Průzkum veřejného mínění

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka na prezidentku. Interview se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz. Harrisová přislíbila, že v případě zvolení prezidentkou nezakáže kontroverzní metodu frakování při těžbě ani nepřeruší dodávky zbraní Izraeli a že lidé, kteří do USA přijdou nelegálně, by měli nést důsledky. Podle AP se tak Harrisová odchýlila od některých liberálnějších postojů a v interview tuto změnu vysvětlovala. Demokratická kandidátka má aktuálně nad svým republikánským oponentem Donaldem Trumpem náskok jednoho procentního bodu, v souboji by zvítězila v poměru 48 ku 47 procentům, ukazuje průzkum veřejného mínění listu The Wall Street Journal (WSJ).

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.

Dopady vysoké inflace pociťuje 85 procent Čechů, na 44 procent dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 procent, před rokem to bylo 31 procent, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy opustit svou zemi. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů, na venkově je jich výrazně méně. Vyplývá to z průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi pro charitativní organizaci Saved.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Rusové nadále výraznou většinou podporují Vladimira Putina a přejí si jeho setrvání ve funkci i po konci jeho čtvrtého prezidentského období, zjistil červnový průzkum agentury Centrum Levada, která je nezávislá na státu a vysloužila si označení zahraniční agent. Sociologové dlouhodobě upozorňují, že výsledky průzkumů v diktaturách je třeba vnímat ještě opatrněji než v demokraciích.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Počet Britů, kteří litují brexitu, dosáhl nové hranice. Čerstvý průzkum společnosti YouGov ukázal, že jen devět procent obyvatel Spojeného království považuje odchod z EU pro svou zemi za úspěch, 62 procent naopak mluví o nezdaru. Vláda mezitím musí řešit další problémy, které brexit působí. Nově si stěžuje automobilový průmysl.

V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, které v pátek zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.

Druhé kolo prezidentských voleb by podle průzkumu agentury Median vyhrál bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, získal by 57,9 procenta hlasů. Jeho protikandidát, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš by dostal 42,1 procenta. Voleb se rozhodně chce zúčastnit 76 procent lidí, dvanáct procent to zvažuje. Výsledky průzkumu z 20. až 22. ledna, kterého ho se zúčastnilo 1161 respondentů, agentura zveřejnila na pondělní on-line tiskové konferenci.

Druhé kolo volby prezidenta by nyní s výrazným náskokem vyhrál bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel. Získal by 58,8 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, 41,2 procenta. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného průzkumu agentury Ipsos. K volbám dorazí podle průzkumu asi 69 procent voličů. Hostem pondělního Interview ČT24 od 18:28 bude ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

V prvním kole prezidentské volby by nyní uspěli Petr Pavel a předseda ANO Andrej Babiš. Ekonomka Danuše Nerudová na ně ztrácí více než tři procenta. Ve druhém kole by Babiš s oběma svými hlavními soupeři přesvědčivě prohrál, vyplývá z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu DNES, který se konal na konci prosince. Šance ostatních šesti kandidátů jsou malé, nikdo z nich by v prvním kole nezískal přes pět procent hlasů.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Podle většiny lidí hrozí, že Rusko po Ukrajině napadne i další státy. Obávají se, že nynější konflikt ohrožuje bezpečnost východoevropských států, Visegrádské skupiny, ale i Česka, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi. Vážnější obavy z možného rozšíření konfliktu mimo Ukrajinu mají ženy a starší lidé.

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

V předvečer výročí podpisu znárodňovacích dekretů prezidentem Edvardem Benešem v roce 1945 a uprostřed vládních příprav polistopadové privatizace referovala ČST o průzkumu veřejného mínění, v němž se dotazovaní vyjadřovali k otázce, co všechno – od malých dílen a obchodů přes hotely a továrny až po doly a hutě – by mělo z rukou státu přejít do soukromého vlastnictví.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

První polistopadový průzkum veřejného mínění zjišťoval, co obyvatelé Československa považují za nejpalčivější problémy své země a co očekávají od nové vlády.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Slovenský parlament přehlasoval veto prezidentky Zuzany Čaputové a schválil prodloužení moratoria na zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů na 50 z nynějších 14 dnů před hlasováním. Novela příslušného zákona vstoupí v platnost už před únorovými parlamentními volbami. Čaputová však už dříve oznámila, že v případě přehlasování veta požádá ústavní soud o přezkoumání zákona a o pozastavení jeho platnosti.

Češi a Slováci na době po roce 1989 shodně nejvíce oceňují získanou osobní svobodu a demokracii. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Lidé v něm hodnotili události revolučního roku a další vývoj.

Strana nového ukrajinského prezidenta má pro parlamentní volby nadpoloviční podporu. Ukrajince nejvíc trápí válka na východě a nízké platy. Většinově podporují směřování země na západ a Rusko považují za hrozbu pro vlastní nezávislost. Ukázal to průzkum, který provedla agentura SOCIS na přelomu května a června se čtyřmi tisíci respondenty. Předčasné parlamentní volby se asi uskuteční 21. července. Kdyby je ústavní soud zrušil, konaly by se v řádném říjnovém termínu.

Předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) vnímá 40 procent lidí negativně. Smíšené pocity má 31 procent dotázaných, pozitivně jej hodnotí 29 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Jako pozitivní krok premiéra respondenti uvedli například lepší výběr daní. Naopak jako negativní věc zmínili to, že Babiš rozděluje společnost.