Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.
„Náš prezident už dal pokyn ministerstvu obrany, aby připravilo oslavy v souvislosti s výročím 31. března 1964,“ řekl novinářům prezidentův mluvčí Otavio Barros. Jak konkrétně budou oslavy vypadat, neupřesnil. Na dotaz médií uvedl, že důstojníci mohou uspořádat akce ve svých posádkách podle vlastního uvážení.
Armádní puč z roku 1964 svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta, který se chystal znárodnit ropný průmysl, vyvlastnit půdu statkářům a rozdělit ji rolníkům či rozšířit volební právo na negramotné voliče. Moc v zemi po puči převzal generál Humberto Castelo Branco, jehož režim začal s represemi levicových politiků a zakázal politické strany.
Vládní komise před několika lety zločiny vojenských vlád vyšetřovala a napočítala 434 obětí na životech. Tisíce lidí skončily ve vězení a další tisíce emigrovaly. Civilní vláda byla v Brazílii obnovena v roce 1985.
Bolsonaro je obdivovatelem vojenského režimu
Někteří Brazilci včetně Bolsonara však vojenské vlády chválí za to, že pozdvihly ekonomiku. „Pokud by se to nestalo, dnes bychom měli vládu, která by nebyla dobrá pro nikoho,“ shrnul v pondělí prezidentův mluvčí.
Bývalý armádní důstojník Bolsonaro se nikdy netajil obdivem k vojenskému režimu v Brazílii. Do své vlády, která se úřadu ujala letos v lednu, si také vybral několik vojáků či bývalých armádních důstojníků. Jeho viceprezidentem je penzionovaný generál Hamilton Mourao, který v minulosti například tvrdil, že armáda má hájit pořádek, pokud soudní moc není schopna uzdravit politiku v zemi.
Minulý měsíc dal také Bolsonaro veřejně najevo obdiv k bývalému paraguayskému diktátorovi Alfredu Stroessnerovi, jehož režim je považován za jeden z nejkrvavějších v Latinské Americe. Bolsonaro bez zmínky o zločinech tohoto režimu prohlásil, že Stroessner byl „státník, který věděl perfektně, co jeho země potřebuje“.
