z podčeledi kozy a ovce původem ze severní Afriky. Druhá mumie ženy má na stejném místě tetování symbolů ve tvaru písmena S. 

„Jde o objev, který mění naše chápání toho, jak lidé v oblasti žili,“ uvedl Daniel Antoine, který je jedním z autorů studie. „Teprve teď se nám díky velmi zachovalým mumiím naskytl nový pohled na život těchto lidí,“ uvedl s tím, že mumie jsou 5000 let staré, přičemž dosud nejstarší tetování z Afriky bylo asi o 1000 let mladší.

Nejstarší tetování světa
Zdroj: British museum

První mumie byla objevena před 100 lety. Výsledky výpočetní tomografie nasvědčují tomu, že šlo o muže ve věku od 18 do 21 let, který zemřel následkem bodné rány na zádech. Archeologové zprvu tmavým šmouhám na paži mumie nepřikládali velký význam; poté, co je ale zkoumali pod infračerveným světlem, dospěli k závěru, že jde o tetování dvou zvířat s rohy.

„SSSS“

Mumie ženy má na paži čtyři symboly ve tvaru písmena S a něco, co připomíná klacky, které se používaly při rituálních tancích. Tetování bylo zřejmě vyrobeno s pomocí popela.

Archeologové se původně domnívali, že tetování ve starověkém Egyptě měly pouze ženy. To však nejnovější objev vyvrací. Podle vědců bylo tetování zřejmě symbolem společenského postavení a odvahy.

Obě mumie byly objeveny v mělkých hrobech u naleziště Gebelein asi 40 kilometrů jižně od Luxoru. Mumifikace proběhla přírodní cestou v důsledku suchých pouštních podmínek.

Nejstarší tetování světa
Zdroj: British museum

Výsledky radiouhlíkového datování nasvědčují tomu, že muž a žena žili mezi roky 3351 a 3017 před naším letopočtem. V roce 3100 před naším letopočtem nad územím převzal vládu první faraón.

Nejstarší dochované tetování je na mumii ledového muže, která byla objevena v 90. letech v tyrolských alpách. Ledový muž Ötzi žil mezi lety 3370 a 3100 před naším letopočtem. Má ale pouze tetování vodorovných a svislých čar, nikoliv scén ze života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 7 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 10 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 15 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...