V Tunisu demonstrovaly tisíce lidí. Byl to největší protest za poslední roky, tvrdí Reuters

V centru Tunisu se v sobotu shromáždily tisíce demonstrantů. Manifestace se uskutečnila u příležitosti výročí zabití prominentního aktivisty a na protest proti policejní brutalitě. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o největší protest v zemi za poslední roky. Akce se konala i přesto, že policie silnice ve značné části hlavního města uzavřela.

Pořádková policie rozmístila kordony v centru města a zastavovala auta a mnohé pěší v ulicích kolem třídy Habíba Burgiby. Podle svědka Reuters mezitím do ulic vyšly tisíce protestujících.

„Deset let jsem žil ve svobodě. Nejsem připraven ji ztratit,“ řekl Reuters 24letý demonstrant Hajtim Úslatí. Demonstranti nesli transparenty se slogany odsuzujícími policejní brutalitu a skandovali „Nemáme strach! Ulice patří lidem“. 

Na rozdíl od předchozích protestů, které se v posledních týdnech rozšířily po Tunisku, sobotní shromáždění podpořil vlivný odborový svaz UGTT. Vysoce postavený představitel UGTT Samír Šifí uvedl, že protest se koná na ochranu revoluce a svobody, která je ohrožena.

Protesty proti nerovnosti v Tunisku propukly minulý měsíc. Postupně demonstranti začali čím dál více upozorňovat na velké počty zatčených a zprávy o porušování práv zadržených. Ministerstvo vnitra tato obvinění vůči bezpečnostním složkám odmítá.

Odkaz revoluce

V sobotu demonstranti skandovali hesla proti umírněné islamistické Straně obnovy, která byla členem několika navazujících koaličních vlád, a provolávali slogan arabského jara: „Lidé chtějí pád režimu“.

Deset let po tuniské revoluci se politický systém země utápí v nekonečných sporech mezi prezidentem, premiérem a parlamentem, zatímco ekonomika stagnuje.

Někteří Tunisané jsou k plodům revoluce skeptičtí a nostalgicky vzpomínají na minulý autokratický režim, jiní hovoří o erozi svobod, které jim přinesla demokracie.

Některým současné klima ve společnosti připomnělo politickou polarizaci, s níž se Tunisko potýkalo po vraždě opozičního politika Šukrího Bilajda, k níž se přihlásili islámští radikálové. Po jeho zabití v únoru 2013 v zemi propukly bouřlivé pouliční protesty, které se opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího. Hlavní islamistické a sekulární politické strany poté uzavřely dohodu s cílem zabránit dalšímu násilí.

Načítání...