Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).
Senátorka Němcová říká, že není schopna pochopit nostalgii po komunistickém režimu. „Těch 37 let, které jsem tam odžila, jsou prostě ztracenými roky,“ vzpomíná.
„Podíváme-li se na to, co s námi komunismus udělal, tak máme nejlepší laboratoř, a to je Německo, to bylo rozdělené“ dodává Němcová. A rozdělenost je podle ní patrná i dnes – jak v hodnotových otázkách, tak v otázkách volebních preferencí. „Je pořád odlišitelné to, jak se chovají – řekla bych – s daleko větší úctou a s daleko větší vážností k demokratickému systému lidé na Západě, a jak se k němu chovají ti na Východě,“ pokračovala.
„Jsem přesvědčena, že tahle rakovina, kterou do nás komunistický režim vložil, tak pořád ještě funguje, je strašlivě devastující,“ usoudila.
Pozůstatky totality ve společnosti
Horáček dodal, že komunistická strana měla být z jeho pohledu zakázána, spolu s tím i její symboly. „Stejně jako nacistická strana, nacistické symboly – jsou stejně tak vinní, zničili nespočet životů. Nemluvím jen o popravených nebo umučených. Mluvím zkrátka o tom, že jim vzali život, ukradli nám život,“ dodává.
Rais si stejně jako Horáček myslí, že komunistická strana měla být zakázána. „Byť vidíme, že se nezakázala, tak ona stejně postupem doby ‚vymírá‘,“ poznamenal. Jako mimořádně nutnou vnímá hlavně výchovu k demokracii. „Každá změna má svůj začátek, má svůj konec. Je otázka, jestli změna, která trvá 35 let, je optimální tady v té společnosti, to si nejsem jistý,“ říká.
Zastává názor, že se po revoluci měly provést „radikální změny“ podobné denacifikaci Německa.
Průzkum: Lidé vnímají listopad 1989 pozitivně
Podle průzkumu, o němž hovořila vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR Paulína Tabery, se vyjádřila většina společnosti tak, že v sociální otázce je situace lepší než předtím. Šetření se nezaměřovalo jen na lidi, kteří totalitu zažili, nýbrž i na ty, kteří dobu znají z vyprávění jako školní látku. „Většina věcí – včetně životní úrovně – je hodnocena jako mnohem lepší nebo přibližně stejná,“ uvedla.
Jako důležité vnímá třeba téma cestování, které je v průzkumech tradičně nahoře.
Listopad 1989 obecně podle Tabery vnímají Češi spolu s obdobím první republiky jako pozitivní – ve srovnání s jinými historickými milníky. „Je to událost (17. listopad, pozn. red.), kterou si lidé pamatují a mají výrazně pozitivně zarámovanou,“ popisuje. Trendem podle ní také je, že polistopadové poměry jsou pomalu vnímány lépe.
