Brazílie uvolnila rozsáhlou oblast Amazonie o rozloze 46 000 kilometrů těžařům. Vláda uklidňuje aktivisty slibem, že devět chráněných území v této oblasti zůstane těžbou nedotknutých.
Brazílie umožnila těžbu v civilizací nedotčených částech pralesa
Prezidentský dekret zrušil chráněnou oblast známou jako Renca. Je o něco větší než celé Dánsko a díky dekretu se jí 30 procent otevře pro těžbu. „Cílem je přilákat nové investory, což zajistí bohatství pro zemi a zaměstnanost pro lidi – to vše založené na principech udržitelnosti,“ uvedlo ministerstvo těžby a energetiky.
GALERIE
Na frontové linii ilegálního ničení deštných pralesů se ocitají stále častěji i dříve chráněná místa a rezervace.
Podle opoziočního senátora Randolfa Rodriguese jde ale o největší útok na Amazonii v posledních 50 letech. Před těžbou v této oblasti varoval i Maurício Voivodic, šéf brazilské části Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle něj přinese demografickou explozi, ničení lesa, likvidaci zdrojů vody, ztrátu biodiverzity a povede ke vzniku konfliktů.
WWF upozorňuje, že nejvíce investory zajímají zdroje zlata a mědi v jedné z chráněných oblastí, biologické rezervaci Maicuru. V dalších dvou oblastech podle WWF hrozí konflikty s domorodci, kteří zde doposud žijí ve značné izolovanosti od civilizace a nechtějí na tom nic měnit. Zlatá horečka by mohla způsobit nenávratné poškození jejich kultur.
Součást většího plánu
Brazilská vláda předložila návrh, podle něhož by měla být o 350 000 hektarů zmenšena chráněná oblast amazonského pralesa už v polovině července. Na tomto území by mělo být umožněno udržitelné využívání pralesa, což podle aktivistů může zahrnovat kácení stromů, důlní těžbu či různé zemědělské aktivity.
- Atlantický deštný prales je považován za jeden z druhově nejbohatších. Dosud ho zmizelo již asi 90 procent. V současnosti existuje v Brazílii už jen 8,5 procenta souvislých ploch Atlantického pralesa nad 300 hektarů. Od roku 1988 brazilské úřady monitorují stav zalesnění s pomocí satelitů.
Vláda návrh předložila poté, co místní obyvatelé, pro něž je prales Jamanxim zdrojem obživy, zablokovali klíčovou dálnici vedoucí poblíž pralesa. Demonstranti protestovali proti rozhodnutí prezidenta Michela Temera vetovat podobný návrh zákona, který měl zmenšit chráněnou oblast pralesa.
Ekologičtí aktivisté se obávají, že menší ochrana pralesa povede k většímu odlesňování. V letech 2011 až 2015 se Brazílii podařilo odlesňování zpomalit. V roce 2016 ale zničená plocha pralesa dosáhla 8000 kilometrů čtverečních, zatímco o rok dříve to bylo 6200 čtverečních kilometrů. Stávající ztráty jsou nicméně stále hluboko pod rozlohou území, které bylo zasaženo odlesňováním v roce 2005 (19 000 kilometrů čtverečních), ukazují data z brazilských satelitů.
Ministerstvo pro životní prostředí nicméně zdůraznilo, že návrh zákona obsahuje opatření, která mají odlesňování zabránit. Podle ministerstva také sníží počet sporů a půdu a podpoří zaměstnanost.
Reakce na Norsko?
Norsko v červnu letošního roku Brazílii oznámilo, že v letošním roce sníží zhruba na polovinu své příspěvky, které poskytuje na ochranu amazonského pralesa. Částka by se tak měla pro letošek pohybovat „jen“ kolem 50 milionů dolarů (v přepočtu 1,2 miliardy Kč). Důvodem je fakt, že se v poslední době zvýšilo tempo odlesňování, řekla brazilskému prezidentovi Michelu Temerovi norská premiérka Erna Solbergová.
Norsko, které zbohatlo na těžbě ropy a plynu, investovalo do amazonského fondu od roku 2008 více než 1,1 miliardy dolarů (26 miliard Kč). Amazonský prales ohrožuje především kácení a vypalování s cílem získat zemědělskou půdu.
„Vyjádřila jsem obavy, že se poněkud zrychlilo odlesňování,“ řekla Solbergová po jednání s Temerem v norské metropoli Oslo. „Pokud se předběžná čísla za rok 2016 potvrdí, povede to k nižším příspěvkům,“ dodala. Solbergová ale zároveň prohlásila, že spolupráce bude v souladu s dřívějšími dohodami pokračovat až do roku 2020.
Norský ministr životního prostředí Vidar Helgesen uvedl, že příspěvky budou „sníženy zhruba na polovinu, možná i víc“. Dodal přitom, že v roce 2016 Norsko poskytlo 100 milionů dolarů. Norsko je největším zahraničním dárcem, který přispívá na ochranu tropických pralesů od Brazílie po Indonésii. Tyto pralesy pohlcují skleníkové plyny, a pomáhají tak zpomalovat klimatické změny.