Před 40 lety Írán opustil prozápadní kurz. Tisíce lidí slaví výročí návratu Chomejního z exilu

3 minuty
Události ČT: Čtyřicet let od islámské revoluce v Íránu
Zdroj: ČT24

V Íránu začaly oslavy 40. výročí islámské revoluce, která svrhla šáha a dopomohla k moci šíitskému duchovenstvu. Prvního února si Íránci připomínají návrat ajatolláha Chomejního z exilu. Státní svátek vázaný na triumf revoluce připadá na 11. únor, kdy íránský rozhlas ohlásil „konec 2500 let despotismu“. Islámská republika pak byla vyhlášena 1. dubna 1979.

Chomejní strávil v exilu 14 let

V 9:33 místního času se v pátek po celém Íránu rozezněly klaksony na připomínku chvíle, kdy před 40 lety přistálo letadlo s Chomejním na teheránském mezinárodním letišti. Ajatolláh tehdy přicestoval z Francie, v exilu strávil celkem čtrnáct let.

Doprovázelo ho několik novinářů a spojenců - z rodiny pouze syn Ahmad. Letadlo bylo napůl prázdné, protože neslo náhradní palivo pro případ, kdyby nemohlo přistát v Teheránu a muselo se vrátit.

Obec Neauphle-le-Chateau u Paříže, kde pobýval Chomejní v exilu
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Státní televize nyní vysílá archivní snímky Chomejního návratu. V Teheránu se mnoho budov státní správy zahalilo do státních vlajek a hlavní ulice mají světelnou výzdobu. Řada motoristů se připojila k oslavě svými klaksony, vrtulníky shazovaly květiny na třicetikilometrovou trasu, kterou jel Chomejní z letiště na hřbitov Behešt-e Zahrá, aby pronesl svůj první projev.

Právě tam se nachází jeho hrob, k němuž v pátek zamířili íránští představitelé včetně prezidenta Hasana Rúháního a ajatolláha Alího Chameneího.

K Chomejního mauzoleu v Teheránu pak přišlo několik tisíc lidí se státními vlajkami. „Írán, příbytek naděje, náš vůdce, vůdce svobodných lidí,“ zpíval mužský sbor. Vedle Chomejního podobizny byl také portrét ajatolláha Chameneího, který se stal po Chomejního smrti v roce 1989 duchovním vůdcem země.

Předseda Rady dohlížitelů, což je poradní orgán parlamentu, v projevu tradičně kritizoval USA. „Ať jsou zatraceni ti, kdo se chybně domnívají, že nedokážeme tuto zem řídit bez pomoci USA. Americká moc upadá, my z Ameriky strach nemáme,“ prohlásil.

Prezident Rouhání u hrobu ajatolláha Chomejního
Zdroj: Reuters

Reformy přinesl Rouhání, hlavní slovo má ale ajatolláh Chameneí

Írán se po islámské revoluci začal izolovat. Pokud jde o domácí politiku, zavedl povinné zahalování a další opatření. Změna přišla až v roce 2013, kdy se dostal k moci prezident-reformista Hasan Rouhání, který okamžitě vyzval k omezení státního vlivu na domácí ekonomiku a k podpoře hospodářské soutěže.

Výměna hlavy státu přinesla i postupné normalizování vztahů Íránu s řadou zemí. V oblasti lidských práv Rouhání kupříkladu prosazuje mírnější přístup morální policie, ženy mají lepší přístup ke vzdělání a uplaňují se i v politice – třeba jako starostky.

Rouhání se zasadil rovněž o klíčovou dohodu o jaderném programu se světovými mocnostmi, v níž se zavázal, že nikdy nebude usilovat o výrobu jaderné bomby. Za to byly zrušeny protiíránské zahraniční sankce. 

Podle lidskoprávních aktivistů však dosavadní reformy nedostačují. Ve vězení stále končí kritici režimu, novináři, právníci či aktivisté. Rouháního reformisté mají potíže větší změny prosadit, protože je mnohdy odmítá Chomejního nástupce, ajatolláh Chameneí, který má v zemi hlavní slovo, stejně jako konzervativní křídlo. Otázkou zůstává, zda právě jeho vliv nakonec nepřevládne.

Čtyřicet let od pádu šáha je Írán v obtížné situaci. Kvůli špatnému stavu ekonomiky roste napětí a ve vládě došlo v poslední době k výměně několika ministrů.

„Pro Írán byl rok 2018 náročný. Jednostranné odstoupení Spojených států od jaderné dohody a následující obnovení sankcí Íránce tvrdě zasáhlo. Běžní lidé bojují s penězi poté, co jejich měna klesla až na sedminu loňské hodnoty, než se začala pomalu vzpamatovávat. Zatímco platy stagnují, ceny stoupají a mnoho lidí řeší základní existenční otázky. Nic z toho samozřejmě nezvyšuje popularitu vedení země, které čelí vysoké kritice,“ říká íránistka Lenka Hrabalová.

Lidem vadí i to, že Teherán dává peníze na vojenská angažmá za hranicemi, v posledním roce se tak šířily protesty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 52 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...