Centrum pro výzkum veřejného mínění

Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

S členstvím České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) jsou spokojeny dvě třetiny Čechů. V porovnání s loňským jarem to představuje mírný pokles, podíl spokojených ale i tak zůstává vyšší než v předchozích letech. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Ve srovnání s minulým průzkumem klesl rovněž podíl respondentů přesvědčených o potřebnosti NATO, i tak jich ovšem jsou téměř tři čtvrtiny.

Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si ale pohoršily – nejvíce vláda a sněmovna. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.

Přibývá Čechů, kteří souhlasí s právem na manželství pro stejnopohlavní páry. Pro je 58 procent, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Pro možnost adopce dítěte svého partnera nebo partnerky se jich v průzkumu vyslovilo 77 procent a 63 procent je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů. Nejvíce lidí, celkem 83 procent, souhlasí s již existující možností registrovaného partnerství homosexuálů.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Prezidentovi Petru Pavlovi důvěřují necelé tři pětiny občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky (CVVM) prováděného od března do května. Důvěra v ostatní státní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje vládě a Poslanecké sněmovně, nejvyšší podíl důvěry drží starostové.

Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděném letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády, s osobou předsedy kabinetu i tím, jak vláda komunikuje s veřejností.

Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

V Rusku se od pátku konají komunální volby a je už předem jasné, že ať už v nich uspěje kdokoli, rozložení politických sil v zemi se zásadně nezmění. Vladimira Putina a jeho politiku totiž stále podporuje více než 80 procent občanů. Nejinak je tomu i v Jaroslavli severovýchodně od Moskvy, kde vládne prezidentovo Jednotné Rusko. V městském zastupitelstvu má 31 z 38 míst. Kandidátka za komunistickou stranu, architektka Natalija Bobrjakovová, to ovšem chce změnit.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi aktuálně důvěřuje 66 procent Rusů. Vyplývá to z šetření státního Všeruského institutu pro výzkum veřejného mínění v Moskvě (VCIOM). Lidé podle sociologů oceňují hlavně odmítavý postoj k rozšiřování Severoatlantické aliance a ochranu ruských občanů na východě Ukrajiny, kde Moskva před osmi lety rozpoutala válku podporou tamních separatistů. Obyvatelům ukrajinského Donbasu od té doby rozdala přes sedm set tisíc ruských pasů.

Volby do Poslanecké sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO s 23,5 procenta hlasů. Koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by skončila na druhém místě s 21,5 procenty a těsně by předstihla koalici Pirátů se STAN. Vyplývá to z červencového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Rozdíl mezi těmito třemi uskupeními ale podle CVVM není statisticky významný a nelze s naprostou jistotou říci, které z nich mělo v době měření největší podporu. Volby se uskuteční 8. a 9. října.

Se svými příjmy snadno vychází 58 procent Čechů. Problémy naopak přiznává čtyřicet procent lidí. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti je tak nejlepší od roku 2002, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tímto průzkumem začalo. Za chudou považuje svou domácnost pětina lidí, což je dosud nejméně. Hodnocení hospodářského stavu se stabilně zlepšuje od roku 2013.

Téměř čtvrtina Čechů se nenechá očkovat proti covidu. V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) to na začátku června uvedlo 23 procent občanů. Odmítačů postupně ubývá, v únoru vakcínu nechtělo 33 procent lidí, v dubnu 26 procent. Očkovat se naopak nechá 35 procent lidí, sedm procent váhá. Ostatní už v době průzkumu měli alespoň první dávku očkování. Podle dvou třetin občanů by antigenní testování mělo být i dál pro všechny hrazeno každé tři dny (což platilo od února do konce května).

Volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů. Piráti a STAN by měli 22,5 procenta, pro koalici Spolu by se rozhodlo 19,5 procenta voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly také SPD, KSČM a ČSSD. Vyplývá to z červnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj není rozdíl mezi ANO a koalicí Pirátů se STAN statisticky významný.

Chronicky nemocní pacienti by se měli k očkování proti covidu-19 registrovat pomocí speciálních kódů, které dostanou jejich lékaři. Systém by se měl spustit příští týden, uvedl po jednání vládní rady pro zdravotní rizika premiér Andrej Babiš (ANO). V pondělí přibylo 10 511 potvrzených případů nákazy, o 130 méně než před týdnem. Od poloviny února je to nejnižší pondělní nárůst. Reprodukční číslo zůstalo na 0,94. Počet hospitalizovaných s covidem ale zůstává dál vysoký.

Skóre protiepidemického systému PES stouplo v úterý na 89 bodů, zůstává tak v nejhorším, pátém stupni pohotovosti. V nárůstu nových případů na počet obyvatel za sedm dní je Česko první na světě. V pondělí jich přibylo 12 860. Ministerstvo zdravotnictví v úterý představí podrobně rozpracovanou strategii vakcinace proti covidu-19 a nový výpočet rizikového skóre v protiepidemickém systému, podle nějž se řídí přijaté restrikce. Z průzkumu CVVM a agentury Median z přelomu listopadu a prosince 2020 vyplývá, že zhruba polovina Čechů se neorientuje dobře ve vládních opatřeních proti šíření covidu-19.

Se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Jde o nejlepší výsledek od začátku průzkumu v roce 2003. Více než polovina lidí se ale domnívá, že jejich měsíční příjem je nižší, než by si zasloužili. V současném zaměstnání chce zůstat téměř 80 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).