Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.
Přepočteno na kusy jsou po rohlících v obchodním řetězci Albert nejprodávanější položkou banány, které jsou také dobrým příkladem boje proti plýtvání. Z těch, co se neprodají v původním stavu, totiž připravují banánový chlebíček. „Cukernatost přezrálých banánů je ideální, abychom nemuseli doslazovat těsto. Zároveň zužitkujeme přebytek, který je neprodejný a nedarovatelný ani pro zvířecí spolky,“ popsal mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček. Zvířecím spolkům řetězec dává pečivo či ovoce a zeleninu, kterou neprodají nebo nemohou darovat potravinovým bankám. Další potraviny, které by se mohly zkazit, se snaží prodat ve slevě.
Podobně uvažují i další řetězce, slevy využívají různými způsoby. „Zavádíme speciální stojany pro zlevněné ovoce a zeleninu,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Kromě toho zákazníkům radí, jak jídlo nejlépe uchovat, aby ani oni plýtvat nemuseli. „Jak správně skladovat ovoce a zeleninu, jaké druhy kam patří. Například, že rajčata nepatří do lednice,“ doplnila mluvčí.
V obchodním řetězci Lidl zase mohou zákazníci zlevněné ovoce a zeleninu kupovat ve speciálních taškách nebo bedýnkách. „Když je třeba v pytli brambor jedna brambora špatná, sesype se do taštičky, a zákazníci tak dostanou prvotřídní zeleninu a ovoce za sníženou cenu,“ tvrdí mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.
Speciální tašky s potravinami nabízí i Penny Market. Zákazníci si je mohou zamluvit pomocí aplikace. „Zákazník si v aplikaci balíček objedná, potom zajde na konkrétní prodejnu a pouze si ho vyzvedne,“ sdělil mluvčí řetězce Tomáš Kubík. Mobilní aplikace, které mají za cíl omezit vyhazování jídla, se objevují stále častěji. Některé z nich radí, kde mohou lidé získat přebytky se slevou, a tím nejen zabránit plýtvání, ale také ušetřit.
Až třetina všech vyprodukovaných potravin skončí jako odpad
Jako odpad skončí až třetina všech na světě vyprodukovaných potravin. V součtu je to 1,3 miliardy tun ročně. Na jednoho obyvatele Evropy připadá každoročně až 115 kilo vyhozeného jídla.
Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně jsou ale Češi ve srovnání s evropským průměrem výrazně šetrnější. Spočítali, že každý vyhodí 36,5 kilogramu jídla ročně zhruba za tři a půl tisíce korun. Nejčastěji končí v odpadcích ovoce a zelenina, dále pečivo a hotová jídla.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) více než polovina lidí považuje vyhazování jídla za velký problém, podle dalších více než dvou pětin to sice není správné, ale jsou aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Jenom pět procent oslovených to jako problém nevnímá. CVVM také upozornilo, že spousta Čechů netuší, kdy je opravdu nutné potraviny vyhodit.
