Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.
S obstrukcemi ve sněmovně má zatočit pracovní skupina. Poprvé se sejde za pár dní
Události: Začíná fungovat pracovní skupina k obstrukcím ve sněmovně (zdroj: ČT24)
„Vždycky se ctilo, že je snaha jednací řád měnit až od příštího volebního období. Sám bych se chtěl vyhnout riziku, že se něco prohlasuje na sílu a pak se to bude zase měnit. Ale to, že musíme zefektivnit naše jednání, je realita,“ tvrdí předseda pracovní skupiny a zároveň místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová to ale vidí jinak. „Bavme se o tom, shodněme se na něčem, ale nechme to na příští volební období. Bez ohledu na to, kdo bude v té době ve vládě, neměňme pravidla uprostřed hry,“ kontruje.
Bude se jednat o EET i Ukrajině
V úterý přitom začíná další řádná schůze sněmovny. Má na programu body, u kterých se dá opět očekávat dlouhá debata – jako třeba zrušení elektronické evidence tržeb. A rychlé schvalování zřejmě nečeká ani takzvaný lex Ukrajina, který kabinet předkládá v legislativní nouzi.
Přestávkami na jednání klubu nebo dlouhými projevy se v tomto volebním období opozice už několikrát snažila zablokovat projednávání některých norem. „Nádory varlat se objevují hlavně u mladých mužů, typicky mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života,“ vzdělával například poslance na začátku dubna předseda ANO Andrej Babiš.
Obstrukce podle koalice znemožňují sněmovně projednat řadu důležitých zákonů a nová skupina teď má navrhnout změny, které dolní komoru odblokují. Podle některých členů týmu by tak třeba třetí, závěrečná čtení mohla probíhat i v jiné dny než ve středu a pátek nebo by se mohla omezit řečnická doba.
„Uvidíme, co přinese diskuse, která nás čeká. Jestliže se z přednostních práv dělá soutěž o to, kdo déle mluví, tak to zcela ztrácí na efektu. Je to pouhá exhibice a blokování sněmovny,“ má jasno Bartošek.
Svého zástupce v pracovní skupině mají mít všechny sněmovní strany a hnutí. A podle jejího předsedy by první závěry dolní komoře měl tým představit ještě do konce roku. Případné změny jednacího řádu by podle některých politiků mohly začít platit ještě během tohoto volebního období. Opozice je ale zdrženlivější.
Budeme velice opatrní, avizuje Vondráček
„Já jsem byl otevřený těm změnám, ale když vidím, jak to většina může zneužívat, tak jsem ubral. Budeme velice opatrní, jestli bychom s něčím souhlasili,“ uvádí zástupce hnutí ANO a bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček.
„Mohlo by to platit od začátku příštího roku, ale obávám se, že v situaci, kdy máme vyobstruovaný parlament, tak ta jednání budou velmi dlouhá a vleklá,“ strachuje se člen skupiny a předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
Už na další schůzi je mezi 141 body několik problematických – třeba zrušení elektronické evidence tržeb, novela zákona o střetu zájmů nebo korespondenční volba. Bodem číslo jedna je zatím předloha zvaná lex Ukrajina, která mimo jiné mění podmínky u pětitisícové humanitární dávky pro uprchlíky. „Má jít o zpřesnění té pomoci a prevenci proti zneužívání. Druhá až šestá dávka budou vázány na prokázané trvalé ubytování, pobyt v ČR,“ přibližuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Už teď má ale k zákonu výhrady ANO. Změny mohou podle politiků znamenat třeba zatížení úřadů práce. Dlouhou debatu očekává i druhé opoziční hnutí. „Ale ne proto, abychom něco zdržovali, ale abychom jasně řekli svá stanoviska. Nejsme v SPD příznivci toho, aby se ve chvíli, kdy něco nejde, hned měnily jednací řády,“ tvrdí předseda poslanců SPD Radim Fiala. Přesnější program v pořadí už 25. schůze bude záviset na dohodě politického grémia, které se schází v úterý dopoledne.
Průzkum ukázal nespokojenost Čechů s politickou situací
Že jsou Češi nespokojení se současnou politickou situací, jasně ukázal i před pár dny zveřejněný průzkum CVVM. Nadpoloviční většina lidí v něm vyjádřila nespokojenost s aktuální politickou situací. Pozitivně ji vnímá jen každý pátý respondent.
Sněmovně podle šetření důvěřuje méně než třetina oslovených, opačný názor vyjádřily skoro dvě třetiny oslovených. Vládě důvěřuje 35 procent dotázaných. Negativně kabinet vnímá 62 procent respondentů. U Senátu je pak poměr 33 procent ku jednašedesáti.
Prezidentovi důvěřuje podle tohoto šetření 38 procent oslovených, nedůvěru mu naproti tomu vyslovilo 58 procent dotázaných. Nejlépe lidé hodnotí starosty – pozitivně 63 procent respondentů. U hejtmanů je poměr důvěry a nedůvěry 44 ku 29 procentům.