Prezidentovi Petru Pavlovi důvěřují necelé tři pětiny občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky (CVVM) prováděného od března do května. Důvěra v ostatní státní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje vládě a Poslanecké sněmovně, nejvyšší podíl důvěry drží starostové.
Prezidentovi Pavlovi důvěřuje dle CVVM 58 procent občanů. Na rozdíl od posledních let působení jeho předchůdce Miloše Zemana má tak hlava státu opět důvěru většiny Čechů. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod padesáti procenty. Pod tuto úroveň klesl už na začátku roku 2020. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod třicet procent. Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.
Důvěra v ostatní ústavní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje nadále vládě a sněmovně, a to shodně 32 procent. Důvěra v Senát je s 38 procenty jen mírně vyšší. Nejvyšší podíl důvěry si vytrvale drží starostové s 67 procenty a obecní zastupitelstva s 66 procenty. Hejtmanům pak věří 45 procent Čechů a krajským zastupitelstvům 48 procent.
Důvěra v prezidenta, vládu a parlament je vyšší hlavně u lidí s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a větším zájmem o politiku. Se zvyšujícím se věkem naopak klesá důvěra prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu a krajským zastupitelstvům. Voliči vládních stran výrazně častěji důvěřují kromě vlády i prezidentovi a parlamentu, kdežto voliči opozičních uskupení ANO, KSČM a SPD se k prezidentovi, vládě, sněmovně i Senátu staví výrazně kritičtěji.
Průzkum provádělo CVVM od 27. března do 22. května. Zúčastnilo se ho 834 obyvatel České republiky starších patnácti let.
