Vitamin C může hrát zásadní roli v neutralizaci uzenin

Konzumace potravin, které obsahují vitamin C, by měla mít nečekaně vysoký efekt při snižování negativních vlivů, které má konzumace uzenin na člověka. Naznačují to výsledky vědeckého modelu.

Uzeniny jsou staré jako lidstvo samo. Lidé začali maso udit pravděpodobně hned v době, kdy ovládli oheň. Uzením sice maso získalo vlastnosti, které mu brání v kažení, ale současně se tím vystavuje látkám, jež způsobují lidem nikoliv malé zdravotní problémy. Vědci teď detailně popsali, jak se moderní uzeniny obohacované o chemické látky chovají při sestupu do lidských střev a jak při tom ovlivňují své okolí.

Nová studie, která vyšla minulý týden v časopise Journal of Theoretical Biology, popsala na modelu, co se děje v lidském těle při konzumaci uzenin. A nejen to, dokonce i nabízí řešení, která by mohla pomoci odbourávat ty nejhorší dopady.

Uzeniny obsahují dusitan sodný. Je známý také jako E250, který se do nich přidává jako konzervant a současně jim dodává jejich typicky růžovou barvu. Když takto obohacená potravina vstoupí do žaludku, setká se tam s žaludečními šťávami. To ale není konec dusitanu, mění se na sloučeniny zvané nitrosaminy.

Těch je celá řada, nejznámější jsou NDMA, NDEA a NMBA. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny je klasifikuje jako pravděpodobné lidské karcinogeny a v rozsáhlých epidemiologických studiích představují hlavní hypotézu vysvětlující, proč je konzumace zpracovaného masa spojena se zvýšeným rizikem rakoviny žaludku a tlustého střeva. To nicméně neznamená, že každý plátek šunky je jedovatý.

Vitamin C versus uzeniny

Výrobci potravin totiž vědí, že vitamin C tuto reakci neutralizuje. Tento chemický proces je známý už od sedmdesátých let dvacátého století, takže se v masném průmyslu už při zpracování uzenin do nich přidává kyselina askorbová, která se o rozložení nitrosaminů postará. Otázkou ale je, jestli člověk může něco udělat sám, když už se toto maso dostane do jeho zažívacího traktu. A právě tím se zabýval nový model, který sledoval složité interakce různých látek v lidských vnitřnostech.

Vědci z University of Waterloo vytvořili model, který sledoval, jak se dusitany, vitamin C a výsledné chemické reakce pohybují slinami, žaludkem a střevem v průběhu několika hodin po jídle. Provedli simulace na základě realistických stravovacích návyků a na základě analýzy zjistili dvě věci.

Vitamin C je ještě důležitější, než se zdálo

Prvním zjištěním z modelu je, že role vitaminu C je ještě důležitější, než se zdálo. Pokud je v potravě – hlavně v podobě ovoce a zeleniny – tak má velmi silný ochranný účinek. Díky této potravě se účinné látky dostanou přímo na místo, kde dochází k reakci. Právě to je zřejmě důvod, proč dusičnany v potravě pocházející ze zeleniny nesouvisí s rizikem rakoviny tak, jako je tomu u dusitanů ze zpracovaných masných výrobků.

Ale účinek vitaminu C se dá vystopovat, i když člověk ovoce a zeleninu nejí. Pokud člověk sní porci uzenin bez ovoce nebo zeleniny, ale dá si po jídle vitamin C v podobě suplementu, vede to podle modelu ke snížení tvorby nitrosaminů. Nešlo o zásadní změnu, ale o měřitelný efekt.

Druhým důležitým bodem je to, že studie bohužel nenabízí přímé důkazy z pozorování. Jedná se totiž pouze o modelovou studii, nikoliv o klinickou studii. Tento model je sice podle autorů velmi přesný, vychází z desítek let dat, ale pořád je to jenom model. Nic lepšího vědci zatím k dispozici nemají. Zatím žádné výzkumy totiž v dvojitě zaslepené studii nezkoumaly stopy po nitrosaminech u skupin lidí, kteří po konzumaci uzenin užívali vitamin C nebo placebo.

Výsledkem modelu je tedy velmi zajímavá hypotéza, ale ne jednoznačný důkaz, zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 9 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 10 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 16 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 18 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.