Revoluce

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Před pětatřiceti lety, 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala generální stávka, která znamenala přelom v revolučních událostech. Zapojilo se do ní až pětasedmdesát procent občanů, podniků, továren a institucí. Zapojení dělníků a podniků, které odstartovalo už 23. a 24. listopadu, bylo klíčové. Takto masivní podpora stávce znamenala pro komunistické představitele šok.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Roku 1989 proběhl masový úprk východoněmeckých občanů na Západ – a to přes Prahu. Archivy teď vydaly příběh rodiny, která tuto „emigrační“ cestu objevila. A to už před padesáti lety.

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Pražský Klub 007, Ladronka, Milada nebo Zlatá loď byla místa, která po revoluci představovala kulturní a společenskou alternativu. Squaty a centra popisuje nová kniha Radima Kopáče a Gabriely Kontra s názvem Padáme i na tvou hlavu. Snažili se ukázat, co bylo a zbylo z devadesátek.

Zelený Raoul jezdil z Třebíče do redakce autobusem, na Florenci ho vyzvedla sekretářka a donesla do Reflexu. Ze začátku nám všichni říkali, že je to blbý. To tak bývá, už jsem si zvykl, popsal Milan Tesař, autor komiksu, kulturní novinář i satirik s provokativním humorem. Podílel se taky na České sodě, která se podle něj stala populární až se vznikem sociálních sítí, kdy zlidověla. V dalším dílu podcastu Background ČT24 zavzpomínal kromě zeleného ufouna a spolupráce s Petrem Čtvrtníčkem také třeba na to, jak ještě před rokem 1989 v Zemědělských novinách kladivem opravoval novinové šotky.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Střídání sucha, záplav a neúrody vyvolává společenský chaos. Dlouhodobé klimatické změny přivodily úpadek a zánik dosud vzkvétajících společností jako římská říše nebo Persie. Nejlepším a nejlépe prostudovaným příkladem střetu klimatických změn a politického zmatku je ale podle časopisu Time období kolem francouzské revoluce z roku 1789.

Do budapešťských ulic při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na sobotu svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby. V nich bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Alexandr II. se postavil do čela rozvrácené a zaostalé země před bankrotem. Bylo mu proto jasné, že musí přijít změna, a zavedl řadu reforem. Před 160 lety, třetího března 1861, zrušil v Rusku nevolnictví, což bývá označováno jako „největší sociální hnutí od dob Velké francouzské revoluce“. Přesto se pohledy na něj liší. Některé národy na něj dodnes vzpomínají s povděkem, pro jiné představuje období jeho vlády temné časy. A rozporuplně jej lze vnímat i v samotném Rusku. Nedokonalé reformy některým obyvatelům uškodily, a vedly tak k růstu vlivu revolucionářů. Jejich rukou pak také Alexandr II. zahynul.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

V centru Tunisu se v sobotu shromáždily tisíce demonstrantů. Manifestace se uskutečnila u příležitosti výročí zabití prominentního aktivisty a na protest proti policejní brutalitě. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o největší protest v zemi za poslední roky. Akce se konala i přesto, že policie silnice ve značné části hlavního města uzavřela.

Egyptské úřady podle policejních zdrojů zadržely karikaturistu, který na sociální sítě umístil video k připomínce desátého výročí masových protivládních protestů. Právě 25. ledna 2011 začala na náměstí Tahrír v Káhiře revoluce, která vedla k pádu tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Demokratické snahy ale po dvou letech ukončila nová autoritářská vláda nápadně podobná té předrevoluční.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Uplynulo přesně deset let od začátku takzvaného „arabského jara“ – série mohutných protivládních protestů, které zachvátily severoafrické a blízkovýchodní země. Kvůli nim došlo v mnoha státech ke změně režimu, reformám nebo i občanské válce. Někde boje stále pokračují, jako například v Sýrii, Jemenu nebo Libyi. Kolik lidí v rámci krvavých represí zahynulo, není dodnes zřejmé, jejich počty se pohybují okolo desítek tisíc mrtvých. Jednu z největších vln odporu, již arabský svět ve své novodobé historii zažil, přitom spustila smrt obchodníka se zeleninou v tuniském městě Sídí Búzíd.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov v pátek vyhlásil v Biškeku výjimečný stav a nařídil rozmístit v ulicích metropole vojáky. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prezidentský palác. Žeenbekov rovněž podepsal rezignaci premiéra Kubatbeka Boronova a rozpustil vládu. Středoasijskou zemí zmítají nepokoje po nedělních parlamentních volbách.