Kanadský vládní výbor zveřejnil závěr svého několikaletého vyšetřování, podle něhož země nese vinu za genocidu indiánských a inuitských žen. Úřady podle zprávy dlouhodobě přehlížely násilí na ženách patřících k těmto menšinám, výbor hovoří o nezájmu, rasismu a nemožnosti dovolat se spravedlnosti. „Tohle je pro Kanadu velmi nepříjemný den, ale je zcela zásadní. Zklamali jsme vás, ale už vás dále zklamávat nebudeme,“ vzkázal obětem premiér Justin Trudeau.
Kanada podle vládního výboru nese vinu na genocidě indiánských a inuitských žen
Horizont ČT24: Spravedlnosti se podle vyšetřovatelů nedočkaly tisíce obětí (zdroj: ČT24)
Příslušnicím menšin hrozí v Kanadě podle statistiky 12x větší riziko smrti nebo zmizení než příslušnicím většiny. Obětí násilí se pak stávají až šestkrát častěji. Na pachatele přitom často nedosáhne spravedlnost a podle zprávy je pravděpodobné, že mnohé případy vražd inuitek a indiánek policie v posledních desetiletích nesprávně uzavřela jako nešťastné náhody, sebevraždy či předávkování drogami. Přesný počet obětí je proto neznámý.
„Mnoho domorodých lidí vyrostlo v tom, že násilí je normální, zatímco kanadská společnost projevila děsivou apatii ke snaze tento problém změnit,“ popsali vyšetřovatelé s tím, že je nyní povinností každého Kanaďana přestat nad případy zavírat oči.
Vyšetřovatelka: Kanada čekala dlouho, než začala naslouchat
„Skutečnost, že národní vyšetřování probíhá teď, neznamená, že původní obyvatelé dlouho čekali, než promluví. Znamená to, že Kanada dlouho čekala, než jim začala naslouchat,“ uvedla také Marion Bullerová, která stála v čele vyšetřovacího výboru.
Výbor zřídila krátce po svém ustanovení před čtyřmi lety vláda premiéra Justina Trudeaua, který nyní slibuje rychlou nápravu. Tým v případu vyslechl celkem 2400 svědků, přeživších obětí a příbuzných zavražděných napříč patnácti různými komunitami v celé zemi.
Vyšetřování Kanadu vyšlo v přepočtu na dvě miliardy korun a v závěru 1200 stránek dlouhého dokumentu výbor doporučil přes dvě stě opatření ke zlepšením. Mezi nimi je například udělení oficiálního statusu domorodým jazykům a investice do programů pro mladistvé vyrůstající v rezervacích. „Tato opatření nejsou dobrovolná, ale legálně závazná,“ uvedli komisaři.
Genocida je přehnaný termín, tvrdí kritici
Podle některých kritiků ale vláda tisíce případů vražd a zmizení za poslední tři desítky let svou rétorikou zveličuje a termín genocida je tak podle nich nepatřičný.
Komisaři se ale brání: „Slovo genocida má určitou sílu. A ta vychází z odkazu holocaustu a my proto genocidu spojujeme s jasným zločinem a největším představitelným zlem,“ uvedl profesor práva na McGillově univerzitě Payam Akhavan.
„Genocida zahrnuje všechny sociální praktiky, předsudky a činy, které jsou popsány v této zprávě,“ uvedli také autoři závěrů a podpořili tak tvrzení domorodých kmenů, že se nejedná pouze o násilné případy, ale i o kulturní genocidu. Ta se podle nich projevuje nucenou sterilizací žen, zvýšeným dohledem policie nad muži z jejich komunit a násilnou převýchovou dětí.
Děti převychovávají státní instituce
Veldon Coburn, který vyučuje Domorodá studia na kanadské Carleton University, poukázal v tomto ohledu také na roli státních institucí. Více než 150 tisíc dětí původních obyvatel bylo podle něho umístěno do internátních škol, kde prošly nucenou převýchovou ve snaze o zařazení do většinové kanadské společnosti.
Akademik ale pro deník The Guardian poznamenal, že než se Kanada ponoří do dalšího bádání a řešení problému, pozornost by měla být věnována hlavně památce těch, kteří se spravedlnosti nedočkali.
„Nejdůležitějším bodem dneška je vzdát úctu těm, kteří jsou v kanadské společnosti nejzranitelnější a čelili od narození náporu diskriminace a marginalizace. Jejich životy si zaslouží rovnoprávný respekt,“ uvedl expert.