Čtvrt století s Ötzim. Jak změnil muž z ledovce pohled na evropské dějiny?

Odpoledne 19. září 1991 dostala rakouská policie hlášení, že dva němečtí turisté našli v Alpách mrtvolu. Úředníci začali případ vyšetřovat jako vraždu – zabití se sice opravdu mnohem později potvrdilo, ale případ se policie vůbec netýkal.

Tělo muže nalezené před čtvrtstoletím kousek od italsko-rakouské hranice v ledovci na jihotyrolské straně Ötztalských Alp dostalo dle místa nálezu jméno Ötzi. Tento člověk se stal nejintenzivněji zkoumanou osobou na světě.

Dnes jeho tělo leží v Bolzanu, v městském Archeologickém muzeu. Muž se díky zmražení v ledovci stal přirozenou mumií – většina jeho těla, vnitřních orgánů i výbavy se zachovala v téměř neporušeném stavu. Díky tomu se stal Ötzi důkazem toho, jak vypadal život našich prapředků v době před přibližně pěti tisíci lety, kdy žil.

Fakta z doby měděné: mumie prolezlá chorobami

  • Ötzimu bylo 45 let, byl 160 centimetrů vysoký a vážil 50 kilogramů.

Ötzi žil na samém úsvitu dějin – po Zemi kráčel dříve, než byly postavené první egyptské pyramidy, ještě se nenarodili ani lidé, kteří později postavili Stonehenge. Byl mužem výjimečného období doby měděné, což byla epocha mezi koncem doby kamenné a počátkem doby bronzové.

Prostřednictvím rentgenového snímku bylo zjištěno, že Ötzi zemřel na vykrvácení poté, co byl zasažen do ramene kamenným šípem. Pravděpodobně byl zasažen zezadu, když utíkal před svým pronásledovatelem; sice by vykrvácel do několika minut, ale jeho vrah ho poté ještě utloukl údery do hlavy.

Víme, že několik hodin před smrtí pojedl kozoroha – to zase prokázal obsah jeho žaludku. Z analýz jeho DNA vyplývá, že trpěl netolerancí na laktózu, což bylo v jeho době zřejmě ještě velmi rozšířené. Skot tehdy ještě nebyl natolik rozšířený, takže si lidé začali tuto toleranci zřejmě teprve vyvíjet.

Rekonstrukce Ötziho
Zdroj: Wikimedia Commons

Navíc měl muž genetickou predispozici k nemocem srdce, jak dokazují jeho zkornatělé tepny. V tom byl mnohem podobnější dnešním lidem, než si vědci mysleli, že je možné. Zřejmě měl v těle také střevního parazita hlístici, v posledním půlroce před smrtí byl třikrát nemocný. Dalším důkazem, že Ötzi nebyl úplně nejzdravější osobou, byly jeho zuby: měl je silně vnitřně zkažené, zřejmě od nadměrné konzumace cukrů. Mimo jiné se spekuluje o tom, že mohl trpět i boreliózou.

Geny prozradily všechno

V Ötziho zažívacím traktu byly nalezené zbytky 30 druhů pylů – z nich vyplývá, že ledový muž prožil většinu života na jih od Alp. Ještě zajímavější informace o jeho původu ale poskytly analýzy DNA. Vědci, kteří v únoru 2012 představili výsledky tohoto výzkumu, dokázali, že Ötzi byl nejblíže příbuzný dnešním Korsičanům a Sardům. 

Někomu může připadat, že všechny tyto drahé výzkumy jsou poněkud samoúčelné – z tak vzdálené minulosti přece nejsme schopní si dnes vzít žádné poučení. Albert Zink, ředitel Institutu mumií ale tvrdí, že výzkum Ötziho zažívacího traktu může mít velmi praktické dopady na dnešní dobu.

Zažívací trakt mumie totiž obsahoval bakterii Helicobacter pylori. Jde o patogenní bakterii, jež napadá sliznici žaludku. Odhaduje se, že je ve vyspělých zemích touto bakterií infikována více než polovina dospělých po 60 letech věku. Způsobuje zejména žaludeční vředy, má však zřejmě na svědomí i různé druhy rakoviny žaludku.

Rekonstrukce Ötziho oblečení
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle Zinka je možné, že právě u Ötziho pochopíme, proč se tato bakterie vlastně v lidském zažívacím traktu vyskytuje – „je možné, že tehdejším lidem pomáhala třeba se zažíváním syrového masa a teprve později se změnila v patogen,“ řekl Zink agentuře AP.

Lékařské tetování ukazuje na vyspělost západního světa

Na Ötziho těle bylo nalezeno 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná. Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměly ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž velmi přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o 2000 let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy?

V pondělí 19. září začal v Bolzanu kongres, kde se setkají experti z celého světa, aby projednali všechny novinky ve výzkumu nejslavnější evropské mumie. Jedním z hlavních témat by měly být právě analýzy bakterií nalezených v Ötziho žaludku a střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
před 42 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 16 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 18 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 19 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
včera v 06:27

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
2. 3. 2026

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
2. 3. 2026
Načítání...