Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.
Podporovatelé islámského režimu oslavují výročí mimo jiné pálením vlajek Spojených států a Izraele, podle izraelského serveru Ynet úřady rovněž v Teheránu vystavily rakve s portréty několika amerických generálů, včetně toho zobrazujícího šéfa regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirála Brada Coopera. Rovněž byly prý na náměstích íránských měst k vidění raketové systémy či údajné trosky sestřelených izraelských dronů.
„Nepřátelé Íránu budou kvůli těmto lidem zklamáni,“ komentoval velikost davů v Teheránu íránský náčelník generálního štábu Abdolrahím Músaví, který se zúčastnil v civilním oblečení a obklopený maskovanými členy ochranky. Bezpečnostní opatření na oslavách byla letos podle agentury AFP větší než v minulých letech.
Íránské státní médium Press TV tvrdí, že se početná shromáždění konala ve zhruba 1400 městech po celé zemi, a to i přes „chladné teploty, déšť a sníh“. Podle serveru lidé „demonstrovali národní jednotu navzdory provokacím a hrozbám ze strany USA a Izraele v posledních týdnech“.
Server BBC však informuje o tom, že lidé místy v Teheránu během oslav křičeli „smrt Chameneímu“ či „smrt diktátorovi“, čímž odkazují na íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Na výzvy, aby lidé provolávali „Alláhu akbar“, tedy „Bůh je velký“, zase jinde někteří Íránci odpovídali demonstrujícím urážkami nebo slovy „drž hubu“.
Nedávné potlačení protivládních protestů
Íránský prezident Masúd Pezeškján rovněž vystoupil s projevem při příležitosti oslav výročí revoluce z roku 1979, která vedla k pádu vlády šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Také se omluvil všem lidem, kterých se dotkly nedávné protivládní demonstrace a zásahy policie. Úřady nechtějí konfrontaci s lidem, dodal íránský prezident, nepřiznal ale odpovědnost za jejich brutální potlačení.
Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) uvedla, že při demonstracích, které začaly na konci prosince, zahynulo 6961 lidí, z nichž 6476 byli protestující. Podle organizace však nejsou tyto počty konečné.
K tomu všemu dochází za situace, kdy USA a Írán minulý týden v Ománu zahájily novou řadu nepřímých rozhovorů, jejichž hlavním tématem je íránský jaderný program. Prezident USA Donald Trump po režimu v Teheránu žádá, aby uzavřel dohodu, ve které se zaváže, že nebude usilovat o jaderné zbraně a vzdá se obohacování uranu na svém území. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
