Do budapešťských ulic při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na sobotu svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby. V nich bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.
V Budapešti v den výročí povstání demonstrovali příznivci i odpůrci vlády
V Budapešti demonstrovali příznivci i odpůrci vlády (zdroj: ČT24)
Orbán své příznivce v centru města vyzval, aby hájili to, čeho bylo za jeho vlády dosaženo. Obvinil rovněž Unii a USA ze snahy zasahovat do maďarské politiky. Spojené státy a americký miliardář maďarského původu George Soros podle něj využívají svých peněz a médií, aby v Maďarsku dostali k moci své lidi, tedy maďarskou levicovou opozici.
„Nezáleží však na tom, co chtějí v Bruselu, ve Washingtonu a v médiích řízených ze zahraničí. Budou to Maďaři, kdo rozhodnou o svém vlastním osudu,“ prohlásil Orbán. „Věříme ve stejné hodnoty: rodinu, národ a silné a nezávislé Maďarsko,“ řekl svým příznivcům.
Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. „Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána,“ uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. „Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři,“ dodala.
Opozice: Současný režim se stal morálně neudržitelným
Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik.
V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který na sobotní opoziční demonstraci slíbil, že v případě zvolení jeho vláda navrhne novou ústavu, omezí korupci, zavede euro a zaručí svobodu médií. „Současný režim se stal morálně neudržitelným,“ prohlásil. Průzkumy signalizují těsný volební souboj mezi Orbánovou stranou Fidesz a opoziční koalicí.
Maďarská revoluce roku 1956 byla nejmasovějším a také na dlouho nejkrvavějším pokusem některé ze zemí východního bloku vymanit se z vlivu Moskvy. Lidové povstání vypuklo po budapešťské demonstraci z 23. října 1956, jejíž účastníci chtěli vyjádřit solidaritu s tehdejšími změnami v Polsku, kde se po dělnických bouřích dostal do čela komunistické strany reformátor Wladyslaw Gomulka.
Původně pokojná akce ale v Budapešti přerostla v ničení symbolů komunismu a nakonec ve srážky s bezpečnostními silami. Nepokoje, které potlačila až sovětská armáda, trvaly do začátku listopadu a zahynulo při nich nejméně tři a půl tisíce lidí.