Velká část Čechů jí stravu, která neobsahuje dostatek důležitých minerálů či vitaminů. Často si podle expertů neuvědomují, že různé typy ovoce a zeleniny nejsou navzájem nahraditelné. O důležité živiny také přicházejí jejich převařením. Naopak nadměrné množství soli může uškodit. Experti doporučují zvýšit příjem luštěnin a zeleniny – zejména u dětí.
Doporučenou dávku vápníku ve stravě podle nové studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nenaplní 92 procent žen a 83 procent mužů nad 60 let. Vitaminy a minerály jsou přitom pro tělo klíčové. Když jich je nedostatek, nemůže organismus dobře fungovat.
Vápník podle studie SZÚ chybí prakticky všem. Důsledkem mohou být problémy s kostmi a zuby, a to hlavně u starších lidí, kteří mají kosti křehké. Nedostatek vápníku někdy způsobuje i bolest svalů a únavu.
Podobné projevy jsou taky při výrazném nedostatku hořčíku. Podle studie ho mají málo hlavně ženy a senioři. Nízká hladina může zhoršit schopnost se soustředit. Častější jsou také svalové křeče nebo třes.
„Vápník a hořčík – to je otázka i mléčných výrobků, pokud možno neslazených, a také listové zeleniny, ořechů, luštěnin,“ sdělila Helena Kazmarová z Centra zdraví a životního prostředí při Státním zdravotním ústavu.
Příliš mnoho soli
Naopak víc, než by měli, mají lidé v těle sodíku. Je to proto, že příliš solí. Tento problém se týká téměř všech mužů. Takové chování přitom může zvýšit riziko srdečních chorob a vysokého tlaku stejně tak jako poškození ledvin nebo rakoviny žaludku.
Podle Elišky Sellinger z Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy je klíčový příjem zeleniny. U veganské stravy je ale podle expertky třeba používat potravinové doplňky, například vitamin B12.
Při běžné a správné stravě naopak podle odborníků potravinové doplňky potřeba nejsou. „Neexistují studie, které by jednoznačně prokázaly, že pro běžného, zdravého, netěhotného, nekojícího člověka ty doplňky mají jakýkoli prokázaný benefit,“ upozornila Sellinger.
Zdroje vitaminu C
Při změně jídelníčku je zase potřeba si uvědomit, co která potravina přinese. Záleží i na tom, při jaké teplotě případně člověk potraviny upravuje. Z analýzy vyplývá, že nejvíc vitaminu C v sobě má brokolice, nejméně naopak jablko.
„Když se podíváme na vzorky, tak paprika, brokolice i rajče se jeví jako dobré zdroje vitaminu C oproti avokádu, zázvoru a jablku,“ popsal Ondřej Pospíšil z Ústavu analýzy potravin a výživy z VŠCHT Praha. Podle expertů je kromě běžné zeleniny dobrá například i pálivá paprička, která kromě vitaminu C obsahuje i další prospěšné látky.
Když se ale ovoce a zelenina vystaví vysokým teplotám, některé živiny – hlavně vitaminy – mizí. „Například je vaříme v páře, nebo třeba ve vodě. V tom druhém případě se vitaminy a minerální látky vyluhují, a pokud pak už není součást dalšího pokrmu ten vývar, tak o ty látky přicházíme,“ upozornila Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy z VŠCHT Praha. Důležité je proto nejen správné potraviny vybrat, ale taky vědět, jak z nich jídla vytvořit.
Správné návyky teď mohou získávat už děti. Podle Sellinger jsou důležité změny, které se nastartovaly ve školních jídelnách. Podle nové vyhlášky dostanou děti od září letošního roku více zeleniny či luštěnin, naopak méně masa. Méně se bude také solit a sladit. Jednou týdně by se v jídelníčku měla objevit ryba.
