Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.

Archeologové objevili nejstarší známý multifunkční nástroj vyrobený z kosti jeskynního lva. Přirovnávají ho s lehkou nadsázkou ke „švýcarskému armádnímu noži“. Jde o čtyři nástroje vyřezané z jedné kosti jeskynního lva, které vznikly v době před asi 130 tisíci lety. Podle autorů objevu jde o další důkaz, že neandertálci byli nesmírně inteligentní a přizpůsobivou skupinou pravěkých lidí.

Tyto kostěné nástroje se našly v belgické jeskyni Scladina, která už v minulosti přinesla řadu překvapivých objevů o životě evropských neandertálců. Tím největším byl nález hrobu osmileté dívky, která tam žila asi před 127 tisíci lety, ale ani ty další nejsou nezajímavé – patří k nim stovky kamenných i kostěných artefaktů.

Neandertálci nebyli hloupí

Knihy i filmy ukazují neandertálce jako primitivně vypadající násilníky, jejichž duševní život odpovídal jejich vzhledu, archeologické nálezy ukazují na nepravdivost tohoto pohledu. Dávno před vzestupem lidí moderního typu totiž vytvářeli důmyslné nástroje, které popírají jejich primitivnost.

„Záměrná přeměna lvích kostí na funkční nástroje poukazuje na kognitivní schopnosti neandertálců, jejich přizpůsobivost a schopnost využívat zdroje nad rámec jejich okamžitých potřeb pro přežití,“ píší autoři ve své studii o nově popsaných artefaktech.

Studie odhalila detaily o chování neandertálců, hlavně o jejich interakcích s jeskynními lvy. Přestože tyto dva druhy existovaly vedle sebe celé desítky tisíc let, o tom, jak interagovaly, se ví jen minimum. Některé nálezy naznačují, že neandertálci mohli využívat kůže lvů. Aktuální objev je prvním nástrojem vyrobeným z kostí těchto zvířat.

Z analýzy vyplývá, že pravěcí „řemeslníci“ si cíleně vybrali holenní kost jeskynního lva, která byla svou pevností i rozměry ideální pro výrobu víceúčelových nástrojů. Přestože to pro ně byl zcela výjimečný materiál, opracovávali ho pravděpodobně velmi podobně jako jiné druhy kostí.

Další výzkum by mohl pomoci objasnit neznámé funkce nástroje z holenní kosti a srovnání s jinými neandertálskými nalezišti by zase mělo přinést poznatky o rozšířenosti používání nástrojů z kostí predátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 8 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...