Neandertálci jedli červy, prokázala studie na Farmě těl

Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.

Že tito pralidé milovali maso, vědí vědci nejen díky hromadám kostí objevených kolem jejich sídel, ale hlavně díky chemické analýze jejich pozůstatků. Ta odhalila, že maso jedli neandertálci nejméně stejně často jako dnešní vlci nebo lvi. Kromě toho prokazatelně hodovali i na měkkýších a luštěninách.

Nová studie zveřejněná v časopise Science Advances ale popsala i další, méně očekávaný (a pro mnohé odpudivější) zdroj proteinů. Součástí neandertálských snídaní, obědů a večeří mohly být larvy much, které se líhnou v rozkládající se zvířecí tkáni a živí se jí, neboli červi.

Autoři vyšli z toho, že v kostech neandertálců se nacházely zvláštní chemické stopy a právě konzumace červů by je velmi dobře vysvětlovala. A není to jediná indicie, kterou mají. Antropologové mají dostatek svědectví o tom, že nejrůznější domorodé skupiny považovaly a považují červy (a také shnilé maso) za zcela přijatelnou potravu.

Záhadný dusík

Už na konci dvacátého století se podařilo zjistit, že v kostech evropských neandertálců je obrovské množství dusíku 15, což je izotop spojený hlavně s predátory, u nichž tvoří maso zcela dominantní zdroj potravy.

Jenže ho bylo až příliš. Na rozdíl od predátorů totiž nejsou moderní lidé na taková kvanta masa adaptovaní. Kdyby masa jedli tolik, nedokázali by bílkoviny zpracovat a ty by způsobily otravu.

Letos už na tento fenomén vědci jednou narazili, když v Německu popsali naleziště „továrny na tuk“, v níž masově zpracovávali kosti, aby z nich získali tuk, který umožňuje tyto zdravotní hrozby zásadně snížit.

Nová studie naznačuje, že příčinou tohoto vysokého množství dusíku mohlo být právě shnilé maso a červi v něm. Ale jak něco takového ověřit?

Vítejte v Knoxvillu, na Farmě těl

Vědci využili jedinečné vědecké zařízení, které provozuje univerzita ve městě Knoxville v americkém Tennessee. Jmenuje se Body farm neboli Farma těl. Vzniklo už v sedmdesátých letech dvacátého století a je zaměřené na rozklad lidských těl.

V různém stupni rozkladu a za odlišných podmínek tam vědci detailně studují stovky těl. Výsledky se dají využít v desítkách oborů od kriminalistiky přes antropologii a vědu o půdě až po studium potravy neandertálců.

Vědci tam analyzovali množství dusíku v rozkládající se tkáni darovaných lidských těl ponechaných venku a také v larvách much, které se vytvořily ve svalové tkáni těchto těl. Tato část výzkumu, která trvala dva roky, vyžadovala silný žaludek, konstatovali autoři.

Autoři studie popsali, že v mrtvé lidské tkáni se postupně množství uhlíku zvyšovalo, ale největší část připadala na larvy much, které se masem živily. To podle nich naznačuje, že neandertálci a také první moderní lidé z té doby pravděpodobně pravidelně konzumovali maso zvířat, které bylo zamořeno červy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.