Revoluce strana 3 z 3

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.

Cesta do islámské republiky v první řadě překvapí. V době tvrdých sankcí je tam neuvěřitelně levně a vřelost obyvatel snad nezná mezí. „Vítejte v Íránu!“ začíná každá naše konverzace s lidmi, často odhodlanými pořídit si společné selfie. Turista se rázem cítí jako celebrita, navíc s miliony riálů v kapse. Výlet po úchvatných památkách, horách a pouštích má jen pár drobných vad na kráse: povinný šátek už po týdnu překáží a vážíme si toho, že v Česku smíme otevřeně mluvit o politice.

Vojenská rada v Súdánu částečně ustoupila demonstrující opozici. Oznámila, že jmenuje civilního premiéra a vládu, nikoli však prezidenta. S odvoláním na prohlášení armádního mluvčího o tom informovala agentura AP. Protestující opozici krok neuspokojil, neboť požaduje plné předání moci. Armáda se podle agentury DPA neúspěšně pokusila odstranit části protestní blokády před centrálou ozbrojených sil. Vojenská rada minulý týden v Súdánu převzala moc po svržení dlouholeté hlavy státu Umara Bašíra.

Případy zneužívání odstartovala sexuální revoluce v 60. letech minulého století, pachatele navíc chránily i špatně formulované církevní zákony – tak se mj. vyjádřil ve svém eseji ke skandálům kolem sexuálního zneužívání kněžími emeritní papež Benedikt, předchůdce současné hlavy katolické církve Františka. Právě s jeho postojem je ale podle některých teologů rozsáhlý Benediktův esej v přímém rozporu, napsala ve čtvrtek agentura AP. Mimo jiné proto, že ke zneužívání docházelo v církvi už mnohem dříve.

Hongkongský soud uznal vinu devíti organizátorů protestů za demokracii z roku 2014. Podle soudu vyvolávali lídři hnutí symbolizovaného žlutými deštníky „veřejné pohoršení“, za což jim hrozí až sedm let vězení. Před soudem se shromáždil dav jejich stoupenců a souzení aktivisté prohlásili, že se boje za demokracii nevzdají.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.

Uplynulo pět let o krvavých střetů na kyjevském Majdanu. Revoluce tehdy zásadně proměnila politické poměry na Ukrajině a lídrům Euromajdanu včetně někdejšího boxera Vitalije Klička revoluční dny stále zůstávají v paměti. Podle některých Ukrajinců ale vyvolané změny přivedly zemi na zcestí války, korupce a ekonomických problémů.

Před čtyřiceti lety protestující Íránci svrhli šáha a spustili islámskou revoluci. Šlo o jednu z největších proměn společnosti ve druhé polovině 20. století. Současná mladá generace si stěžuje hlavně na špatnou ekonomickou situaci a izolaci země. Řada Íránců plánuje po studiu odejít do ciziny.

V Íránu začaly oslavy 40. výročí islámské revoluce, která svrhla šáha a dopomohla k moci šíitskému duchovenstvu. Prvního února si Íránci připomínají návrat ajatolláha Chomejního z exilu. Státní svátek vázaný na triumf revoluce připadá na 11. únor, kdy íránský rozhlas ohlásil „konec 2500 let despotismu“. Islámská republika pak byla vyhlášena 1. dubna 1979.

Centrem Paříže prošlo v neděli několik tisíc lidí, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce. Hnutí červených šátků a modrých vest volá po skončení násilností, které doprovází už skoro tři měsíce demonstrace hnutí žlutých vest.

Mistr převleků, geniální agent, nadaný literát i americký hrdina. Ve věku 78 let zemřel v sobotu bývalý agent CIA Tony Mendez, který dokázal v roce 1980 dostat z revolučního Íránu skupinu amerických diplomatů v přestrojení za kanadský filmový štáb. Jeho odvážný čin inspiroval Bena Afflecka k natočení snímku Argo, jenž dostal v roce 2013 tři Oscary.

Před čtyřiceti lety íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví narychlo opustil zemi, kde probíhala islámská revoluce. Skončila tak monarchie, která v Íránu vydržela 2500 let. Za šáhovy vlády se bývalá Persie orientovala na Západ a ženy mohly nosit minisukně. Překotné reformy ale nepřijali duchovní a konzervativní část společnosti. Šáhovi se stala osudnou i korupce a brutální represe nejen vůči levici. Íránci v současnosti chodí do ulic v menším měřítku znovu, hlavně kvůli špatné ekonomické situaci, kterou ještě přiživují nové sankce. Vypovězení jaderné dohody Spojenými státy by podle expertů mohlo posílit konzervativní síly v zemi.

Prosinec je ve Francii tradičním obdobím pouličních protestů. Ani tento rok není výjimkou – letos se nese ve znamení „gilets jaunes,“ neboli žlutých vest. Proč právě ve Francii jsou pouliční protesty tak rozšířené a proč právě tam je lidé pokládají za něco tak normálního?