Favorit brazilských prezidentských voleb byl pobodán na mítinku

Brazilský prezidentský kandidát Jair Bolsonaro, jehož během čtvrtečního předvolebního mítinku pobodal útočník nožem, absolvoval úspěšnou operaci. Krajně pravicový politik favorizovaný předvolebními průzkumy byl podle lékařů do nemocnice přivezen v kritickém stavu, nyní je mimo přímé ohrožení života a jeho stav je stabilizovaný. Pachatel, kterého zadržela policie, měl prý k útoku osobní a náboženské důvody.

Třiašedesátiletý politik se stal terčem útoku ve městě Juiz de Fora ve východobrazilském státě Minas Gerais. Podle lékařů mu nůž poranil játra a způsobil vážnou ztrátu krve. „Jeho vnitřní zranění byla vážná a ohrožovala pacientův život,“ řekl chirurg Luiz Henrique Borsato, který politika operoval.

Ředitelka nemocnice Eunice Dantasová novinářům sdělila, že politik ztratil více než dva litry krve a při příjmu v nemocnici byl v šoku. „Jeho stav je stabilizovaný a jeho klinický stav je výborný,“ řekla Dantasová. Bolsonaro podle ní bude muset nejméně týden zůstat v nemocnici.

Bolsonaro se objevil na sociálních sítích na videu natočeném v nemocničním pokoji. Řekl, že má „nesnesitelné bolesti“ a že „nikdy nikomu neublížil“. Jeho příbuzní tvrdí, že nůž pronikl 12 centimetrů do břišní krajiny.

Bolsonaro urážel politiky, ženy a čelí obvinění z rasismu

Bolsonaro se prezentuje jako kandidát, který dá neurovnanou brazilskou politiku prorostlou korupcí do pořádku, a řada lidí jej označuje za brazilského Trumpa. Kvůli svým mnohdy radikálním postojům čelí mimo jiné obviněním z rasismu. 

Důvodem jsou jeho loňská slova na adresu Afroameričanů. Mimo jiné o nich řekl, že nepracují a že domorodé rezervace poškozují národní ekonomiku. Bolsonaro má imunitu jako poslanec, jímž je od roku 1991.

Nyní třiašedesátiletý politik je známý i mnoha urážlivými výroky na adresu žen; za urážku jedné poslankyně dostal i pokutu. V rozhovorech s médii také řekl, že ženy a muži si nezaslouží stejné platy.

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro mimo jiné veřejně obhajuje brazilskou diktaturu z let 1964 až 1985, která podle něj přinesla zemi větší ekonomickou prosperitu než následných několik let demokracie.

Bolsonaro, který do politiky vstoupil koncem 80. let jako radní Ria de Janeiro, je také proti legalizaci homosexuálních svazků. V roce 2011 například v rozhovoru s časopisem Playboy prohlásil, že by byl radši, kdyby jeho syn zemřel při dopravní nehodě, než aby byl homosexuál.

Bolsonarův hlavní soupeř nesmí kandidovat. Skončil ve vězení

Jair Bolsonaro je podle srpnových předvolebních průzkumů druhým v pořadí. Jeho prefererence se z červnových 19 procent zvýšily na 22 procent. Následuje ho bývalá senátorka a exministryně životního prostředí Marina Silvaová, kterou by podle průzkumu volilo 16 procent voličů. Ostatní kandidáti by nezískali více než deset procent hlasů.

Nejvážnější kandidát na prezidenta, a tedy hlavní z Bolsonarových soupeřů, byl bývalý brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten ovšem skončil za mřížemi, kde si odpykává dvanáctiletý trest za korupci. Přesto je podle průzkumů nadále favoritem blížících se voleb. Podle srpnového předvolebního odhadu by mu dalo svůj hlas 39 procent voličů.

Lula da Silva, který je ve vězení od dubna, je kandidátem Strany pracujících. Ovšem nejvyšší volební soud 1. září rozhodl, že nesmí kandidovat. A tak má Bolsonaro podle všeho velké šance vyhrát.

Brazílii ovládá kriminalita. Bolsonaro zastává radikální řešení

Brazílii dlouhodobě ovládá kriminalita a korupce. Jen při srpnových raziích bylo zadrženo více než 700 lidí za spáchání nebo plánování vražd. Do rozsáhlé operace se zapojilo 5000 policistů po celé zemi. I tak je ale v této zemi zavražděno v průběu 175 lidí každý den. Celkem se obětí vraždy loni stalo 63 880 lidí.  

Na vysoké kriminalitě se v Brazílii podílí zejména organizovaný zločin a boj drogových gangů o ovládnutí území. Právě Jair Bolsonaro navrhuje poměrně radikální řešení kriminality. Požaduje beztrestnost pro policisty, kteří zastřelí delikventy. Přitom podle nevládní statistiky zemřelo při zásazích policie v roce 2017 v průměru 14 lidí za den, což je o pětinu více než v roce 2016.

K zoufalé situaci s kriminalitou se přidaly ještě problémy s masovým přistěhovalectvím ze sousední Venezuely, odkud prchají desetitisíce migrantů kvůli neúnosné ekonomické situaci a brutálním zákrokům vlády. Vůbec nejhorší situace je ve státě Roraima, kam brazilský prezident Michel Temer vyslal armádu, aby tam zajistila bezpečnost. Vojenské síly by měly podle posledních informací v místě působit do 12. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 5 mminutami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 54 mminutami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 1 hhodinou

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 3 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 4 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 5 hhodinami

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 13 hhodinami
Načítání...