Brazilští indiáni vyzývají k mobilizaci. Domorodí obyvatelé se bojí, že je výrok soudu připraví o půdu 26. 8. 2021 | Zdroj: Reuters, ČTK
„Luta pela Vida“ neboli „Boj o život“ je v posledních dnech velmi často skloňovaným výrokem, který vychází z úst domorodého obyvatelstva Brazílie. Hlavním důvodem nespokojenosti je očekávaný výrok Nejvyššího soudu, který se v nejbližších dnech dotkne vlastnictví půdy indiánů a může je připravit o značná území. Kmenová rada skupiny Xoklengů, kterých se opatření týká nejvíce, nyní vyzývá k mobilizaci a protestům i další kmeny. Do hlavního města Brasílie tak putují tisíce nespokojených lidí, aby vyjádřili nesouhlasné stanovisko s očekávaným výrokem.
Kmenová rada Xoklengů vyzvala další skupiny domorodého obyvatelstva Brazílie, aby ji podpořily během protestů. Do hlavního města Brasília tak přijíždí tisíce zástupců jiných kmenů, kteří se obávají, že výrok Nejvyššího soudu v blízké době postihne i je
Návrhy vlády prezidenta Jaira Bolsonara projednává parlament a v těchto dnech se jimi zabývá i nejvyšší soud, informovala agentura AFP
Indiáni v pestrobarevných sporých oděvech a s typickými čelenkami protestují v centru brazilské metropole od nedělního večera, ve středu jich tam bylo podle organizátorů na šest tisíc, uvedl server televize Deutsche Welle
Mnozí z nich označili tuto demonstraci za „nejdůležitější akci století“
Brazilská vláda se shromáždění s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru snažila zakázat, respektive odložit, to ale ve středu nejvyšší soud zamítl
Bolsonaro přitom proslul lehkovážným postojem k nemoci covid-19 a protikoronavirová opatření opakovaně kritizoval
Mezi sérií nových opatření je mimo jiné návrh, aby za chráněná území původních obyvatel byla považována jen ta, která obývali indiáni v roce 1988, kdy byla vyhlášena současná brazilská ústava
Ostatní území, na nichž nyní indiáni žijí, by se tak otevřela pro těžbu dřeva, nerostů a chov dobytka, což by znamenalo další kácení amazonského pralesa
Ten je přitom považován za plíce planety, ze šedesáti procent leží na území Brazílie a hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, které přispívají ke změnám klimatu
Indiáni namítají, že brát jako rozhodující rok 1988 je nespravedlivé, protože z četných území byli vyhnáni za diktatury v letech 1964 až 1985 a do roku 1988 se tam nestačili vrátit
„Tato genocidní vláda nás chce vyhladit. Vytrpěli jsme si toho už hodně a nejen nyní, ale v posledních pěti stech letech jsme zažili mnohé nespravedlnosti,“ citovala agentura AFP jednoho z účastníků demonstrace, který tak odkázal i na dobytí regionu Portugalskem
Obavy z nové legislativy vyjádřil i zástupce OSN pro práva domorodých obyvatel Francisco Cali Tzay. „Pokud nejvyšší soud přijme (zákon) Marco temporal, může tím spustit násilí vůči domorodým obyvatelům a konflikt v amazonském pralese,“ citovala Tzaye televize France24
Bolsonaro od nástupu do úřadu v lednu 2019 udělal řadu kroků, za které ho kritizovali ekologičtí aktivisté i ochránci práv domorodých obyvatel, kterých žije v Brazílii asi 900 tisíc. Některé vládní návrhy zastavily soudy, uvedla AFP. Ta rovněž připomněla, že Bolsonarovi ve volební kampani pomohli finančně podnikatelé v masném průmyslu či dřevařské firmy
„Naši lidé zde žijí tisíce let, a to je další pokus, jak nás odstranit,“ uvedl vůdce komunity Xoklengů Brasilio Pripra. Skupina Xoklengů byla před více než stoletím odříznuta od svých tradičních lovišť, aby vytvořili prostor pro evropské osadníky
Schválení zákona by se v prvé řadě nejvíce dotklo právě této skupiny indiánů. Kmenová rada Xoklengů tak vyzvala další skupiny domorodého obyvatelstva Brazílie, aby ji podpořily během protestů
Do hlavního města Brazílie dorazily stovky zástupců jiných kmenů, kteří se obávají, že výrok Nejvyššího soudu v blízké době postihne i je
