Kanadští indiáni objevili tisíc dětských hrobů. Země odkrývá krvavé dědictví převýchovných škol

Nahrávám video

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

Nález u města Cranbrook je už třetím v posledních týdnech. Původní obyvatelé předtím pomocí radarů objevili ostatky u bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan, obdobný nález otřásl severoamerickou zemí v květnu. Za kanadskou politiku, na základě které byly děti kanadských indiánů a dalších menšin odebírány rodičům, se omluvil premiér Justin Trudeau.

„Otřesné nálezy stovek ostatků dětí na místech bývalých internátních škol v Britské Kolumbii a Saskatchewanu nás přiměly zamyslet se nad historickým i přetrvávajícím bezprávím, kterému původní obyvatelé čelí,“ prohlásil šéf kanadské vlády.

Lítost vyjádřil rovněž papež František a vyzval k respektování práv a kultury původního obyvatelstva. Kanadské politické a náboženské vůdce požádal, aby se pokusili dětská úmrtí objasnit a aby usilovali o usmíření. Přímá omluva, kterou někteří Kanaďané po katolické církvi žádali, ale z papežových úst nezazněla.

Indiánku ze mě nedostali

„Všichni cítíme lítost a zármutek, kdo ne? Je to celosvětový výsměch,“ okomentoval Františkův výstup přední představitel Federace svrchovaných domorodých národů Bobby Cameron. Kmeny původních obyvatel zdůrazňují, že objevena byla zatím tři pohřebiště, přičemž převýchovných škol existovalo v zemi sto třicet devět.

Praxe, kdy děti nesměly mluvit původním jazykem nebo praktikovat své zvyky, trvala přes sto padesát let, poslední ústav tohoto typu zavřel v roce 1997. Úřady odebíraly děti rodičům až na deset let. Speciálně ustanovená komise to už před šesti lety označila za kulturní genocidu, soud poškozeným přiřkl náhrady v přepočtu za bezmála jedenačtyřicet miliard korun.

Z odhadovaných sto padesáti tisíc odvedených dětí jich beze stopy zmizely na čtyři tisíce. Přeživší popisují psychické a fyzické násilí, včetně sexuálního zneužívání nebo krutých trestů: „Pamatuji si, že jsem byla ve škole obětí strašného zneužívání. Cítím se ale jako přeživší? Ne, cítím se jako vítěz. Tu indiánku ze mě nedokázali dostat,“ líčí Carol Lavalleeová, bývalá žákyně školy v Marievalu.

Hořící kostely, padající sochy

Demonstranti svrhli na protest proti krvavé minulosti sochy britských královen Viktorie i Alžběty II. nebo mořeplavce Jamese Cooka. Na podstavcích soch se objevily červené otisky rukou, jež připomínají objevené hroby. Stalo se to 1. července, který je v Kanadě státním svátkem s oslavami, ohňostroji či grilováním. Tisíce lidí pochodem uctili památku obětí systému, který fungoval v 19. a 20. století.

Od nálezů dětských pohřebišť také shořelo nejméně šest katolických kostelů. Vyšetřovatelé incidenty považují za podezřelé a hledají spojitost mezi činy. Kanadským indiánům se ale možné úmyslné zapalování nezamlouvá. „Jsem naštvaný, nic dobrého to nepřinese a bude to obtížné,“ vysvětluje náčelník Keith Crow, v jehož komunitě žije mnoho příznivců katolické církve, které ničení kostelů rmoutí.

Premiér Trudeau vyzval papeže Františka, aby se přijel osobně omluvit na kanadskou půdu. Podle domorodců ale ani to nestačí. Původní obyvatelé ženou k odpovědnosti i stát, který proces většinou skrze církevní organizace řídil. „Na systému internátních škol se podílely stát i církev. Oba v tom tedy musí uznat svou roli,“ má jasno náčelník kmene Malý černý medvěd Perry Bellegarde.

Svého podílu už litovalo několik protestantských církví a ve Vatikánu mají náčelníci slíbenou audienci. Za obdobné křivdy se papež František už dříve omluvil v Irsku a Bolívii. 

Příslušníci Prvních národů nyní cítí alespoň částečné zadostiučinění. Své zemřelé budou moci po letech pochovat s náležitými poctami a tradicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 27 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled