Čtvrt století s Ötzim. Jak změnil muž z ledovce pohled na evropské dějiny?

Odpoledne 19. září 1991 dostala rakouská policie hlášení, že dva němečtí turisté našli v Alpách mrtvolu. Úředníci začali případ vyšetřovat jako vraždu – zabití se sice opravdu mnohem později potvrdilo, ale případ se policie vůbec netýkal.

Tělo muže nalezené před čtvrtstoletím kousek od italsko-rakouské hranice v ledovci na jihotyrolské straně Ötztalských Alp dostalo dle místa nálezu jméno Ötzi. Tento člověk se stal nejintenzivněji zkoumanou osobou na světě.

Dnes jeho tělo leží v Bolzanu, v městském Archeologickém muzeu. Muž se díky zmražení v ledovci stal přirozenou mumií – většina jeho těla, vnitřních orgánů i výbavy se zachovala v téměř neporušeném stavu. Díky tomu se stal Ötzi důkazem toho, jak vypadal život našich prapředků v době před přibližně pěti tisíci lety, kdy žil.

Fakta z doby měděné: mumie prolezlá chorobami

  • Ötzimu bylo 45 let, byl 160 centimetrů vysoký a vážil 50 kilogramů.

Ötzi žil na samém úsvitu dějin – po Zemi kráčel dříve, než byly postavené první egyptské pyramidy, ještě se nenarodili ani lidé, kteří později postavili Stonehenge. Byl mužem výjimečného období doby měděné, což byla epocha mezi koncem doby kamenné a počátkem doby bronzové.

Prostřednictvím rentgenového snímku bylo zjištěno, že Ötzi zemřel na vykrvácení poté, co byl zasažen do ramene kamenným šípem. Pravděpodobně byl zasažen zezadu, když utíkal před svým pronásledovatelem; sice by vykrvácel do několika minut, ale jeho vrah ho poté ještě utloukl údery do hlavy.

Víme, že několik hodin před smrtí pojedl kozoroha – to zase prokázal obsah jeho žaludku. Z analýz jeho DNA vyplývá, že trpěl netolerancí na laktózu, což bylo v jeho době zřejmě ještě velmi rozšířené. Skot tehdy ještě nebyl natolik rozšířený, takže si lidé začali tuto toleranci zřejmě teprve vyvíjet.

Rekonstrukce Ötziho
Zdroj: Wikimedia Commons

Navíc měl muž genetickou predispozici k nemocem srdce, jak dokazují jeho zkornatělé tepny. V tom byl mnohem podobnější dnešním lidem, než si vědci mysleli, že je možné. Zřejmě měl v těle také střevního parazita hlístici, v posledním půlroce před smrtí byl třikrát nemocný. Dalším důkazem, že Ötzi nebyl úplně nejzdravější osobou, byly jeho zuby: měl je silně vnitřně zkažené, zřejmě od nadměrné konzumace cukrů. Mimo jiné se spekuluje o tom, že mohl trpět i boreliózou.

Geny prozradily všechno

V Ötziho zažívacím traktu byly nalezené zbytky 30 druhů pylů – z nich vyplývá, že ledový muž prožil většinu života na jih od Alp. Ještě zajímavější informace o jeho původu ale poskytly analýzy DNA. Vědci, kteří v únoru 2012 představili výsledky tohoto výzkumu, dokázali, že Ötzi byl nejblíže příbuzný dnešním Korsičanům a Sardům. 

Někomu může připadat, že všechny tyto drahé výzkumy jsou poněkud samoúčelné – z tak vzdálené minulosti přece nejsme schopní si dnes vzít žádné poučení. Albert Zink, ředitel Institutu mumií ale tvrdí, že výzkum Ötziho zažívacího traktu může mít velmi praktické dopady na dnešní dobu.

Zažívací trakt mumie totiž obsahoval bakterii Helicobacter pylori. Jde o patogenní bakterii, jež napadá sliznici žaludku. Odhaduje se, že je ve vyspělých zemích touto bakterií infikována více než polovina dospělých po 60 letech věku. Způsobuje zejména žaludeční vředy, má však zřejmě na svědomí i různé druhy rakoviny žaludku.

Rekonstrukce Ötziho oblečení
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle Zinka je možné, že právě u Ötziho pochopíme, proč se tato bakterie vlastně v lidském zažívacím traktu vyskytuje – „je možné, že tehdejším lidem pomáhala třeba se zažíváním syrového masa a teprve později se změnila v patogen,“ řekl Zink agentuře AP.

Lékařské tetování ukazuje na vyspělost západního světa

Na Ötziho těle bylo nalezeno 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná. Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměly ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž velmi přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o 2000 let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy?

V pondělí 19. září začal v Bolzanu kongres, kde se setkají experti z celého světa, aby projednali všechny novinky ve výzkumu nejslavnější evropské mumie. Jedním z hlavních témat by měly být právě analýzy bakterií nalezených v Ötziho žaludku a střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 9 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 13 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
30. 8. 2026

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
30. 8. 2026

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
30. 8. 2026

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.