Kanadští indiáni objevili tisíc dětských hrobů. Země odkrývá krvavé dědictví převýchovných škol

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kanadští indiáni nacházejí další hromadné dětské hroby
Zdroj: ČT24

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

Nález u města Cranbrook je už třetím v posledních týdnech. Původní obyvatelé předtím pomocí radarů objevili ostatky u bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan, obdobný nález otřásl severoamerickou zemí v květnu. Za kanadskou politiku, na základě které byly děti kanadských indiánů a dalších menšin odebírány rodičům, se omluvil premiér Justin Trudeau.

„Otřesné nálezy stovek ostatků dětí na místech bývalých internátních škol v Britské Kolumbii a Saskatchewanu nás přiměly zamyslet se nad historickým i přetrvávajícím bezprávím, kterému původní obyvatelé čelí,“ prohlásil šéf kanadské vlády.

Lítost vyjádřil rovněž papež František a vyzval k respektování práv a kultury původního obyvatelstva. Kanadské politické a náboženské vůdce požádal, aby se pokusili dětská úmrtí objasnit a aby usilovali o usmíření. Přímá omluva, kterou někteří Kanaďané po katolické církvi žádali, ale z papežových úst nezazněla.

Indiánku ze mě nedostali

„Všichni cítíme lítost a zármutek, kdo ne? Je to celosvětový výsměch,“ okomentoval Františkův výstup přední představitel Federace svrchovaných domorodých národů Bobby Cameron. Kmeny původních obyvatel zdůrazňují, že objevena byla zatím tři pohřebiště, přičemž převýchovných škol existovalo v zemi sto třicet devět.

Praxe, kdy děti nesměly mluvit původním jazykem nebo praktikovat své zvyky, trvala přes sto padesát let, poslední ústav tohoto typu zavřel v roce 1997. Úřady odebíraly děti rodičům až na deset let. Speciálně ustanovená komise to už před šesti lety označila za kulturní genocidu, soud poškozeným přiřkl náhrady v přepočtu za bezmála jedenačtyřicet miliard korun.

Z odhadovaných sto padesáti tisíc odvedených dětí jich beze stopy zmizely na čtyři tisíce. Přeživší popisují psychické a fyzické násilí, včetně sexuálního zneužívání nebo krutých trestů: „Pamatuji si, že jsem byla ve škole obětí strašného zneužívání. Cítím se ale jako přeživší? Ne, cítím se jako vítěz. Tu indiánku ze mě nedokázali dostat,“ líčí Carol Lavalleeová, bývalá žákyně školy v Marievalu.

Hořící kostely, padající sochy

Demonstranti svrhli na protest proti krvavé minulosti sochy britských královen Viktorie i Alžběty II. nebo mořeplavce Jamese Cooka. Na podstavcích soch se objevily červené otisky rukou, jež připomínají objevené hroby. Stalo se to 1. července, který je v Kanadě státním svátkem s oslavami, ohňostroji či grilováním. Tisíce lidí pochodem uctili památku obětí systému, který fungoval v 19. a 20. století.

Od nálezů dětských pohřebišť také shořelo nejméně šest katolických kostelů. Vyšetřovatelé incidenty považují za podezřelé a hledají spojitost mezi činy. Kanadským indiánům se ale možné úmyslné zapalování nezamlouvá. „Jsem naštvaný, nic dobrého to nepřinese a bude to obtížné,“ vysvětluje náčelník Keith Crow, v jehož komunitě žije mnoho příznivců katolické církve, které ničení kostelů rmoutí.

Premiér Trudeau vyzval papeže Františka, aby se přijel osobně omluvit na kanadskou půdu. Podle domorodců ale ani to nestačí. Původní obyvatelé ženou k odpovědnosti i stát, který proces většinou skrze církevní organizace řídil. „Na systému internátních škol se podílely stát i církev. Oba v tom tedy musí uznat svou roli,“ má jasno náčelník kmene Malý černý medvěd Perry Bellegarde.

Svého podílu už litovalo několik protestantských církví a ve Vatikánu mají náčelníci slíbenou audienci. Za obdobné křivdy se papež František už dříve omluvil v Irsku a Bolívii. 

Příslušníci Prvních národů nyní cítí alespoň částečné zadostiučinění. Své zemřelé budou moci po letech pochovat s náležitými poctami a tradicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 mminutami

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
před 1 hhodinou

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 1 hhodinou

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 4 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 5 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
před 8 hhodinami
Načítání...