Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.

Archeologové objevili nejstarší známý multifunkční nástroj vyrobený z kosti jeskynního lva. Přirovnávají ho s lehkou nadsázkou ke „švýcarskému armádnímu noži“. Jde o čtyři nástroje vyřezané z jedné kosti jeskynního lva, které vznikly v době před asi 130 tisíci lety. Podle autorů objevu jde o další důkaz, že neandertálci byli nesmírně inteligentní a přizpůsobivou skupinou pravěkých lidí.

Tyto kostěné nástroje se našly v belgické jeskyni Scladina, která už v minulosti přinesla řadu překvapivých objevů o životě evropských neandertálců. Tím největším byl nález hrobu osmileté dívky, která tam žila asi před 127 tisíci lety, ale ani ty další nejsou nezajímavé – patří k nim stovky kamenných i kostěných artefaktů.

Neandertálci nebyli hloupí

Knihy i filmy ukazují neandertálce jako primitivně vypadající násilníky, jejichž duševní život odpovídal jejich vzhledu, archeologické nálezy ukazují na nepravdivost tohoto pohledu. Dávno před vzestupem lidí moderního typu totiž vytvářeli důmyslné nástroje, které popírají jejich primitivnost.

„Záměrná přeměna lvích kostí na funkční nástroje poukazuje na kognitivní schopnosti neandertálců, jejich přizpůsobivost a schopnost využívat zdroje nad rámec jejich okamžitých potřeb pro přežití,“ píší autoři ve své studii o nově popsaných artefaktech.

Studie odhalila detaily o chování neandertálců, hlavně o jejich interakcích s jeskynními lvy. Přestože tyto dva druhy existovaly vedle sebe celé desítky tisíc let, o tom, jak interagovaly, se ví jen minimum. Některé nálezy naznačují, že neandertálci mohli využívat kůže lvů. Aktuální objev je prvním nástrojem vyrobeným z kostí těchto zvířat.

Z analýzy vyplývá, že pravěcí „řemeslníci“ si cíleně vybrali holenní kost jeskynního lva, která byla svou pevností i rozměry ideální pro výrobu víceúčelových nástrojů. Přestože to pro ně byl zcela výjimečný materiál, opracovávali ho pravděpodobně velmi podobně jako jiné druhy kostí.

Další výzkum by mohl pomoci objasnit neznámé funkce nástroje z holenní kosti a srovnání s jinými neandertálskými nalezišti by zase mělo přinést poznatky o rozšířenosti používání nástrojů z kostí predátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...