Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
Vědci ve 214 experimentech na reálných polích analyzovali sedm různých nejčastějších způsobů pěstování rýže. Výsledky publikovali v odborném časopise Science Advances.
Ukázalo se, že modelové odhady poklesu výnosů v důsledku globálního oteplení o pouhý stupeň Celsia byly zhruba poloviční oproti hodnotám naměřeným v reálných experimentech. To znamená, že propad nebyl 3,8 procenta, ale 8,1 procenta. Podle autorů z německého Postupimského institutu to představuje závažný problém.
Rýže je totiž základní potravinou pro více než polovinu světové populace, zejména v Asii je mnohem důležitější než obilniny. Ale odhady, jak změna klimatu ovlivní její produkci, se značně liší. Jedním z důvodů je, tvrdí autoři nového výzkumu, že většina vědeckých hodnocení jasně nerozlišuje mezi pozvolnějšími účinky vyšších průměrných teplot a akutními škodami způsobenými extrémními teplotami. A právě vlny veder mají zásadní dopad.
Kde se stala chyba
Výsledky nové studie ukazují, že extrémní teplo – pro tuto studii chápané jako teploty nad třicet stupňů – je dominantním faktorem způsobujícím ztráty výnosů rýže v důsledku oteplování. Na více než sedmdesáti procentech pozorovaných lokalit přitom představovalo vystavení vysokým teplotám více než polovinu absolutní změny výnosu.
„Rozpor mezi pozorováními a modely zřejmě vyplývá hlavně z toho, že mnoho současných modelů plodin zatím nedokáže dobře zohlednit tepelné poškození v reprodukčních fázích rýže. Pozorování v rámci této studie ukazují, že právě v této době, kdy se vyvíjejí laty a zrna, je rýže obzvláště citlivá na extrémní teplo,“ uvedla hlavní autorka studie Yiwei Jianová z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum.
Autoři zdůrazňují, že jejich odhady se zaměřily pouze a izolovaně jen na vlivy teploty a nezahrnují všechny proměnné, takže by se neměly vykládat jako úplná předpověď budoucí produkce rýže. Ve hře je totiž více faktorů, některé mohou mít vliv pozitivní, jiné negativní.
„Jedná se o opravdu významný posun v modelech, který zdůrazňuje roli teplotních extrémů, nikoli pouze průměrných teplot v předpokládaných ztrátách. Intuitivně to dává smysl – když v létě sledujeme počasí, abychom věděli, jak se vypořádat s horkem, zajímá nás denní maximum, nikoli průměrná teplota,“ komentoval klimatolog Christoph Müller, další autor studie.
Studie navíc přehodnotila geografické rozložení ztrát úrody. Nejvýraznější změny se týkají jižní a jihovýchodní Asie, kde jsou rýžové plodiny vystaveny extrémním teplotám. V případě Pákistánu, Indie a Bangladéše se odhad ztráty výnosu zvyšuje z 2,1 na 6,6 procenta. V případě Thajska, Filipín a Myanmaru se zvyšuje z 3,7 na 7,7 procenta.
Autoři zdůrazňují, že v budoucím světě budou mít stále větší význam nejrůznější adaptační opatření, zejména ta, jež chrání rostliny v jejich reprodukční fázi. Patří mezi ně hlavně zavádění odrůd odolných vůči horku, úprava termínů výsadby, optimalizace zavlažovacích postupů a také zlepšení kvality půdy.
