V Tunisu demonstrovaly tisíce lidí. Byl to největší protest za poslední roky, tvrdí Reuters

V centru Tunisu se v sobotu shromáždily tisíce demonstrantů. Manifestace se uskutečnila u příležitosti výročí zabití prominentního aktivisty a na protest proti policejní brutalitě. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o největší protest v zemi za poslední roky. Akce se konala i přesto, že policie silnice ve značné části hlavního města uzavřela.

Pořádková policie rozmístila kordony v centru města a zastavovala auta a mnohé pěší v ulicích kolem třídy Habíba Burgiby. Podle svědka Reuters mezitím do ulic vyšly tisíce protestujících.

„Deset let jsem žil ve svobodě. Nejsem připraven ji ztratit,“ řekl Reuters 24letý demonstrant Hajtim Úslatí. Demonstranti nesli transparenty se slogany odsuzujícími policejní brutalitu a skandovali „Nemáme strach! Ulice patří lidem“. 

Na rozdíl od předchozích protestů, které se v posledních týdnech rozšířily po Tunisku, sobotní shromáždění podpořil vlivný odborový svaz UGTT. Vysoce postavený představitel UGTT Samír Šifí uvedl, že protest se koná na ochranu revoluce a svobody, která je ohrožena.

Protesty proti nerovnosti v Tunisku propukly minulý měsíc. Postupně demonstranti začali čím dál více upozorňovat na velké počty zatčených a zprávy o porušování práv zadržených. Ministerstvo vnitra tato obvinění vůči bezpečnostním složkám odmítá.

Odkaz revoluce

V sobotu demonstranti skandovali hesla proti umírněné islamistické Straně obnovy, která byla členem několika navazujících koaličních vlád, a provolávali slogan arabského jara: „Lidé chtějí pád režimu“.

Deset let po tuniské revoluci se politický systém země utápí v nekonečných sporech mezi prezidentem, premiérem a parlamentem, zatímco ekonomika stagnuje.

Někteří Tunisané jsou k plodům revoluce skeptičtí a nostalgicky vzpomínají na minulý autokratický režim, jiní hovoří o erozi svobod, které jim přinesla demokracie.

Některým současné klima ve společnosti připomnělo politickou polarizaci, s níž se Tunisko potýkalo po vraždě opozičního politika Šukrího Bilajda, k níž se přihlásili islámští radikálové. Po jeho zabití v únoru 2013 v zemi propukly bouřlivé pouliční protesty, které se opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího. Hlavní islamistické a sekulární politické strany poté uzavřely dohodu s cílem zabránit dalšímu násilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev to s mírem myslí vážně, říká Lipavský o paktu s USA

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil americko-ukrajinskou dohodu o přírodních zdrojích za milník v partnerství obou zemí. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) považuje ujednání za důkaz, že Kyjev je připraven na mírová jednání, zatímco Rusko se dál vykrucuje.
před 22 mminutami

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky.
06:16Aktualizovánopřed 53 mminutami

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
00:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze zneužití pravomocí, informovala agentura Jonhap. Exprezident už je také souzen za vzpouru v souvislosti s vyhlášením stanného práva na začátku loňského prosince. Statní zastupitelství pro Juna vazbu nepožadovalo. Ve čtvrtek také podle očekávání rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby se mohl 3. června zúčastnit předčasných prezidentských voleb.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čapími mláďaty se chlubí už sedm hnízd

V sedmi pozorovaných hnízdech na západě a jihu země se v posledních dnech narodila čápata, která se tradičně líhnou až kolem poloviny května. Odborná data naznačují, že pokračuje vědecky zdokumentovaný trend dřívějšího hnízdění těchto ptáků. Informace ČT potvrdil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. V rámci programu Čapí hnízda sledují ornitologové se zapojením veřejnosti 1709 známých hnízd čápa bílého v Česku.
před 6 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 16 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 16 hhodinami
Načítání...