Od začátku roku má Brazílie nového, v pořadí už 38. prezidenta. Jair Bolsonaro, kterému se přezdívá „tropický Trump“, slíbil, že chce sjednotit společnost, zbavit zemi kriminality a korupce a nastartovat stagnující ekonomiku, a to především ve spolupráci se Spojenými státy. Mnozí se ale obávají, že při tom ohrozí demokracii či práva menšin.
„Tropický Trump“ má za sebou první dny v křesle brazilského prezidenta. Vzbuzuje naděje i obavy
Horizont ČT24: Bolsonaro má za sebou první dny ve funkci brazilského prezidenta (zdroj: ČT24)
K Bolsonarovu vítězství v říjnových volbách podle analytiků přispěla zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž po čtvrtstoletí vládli levicoví prezidenti.
Prezidentská kandidatura politika označovaného za krajně pravicového tak nebývale rozdělila brazilskou společnost. V médiích se objevila řada výroků, jimiž tento dlouholetý poslanec urazil ženy, homosexuály i etnické menšiny. Vysloužil si obvinění z rasismu a zřejmě i proto ho na předvolebním mítinku pobodal jeho odpůrce.
Část brazilské společnosti má také obavy z ohrožení demokracie kvůli tomu, že bývalý armádní důstojník Bolsonaro se v minulosti netajil obdivem k brazilské diktatuře z let 1964 až 1985 a do vlády si vybral několik bývalých armádních velitelů.
Viceprezidentem Brazílie je penzionovaný generál Hamilton Mourao, který rovněž zastává radikální postoje. Předloni například řekl, že armáda má hájit pořádek i vojenskou intervencí, pokud soudní moc není schopna uzdravit politiku.
Bolsonaro slíbil zatočit s korupcí. Nejspíš i proto si jako ministra spravedlnosti vybral bývalého federálního soudce Sérgia Mora, který dříve vedl vyšetřování obřího korupčního skandálu a poslal do vězení za korupci i levicového exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. „Ta rudá banda buď vypadne, nebo půjde za mříže,“ spojoval Bolsonoro v kampani korupci s levicí, ač jsou kvůli ní vyšetřováni politici různých stran.
Bolsonaro se s Trumpem v lecčem shoduje
Přezdívku „tropický Trump“ si vysloužil provokativní rétorikou, oblibou v používání sociálních sítí i obviňováním médií z „falešných zpráv“. Podobně jako Trump i Bolsonaro hodlá měnit dohody, které jsou podle něj nevýhodné pro místní ekonomiku.
V předchozích týdnech oznámil, že zvažuje odstoupení od Pařížské klimatické dohody či od migračního paktu OSN a vystoupení z regionálního obchodního bloku Mercosur. Stejně jako Trump kritizuje čínskou ekonomickou expanzi a po vzoru USA slíbil přestěhovat brazilské velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
K větší bezpečnosti a snížení kriminality ve své zemi chce nový prezident přispět mimo jiné liberalizací držení zbraní či snížením věkové hranice pro ukládaní trestů vězení, která je nyní 18 let. „Zbraň chrání více než jen náš život, chrání naši svobodu,“ prohlásil v polovině loňského roku. Kriminalita v Brazílii patří k nejvyšším na světě. Předminulý rok dosáhla rekordních čísel. Zavražděno bylo v zemi téměř 64 tisíc lidí, víc než třeba v Mexiku.
Jeho vláda se staví proti legalizaci potratů, ze škol chce vyřadit sexuální výchovu a chystá mimo jiné rozsáhlou privatizaci. Kontroverzní krok udělal Bolsonaro jen několik hodin po nástupu do úřadu, když vydal dekret, který převádí správu domorodých rezervací pod ministerstvo zemědělství ovládané vlivnými lobbistickými skupinami.
Podle domorodých lídrů tento krok povede k nekontrolovatelnému kácení pralesů. Obávají se i útoků proti původnímu obyvatelstvu, které přírodní rezervace brání. Podle Bolsonara si ale malé procento lidí uzurpuje až příliš velký kus země.
Bolsonaro vystřídal ve funkci prezidenta Michela Temera, který nejvyšší úřad převzal v létě 2016 z pozice viceprezidenta po Dilmě Rousseffové. Ta byla od roku 2011 první ženou v čele Brazílie, ale parlament ji sesadil kvůli neústavním manipulacím s výsledky rozpočtu.