Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.

Archeologové objevili nejstarší známý multifunkční nástroj vyrobený z kosti jeskynního lva. Přirovnávají ho s lehkou nadsázkou ke „švýcarskému armádnímu noži“. Jde o čtyři nástroje vyřezané z jedné kosti jeskynního lva, které vznikly v době před asi 130 tisíci lety. Podle autorů objevu jde o další důkaz, že neandertálci byli nesmírně inteligentní a přizpůsobivou skupinou pravěkých lidí.

Tyto kostěné nástroje se našly v belgické jeskyni Scladina, která už v minulosti přinesla řadu překvapivých objevů o životě evropských neandertálců. Tím největším byl nález hrobu osmileté dívky, která tam žila asi před 127 tisíci lety, ale ani ty další nejsou nezajímavé – patří k nim stovky kamenných i kostěných artefaktů.

Neandertálci nebyli hloupí

Knihy i filmy ukazují neandertálce jako primitivně vypadající násilníky, jejichž duševní život odpovídal jejich vzhledu, archeologické nálezy ukazují na nepravdivost tohoto pohledu. Dávno před vzestupem lidí moderního typu totiž vytvářeli důmyslné nástroje, které popírají jejich primitivnost.

„Záměrná přeměna lvích kostí na funkční nástroje poukazuje na kognitivní schopnosti neandertálců, jejich přizpůsobivost a schopnost využívat zdroje nad rámec jejich okamžitých potřeb pro přežití,“ píší autoři ve své studii o nově popsaných artefaktech.

Studie odhalila detaily o chování neandertálců, hlavně o jejich interakcích s jeskynními lvy. Přestože tyto dva druhy existovaly vedle sebe celé desítky tisíc let, o tom, jak interagovaly, se ví jen minimum. Některé nálezy naznačují, že neandertálci mohli využívat kůže lvů. Aktuální objev je prvním nástrojem vyrobeným z kostí těchto zvířat.

Z analýzy vyplývá, že pravěcí „řemeslníci“ si cíleně vybrali holenní kost jeskynního lva, která byla svou pevností i rozměry ideální pro výrobu víceúčelových nástrojů. Přestože to pro ně byl zcela výjimečný materiál, opracovávali ho pravděpodobně velmi podobně jako jiné druhy kostí.

Další výzkum by mohl pomoci objasnit neznámé funkce nástroje z holenní kosti a srovnání s jinými neandertálskými nalezišti by zase mělo přinést poznatky o rozšířenosti používání nástrojů z kostí predátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 2 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 7 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 21 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...