Státní zdravotní ústav (SZÚ) už třicet let zkoumá, jaké hrozby z životního prostředí nejvíc ovlivňují českou populaci. V nově vydané výroční zprávě popsal, jaké jsou aktuální trendy, které mají zdravotními dopady. Tedy hlavně znečištění ovzduší, vody nebo hluk. Ale i to, jaké chemické látky se dostávají do těl z potravin.
Výsledky ukazují, že napříč generacemi má česká populace problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálních látek. Prakticky všem, od čtyřletých dětí po seniory, chybí vápník. Naopak mají Češi ale nadměrný přívod sodíku.
„Nízký přívod vápníku jsme zaznamenali u více než osmdesáti procent lidi starších šedesáti let. Nedostatečný je ale také přívod hořčíku, a to zejména u žen a seniorů, nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let,“ komentovala výsledky Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin.
Nižší přívod železa, než je doporučeno, se podle ní nejvíc vyskytuje u poloviny žen v plodném věku a také u poloviny dětí ve věku od sedmi do deseti let. „U sodíku pozorujeme naopak nadměrný přívod, a to vzhledem ke zdravotním rizikům, která z něj plynou. Především u mužů bylo 91 procent ve věku 15 až 59 let nad hodnotou doporučení,“ doplňuje vědkyně.
Nadměrný příjem sodíku přitom může být spojený s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku. Naopak chybějící vápník může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy.
Příjem ovoce a zeleniny
Výzkum také ukazuje, že většina dětí nedodržuje doporučenou konzumaci ovoce a zeleniny – jen čtyři procenta sní denně alespoň pět porcí. Rodiče i děti přitom mají nízké povědomí o tom, jak tato doporučení vypadají – většina si myslí, že dvě až tři porce ovoce a zeleniny postačují.
„Významný vliv mají rodičovské návyky – děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy. Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů – děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity. Výsledky podtrhují potřebu rozsáhlejší prevence a větší informovanosti o zdravém životním stylu,“ přibližuje SZÚ.
„Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje, stejně jako zdravé návyky v rodině,“ shrnuje hlavní poznatky studie Kristýna Žejglicová ze Systému monitorování Centra Zdraví a životního prostředí.
Voda, vzduch i hluk
Zdraví Čechů neovlivňují jenom stravovací návyky. Významným faktorem jsou i další vlivy, například i hluk, znečištění ovzduší anebo voda, kterou pijí. „U obyvatel s expozicí hluku zjištěnou v rámci Strategického hlukového mapování odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 procenta nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů tohoto onemocnění v důsledku expozice hluku,“ uvádí konkrétní čísla Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.
Co se týká pitné vody, z hlediska zatím známých zdravotních rizik jsou nejproblematičtějšími látkami ty, které vznikají v důsledku dezinfekce vody, a také dusičnany. Pitím pitné vody z veřejných vodovodů se průměrně čerpá osm až deset procent celkového množství dusičnanů, které lze denně přijmout bez následků pro zdraví.
Nadměrný příjem dusičnanů je podle vědců nevhodný, protože se mohou v těle přeměnit na dusitany a ty následně za určitých podmínek na karcinogenní nitrosaminy. Ty zvyšují riziko rakoviny střev a dalších nádorových onemocnění. K hlavním zdrojům dusičnanů patří i průmyslově zpracované potraviny, zejména masné výrobky a uzeniny.
Autoři podotýkají, že tento monitoring je velmi náročný – což je nejlépe vidět právě u pitné vody. U té se sleduje celkem 377 různých ukazatelů a látek. „Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu František Kožíšek. Zatímco u velkých měst prakticky k překročení limitů nedošlo, u vodovodů, které zásobují třeba jen tisíce lidí, jsou tyto problémy mnohem větší.
Z hlediska vlivu na zdraví mají v ovzduší největší význam aerosolové částice, oxid dusičitý a takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se ale význam přízemního ozónu. „V městských, dopravou a průmyslem nezatížených oblastech, se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na šestiprocentním navýšení počtu zemřelých. Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi dvěma případy na 100 tisíc až dvěma případy na 10 tisíc obyvatel,“ přibližuje hlavní řešitelka Helena Kazmarová z Oddělení hygieny ovzduší.
Všechny tyto faktory mají dopady například na rizikovost práce, která je v Česku rozložena velmi nerovnoměrně:
Současná data jsou ale stále znatelně ovlivněná pandemií covidu-19. Protože se mezi nemoci z povolání řadí i „onemocnění přenosná a parazitární“, stále ještě se množství těchto chorob nedostalo na úroveň před rokem 2020:
„Díky dlouhodobému sledování a porovnávání dat z mnoha oblastí jsou výstupy monitoringu cenným zdrojem informací o tom, jak prostředí, ve kterém žijeme, ale i naše vlastní návyky, ovlivňují naše zdraví. Získané informace pomáhají nastavovat prevenci i rozpoznávat rizika pro náš organismus,“ vysvětluje význam výzkumu hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
