Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.

Archeologové objevili nejstarší známý multifunkční nástroj vyrobený z kosti jeskynního lva. Přirovnávají ho s lehkou nadsázkou ke „švýcarskému armádnímu noži“. Jde o čtyři nástroje vyřezané z jedné kosti jeskynního lva, které vznikly v době před asi 130 tisíci lety. Podle autorů objevu jde o další důkaz, že neandertálci byli nesmírně inteligentní a přizpůsobivou skupinou pravěkých lidí.

Tyto kostěné nástroje se našly v belgické jeskyni Scladina, která už v minulosti přinesla řadu překvapivých objevů o životě evropských neandertálců. Tím největším byl nález hrobu osmileté dívky, která tam žila asi před 127 tisíci lety, ale ani ty další nejsou nezajímavé – patří k nim stovky kamenných i kostěných artefaktů.

Neandertálci nebyli hloupí

Knihy i filmy ukazují neandertálce jako primitivně vypadající násilníky, jejichž duševní život odpovídal jejich vzhledu, archeologické nálezy ukazují na nepravdivost tohoto pohledu. Dávno před vzestupem lidí moderního typu totiž vytvářeli důmyslné nástroje, které popírají jejich primitivnost.

„Záměrná přeměna lvích kostí na funkční nástroje poukazuje na kognitivní schopnosti neandertálců, jejich přizpůsobivost a schopnost využívat zdroje nad rámec jejich okamžitých potřeb pro přežití,“ píší autoři ve své studii o nově popsaných artefaktech.

Studie odhalila detaily o chování neandertálců, hlavně o jejich interakcích s jeskynními lvy. Přestože tyto dva druhy existovaly vedle sebe celé desítky tisíc let, o tom, jak interagovaly, se ví jen minimum. Některé nálezy naznačují, že neandertálci mohli využívat kůže lvů. Aktuální objev je prvním nástrojem vyrobeným z kostí těchto zvířat.

Z analýzy vyplývá, že pravěcí „řemeslníci“ si cíleně vybrali holenní kost jeskynního lva, která byla svou pevností i rozměry ideální pro výrobu víceúčelových nástrojů. Přestože to pro ně byl zcela výjimečný materiál, opracovávali ho pravděpodobně velmi podobně jako jiné druhy kostí.

Další výzkum by mohl pomoci objasnit neznámé funkce nástroje z holenní kosti a srovnání s jinými neandertálskými nalezišti by zase mělo přinést poznatky o rozšířenosti používání nástrojů z kostí predátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 6 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...