Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.
Změny klimatu snižují kvalitu rýže. Ta přitom zahání hlad půlky planety
Rýže je základní potravinou pro polovinu lidstva. Poptávka po ní se za poslední půlstoletí více než zdvojnásobila, hlavně v Asii. Tam se také nejvíc pěstuje a vyváží. Jde tedy o strategickou plodinu, na níž závisí nasycení miliard osob po celém světě. Jenže současně je to rostlina, která je velmi citlivá na změny povětrnostních podmínek. Vědci proto intenzivně zkoumají, jak rýže reaguje na různé scénáře změn klimatu.
Poslední výsledky naznačují, že oteplování Země se už na kvalitě rýže odráží. A to nejen samotným nižším výnosem, ale také kombinací vzhledu, chutnosti, nutričního profilu a vlastností, které mají vliv na zpracování. Vědci zkoumali vývoj v jihovýchodní Asii za posledních 35 let, konkrétně v Číně a Japonsku. Zajímalo je, jak se klima odráží na míře HHR, což je podíl vymletých rýžových zrn, která si po odstranění slupky zachovávají přes tři čtvrtiny své délky. Zjednodušeně to představuje rýži, která se dostane na stoly v kuchyních a restauracích.
Čínští vědci, kteří výzkum vedli, zkoumali řadu klimatických proměnných, aby zjistili, které z nich mají největší vliv na HRR. Byly mezi nimi noční teplota, denní teplota, průměrná denní teplota, horké dny s teplotami nad 30/35 stupňů Celsia, četnost srážek, vlhkost půdy, množství slunečního záření, oblačnost, relativní vlhkost a řada dalších. Jejich model je pro toto velké množství sledovaných faktorů velmi přesný.
Co vadí nejvíc
Ukázalo se, že tím, co má největší dopad na sníženou kvalitu rýže, jsou noční teploty. Čím tepleji je v noci, tím hůř se rýži daří. Kritickou hranicí je v Japonsku dvanáct stupňů Celsia a v Číně osmnáct stupňů Celsia. Když za takových podmínek dochází ke kvetení a růstu zrn, snižuje se rychlost fotosyntézy a akumulace škrobu v zrnu, což vede ke snížení kvality rýže, protože více zrn je náchylných k prasknutí.
Druhým nejdůležitějším faktorem přispívajícím ke změnám kvality rýže je podle studie denní sluneční záření: vyšší sluneční záření vede ke snížení HRR. Na třetím místě je pak nedostatek srážek během dne.
Průměrná rýže v Číně měla kvalitu HRR 62 procent. Každé desetiletí se ale snižovala o 1,45 procenta. V Japonsku byla průměrná HRR rýže o něco vyšší, 66 procent, ale pokles kvality byl mnohem vyšší – asi 7,6 procenta každé desetiletí.
Obě země spojuje také fakt, že se rýže více zhoršuje v jižnějších regionech. To zřejmě souvisí s tím, že jsou blíže rovníku, a proto v nich panují vyšší noční teploty.
Model nabízí i předpovědi
Podle autorů jsou tyto modely tak kvalitní, že se na jejich základě dá předpovídat, jak bude vypadat v těchto dvou zemích sklizeň pro daný rok. Stačí vzít klimatická data čtyřicet dní před datem sklizně a výsledek predikce je velmi přesný, tvrdí vědci.
Tento výzkum je podle autorů tak důležitý proto, že podle klimatologických předpovědí směřuje svět ke stavu, kdy se bude v dalších desetiletích kvalita rýže zhoršovat. Stane se to při vysokých emisích, ale i tehdy, když se podaří oteplování udržet pod 1,5 stupně Celsia.
Předpokládá se, že negativní dopad změny klimatu na kvalitu rýže v Číně bude tvrdší než v případě Japonska, přičemž nejhorší bude vliv právě v jižních provinciích. Tyto regiony přitom dávají světu vůbec nejvíce rýže. Může to ohrozit celosvětové zásobování. Výsledky sice mohou být znepokojivé, ale asijské země pracují na genetických úpravách rýže, jež by mohly této plodině poskytnout vlastnosti, které ji učiní odolnější.
