Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.

Archeologové objevili nejstarší známý multifunkční nástroj vyrobený z kosti jeskynního lva. Přirovnávají ho s lehkou nadsázkou ke „švýcarskému armádnímu noži“. Jde o čtyři nástroje vyřezané z jedné kosti jeskynního lva, které vznikly v době před asi 130 tisíci lety. Podle autorů objevu jde o další důkaz, že neandertálci byli nesmírně inteligentní a přizpůsobivou skupinou pravěkých lidí.

Tyto kostěné nástroje se našly v belgické jeskyni Scladina, která už v minulosti přinesla řadu překvapivých objevů o životě evropských neandertálců. Tím největším byl nález hrobu osmileté dívky, která tam žila asi před 127 tisíci lety, ale ani ty další nejsou nezajímavé – patří k nim stovky kamenných i kostěných artefaktů.

Neandertálci nebyli hloupí

Knihy i filmy ukazují neandertálce jako primitivně vypadající násilníky, jejichž duševní život odpovídal jejich vzhledu, archeologické nálezy ukazují na nepravdivost tohoto pohledu. Dávno před vzestupem lidí moderního typu totiž vytvářeli důmyslné nástroje, které popírají jejich primitivnost.

„Záměrná přeměna lvích kostí na funkční nástroje poukazuje na kognitivní schopnosti neandertálců, jejich přizpůsobivost a schopnost využívat zdroje nad rámec jejich okamžitých potřeb pro přežití,“ píší autoři ve své studii o nově popsaných artefaktech.

Studie odhalila detaily o chování neandertálců, hlavně o jejich interakcích s jeskynními lvy. Přestože tyto dva druhy existovaly vedle sebe celé desítky tisíc let, o tom, jak interagovaly, se ví jen minimum. Některé nálezy naznačují, že neandertálci mohli využívat kůže lvů. Aktuální objev je prvním nástrojem vyrobeným z kostí těchto zvířat.

Z analýzy vyplývá, že pravěcí „řemeslníci“ si cíleně vybrali holenní kost jeskynního lva, která byla svou pevností i rozměry ideální pro výrobu víceúčelových nástrojů. Přestože to pro ně byl zcela výjimečný materiál, opracovávali ho pravděpodobně velmi podobně jako jiné druhy kostí.

Další výzkum by mohl pomoci objasnit neznámé funkce nástroje z holenní kosti a srovnání s jinými neandertálskými nalezišti by zase mělo přinést poznatky o rozšířenosti používání nástrojů z kostí predátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...