Čtvrt století s Ötzim. Jak změnil muž z ledovce pohled na evropské dějiny?

Odpoledne 19. září 1991 dostala rakouská policie hlášení, že dva němečtí turisté našli v Alpách mrtvolu. Úředníci začali případ vyšetřovat jako vraždu – zabití se sice opravdu mnohem později potvrdilo, ale případ se policie vůbec netýkal.

Tělo muže nalezené před čtvrtstoletím kousek od italsko-rakouské hranice v ledovci na jihotyrolské straně Ötztalských Alp dostalo dle místa nálezu jméno Ötzi. Tento člověk se stal nejintenzivněji zkoumanou osobou na světě.

Dnes jeho tělo leží v Bolzanu, v městském Archeologickém muzeu. Muž se díky zmražení v ledovci stal přirozenou mumií – většina jeho těla, vnitřních orgánů i výbavy se zachovala v téměř neporušeném stavu. Díky tomu se stal Ötzi důkazem toho, jak vypadal život našich prapředků v době před přibližně pěti tisíci lety, kdy žil.

Fakta z doby měděné: mumie prolezlá chorobami

  • Ötzimu bylo 45 let, byl 160 centimetrů vysoký a vážil 50 kilogramů.

Ötzi žil na samém úsvitu dějin – po Zemi kráčel dříve, než byly postavené první egyptské pyramidy, ještě se nenarodili ani lidé, kteří později postavili Stonehenge. Byl mužem výjimečného období doby měděné, což byla epocha mezi koncem doby kamenné a počátkem doby bronzové.

Prostřednictvím rentgenového snímku bylo zjištěno, že Ötzi zemřel na vykrvácení poté, co byl zasažen do ramene kamenným šípem. Pravděpodobně byl zasažen zezadu, když utíkal před svým pronásledovatelem; sice by vykrvácel do několika minut, ale jeho vrah ho poté ještě utloukl údery do hlavy.

Víme, že několik hodin před smrtí pojedl kozoroha – to zase prokázal obsah jeho žaludku. Z analýz jeho DNA vyplývá, že trpěl netolerancí na laktózu, což bylo v jeho době zřejmě ještě velmi rozšířené. Skot tehdy ještě nebyl natolik rozšířený, takže si lidé začali tuto toleranci zřejmě teprve vyvíjet.

Rekonstrukce Ötziho
Zdroj: Wikimedia Commons

Navíc měl muž genetickou predispozici k nemocem srdce, jak dokazují jeho zkornatělé tepny. V tom byl mnohem podobnější dnešním lidem, než si vědci mysleli, že je možné. Zřejmě měl v těle také střevního parazita hlístici, v posledním půlroce před smrtí byl třikrát nemocný. Dalším důkazem, že Ötzi nebyl úplně nejzdravější osobou, byly jeho zuby: měl je silně vnitřně zkažené, zřejmě od nadměrné konzumace cukrů. Mimo jiné se spekuluje o tom, že mohl trpět i boreliózou.

Geny prozradily všechno

V Ötziho zažívacím traktu byly nalezené zbytky 30 druhů pylů – z nich vyplývá, že ledový muž prožil většinu života na jih od Alp. Ještě zajímavější informace o jeho původu ale poskytly analýzy DNA. Vědci, kteří v únoru 2012 představili výsledky tohoto výzkumu, dokázali, že Ötzi byl nejblíže příbuzný dnešním Korsičanům a Sardům. 

Někomu může připadat, že všechny tyto drahé výzkumy jsou poněkud samoúčelné – z tak vzdálené minulosti přece nejsme schopní si dnes vzít žádné poučení. Albert Zink, ředitel Institutu mumií ale tvrdí, že výzkum Ötziho zažívacího traktu může mít velmi praktické dopady na dnešní dobu.

Zažívací trakt mumie totiž obsahoval bakterii Helicobacter pylori. Jde o patogenní bakterii, jež napadá sliznici žaludku. Odhaduje se, že je ve vyspělých zemích touto bakterií infikována více než polovina dospělých po 60 letech věku. Způsobuje zejména žaludeční vředy, má však zřejmě na svědomí i různé druhy rakoviny žaludku.

Rekonstrukce Ötziho oblečení
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle Zinka je možné, že právě u Ötziho pochopíme, proč se tato bakterie vlastně v lidském zažívacím traktu vyskytuje – „je možné, že tehdejším lidem pomáhala třeba se zažíváním syrového masa a teprve později se změnila v patogen,“ řekl Zink agentuře AP.

Lékařské tetování ukazuje na vyspělost západního světa

Na Ötziho těle bylo nalezeno 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná. Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměly ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž velmi přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o 2000 let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy?

V pondělí 19. září začal v Bolzanu kongres, kde se setkají experti z celého světa, aby projednali všechny novinky ve výzkumu nejslavnější evropské mumie. Jedním z hlavních témat by měly být právě analýzy bakterií nalezených v Ötziho žaludku a střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 10 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 12 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...