TÉMA

Revoluce strana 3 z 3

Sexuální zneužívání

„Katastrofálně nezodpovědný“ esej emeritního papeže Benedikta o zneužívání v církvi. Je v přímém rozporu s postojem Františka

Případy zneužívání odstartovala sexuální revoluce v 60. letech minulého století, pachatele navíc chránily i špatně formulované církevní zákony – tak se mj. vyjádřil ve svém eseji ke skandálům kolem sexuálního zneužívání kněžími emeritní papež Benedikt, předchůdce současné hlavy katolické církve Františka. Právě s jeho postojem je ale podle některých teologů rozsáhlý Benediktův esej v přímém rozporu, napsala ve čtvrtek agentura AP. Mimo jiné proto, že ke zneužívání docházelo v církvi už mnohem dříve.
11. 4. 2019|

Soud v Hongkongu uznal vinu devíti organizátorů „deštníkové revoluce“

Hongkongský soud uznal vinu devíti organizátorů protestů za demokracii z roku 2014. Podle soudu vyvolávali lídři hnutí symbolizovaného žlutými deštníky „veřejné pohoršení“, za což jim hrozí až sedm let vězení. Před soudem se shromáždil dav jejich stoupenců a souzení aktivisté prohlásili, že se boje za demokracii nevzdají.
9. 4. 2019|

Brazilský prezident nařídil vojákům oslavy výročí vojenského puče

Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.
26. 3. 2019|

Od Euromajdanu uplynulo pět let. Některé osobnosti ukrajinské revoluce zamířily do politiky

Uplynulo pět let o krvavých střetů na kyjevském Majdanu. Revoluce tehdy zásadně proměnila politické poměry na Ukrajině a lídrům Euromajdanu včetně někdejšího boxera Vitalije Klička revoluční dny stále zůstávají v paměti. Podle některých Ukrajinců ale vyvolané změny přivedly zemi na zcestí války, korupce a ekonomických problémů.
22. 2. 2019Aktualizováno22. 2. 2019|

Generace, která vystřízlivěla. Řada mladých Íránců chce 40 let od revoluce odejít ze země

Před čtyřiceti lety protestující Íránci svrhli šáha a spustili islámskou revoluci. Šlo o jednu z největších proměn společnosti ve druhé polovině 20. století. Současná mladá generace si stěžuje hlavně na špatnou ekonomickou situaci a izolaci země. Řada Íránců plánuje po studiu odejít do ciziny.
8. 2. 2019|

Před 40 lety Írán opustil prozápadní kurz. Tisíce lidí slaví výročí návratu Chomejního z exilu

V Íránu začaly oslavy 40. výročí islámské revoluce, která svrhla šáha a dopomohla k moci šíitskému duchovenstvu. Prvního února si Íránci připomínají návrat ajatolláha Chomejního z exilu. Státní svátek vázaný na triumf revoluce připadá na 11. únor, kdy íránský rozhlas ohlásil „konec 2500 let despotismu“. Islámská republika pak byla vyhlášena 1. dubna 1979.
1. 2. 2019|

Červenými šátky a modrými vestami proti násilí. Tisíce lidí v Paříži odmítly revoluci

Centrem Paříže prošlo v neděli několik tisíc lidí, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce. Hnutí červených šátků a modrých vest volá po skončení násilností, které doprovází už skoro tři měsíce demonstrace hnutí žlutých vest.
28. 1. 2019|

Zemřel agent CIA Mendez, který inspiroval Argo. Z Íránu dostal Američany v přestrojení za filmaře

Mistr převleků, geniální agent, nadaný literát i americký hrdina. Ve věku 78 let zemřel v sobotu bývalý agent CIA Tony Mendez, který dokázal v roce 1980 dostat z revolučního Íránu skupinu amerických diplomatů v přestrojení za kanadský filmový štáb. Jeho odvážný čin inspiroval Bena Afflecka k natočení snímku Argo, jenž dostal v roce 2013 tři Oscary.
21. 1. 2019Aktualizováno21. 1. 2019|

Reformátor i tyran. Před 40 lety uprchl šáh Pahlaví z Íránu, islámská republika teď stojí na rozcestí

Před čtyřiceti lety íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví narychlo opustil zemi, kde probíhala islámská revoluce. Skončila tak monarchie, která v Íránu vydržela 2500 let. Za šáhovy vlády se bývalá Persie orientovala na Západ a ženy mohly nosit minisukně. Překotné reformy ale nepřijali duchovní a konzervativní část společnosti. Šáhovi se stala osudnou i korupce a brutální represe nejen vůči levici. Íránci v současnosti chodí do ulic v menším měřítku znovu, hlavně kvůli špatné ekonomické situaci, kterou ještě přiživují nové sankce. Vypovězení jaderné dohody Spojenými státy by podle expertů mohlo posílit konzervativní síly v zemi.
16. 1. 2019|

Francouzi vynikají v teatrálních protestech. Kdysi to bylo „šarivari“, teď mávají žlutými vestami

Prosinec je ve Francii tradičním obdobím pouličních protestů. Ani tento rok není výjimkou – letos se nese ve znamení „gilets jaunes,“ neboli žlutých vest. Proč právě ve Francii jsou pouliční protesty tak rozšířené a proč právě tam je lidé pokládají za něco tak normálního?
28. 12. 2018|
Načítání...