Téma 17. listopad

Bylo velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, vzpomíná bývalý pohraničník

Po listopadových událostech 1989 se začaly otevírat hranice. Železná opona, symbol rozdělení, padla. Rozebírali ji pohraničníci, kteří ji čtyřicet let střežili. Někteří promluvili až teď. Bývalý pohraničník Luboš Beran tehdy jako devatenáctiletý sloužil jako psovod u Znojma. V listopadu byl v terénu denně skoro dvanáct hodin. Zprávy dostával sporadicky, zmatení z vývoje byli vojáci i velitelé. Bylo tam velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, nikdo nevěděl, co bude, popsal. Do civilního života se vrátil o dva měsíce dříve, pohraničníci opouštěli pozice postupně.
18. 11. 2024|

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace. Proti vládě i nástupu autoritářství

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.
17. 11. 2024Aktualizováno17. 11. 2024|

Za války zachránil židovského spolužáka, teď se dočkal ocenění

Každoročně se 17. listopadu udílejí Ceny Paměti národa. Společnost Post Bellum je v Národním divadle předává i tentokrát – osobnostem, které čelily nacistické i komunistické perzekuci. Mezi pěticí laureátů je letos Marta Neužilová, která pomáhala Židům mířícím do Terezína, Ladislav Szalay, jenž za druhé světové války zachránil život židovskému spolužákovi, signatář Charty 77 Pavel Záleský, ukrajinská disidentka Olha Heiková a Karol Dubovan, který šířil samizdatové knihy.
17. 11. 2024|

V Bratislavě měl 17. listopad prolog o den dřív

V Bratislavě proběhla pietní vzpomínka na oběti komunistického režimu. Revoluční události se přitom v roce 1989 začaly ve slovenské metropoli rozbíhat už 16. listopadu.
17. 11. 2024|

Film o revoluci by Ondřej Trojan točit nechtěl

„Piedestalový film“ o sametové revoluci by režisér a herec Ondřej Trojan točit nechtěl, protože k roku 1989 nemá dostatečný odstup a jeho pozitivní vzpomínky nejsou přenositelné, uvedl v Interview ČT24. Listopadové události podle něj probíhaly tak rychle, že „nikdo nebyl připravený, že takto dopadnou“ a vyvrcholí pádem režimu. Míní, že nebýt Václava Havla, bylo by obtížné vše „ukočírovat“. Společnost se ale podle něj měla s komunismem vypořádat razantněji. Sám Trojan patřil mezi roznašeče petice Několik vět a získal podpisy mnoha studentů FAMU a DAMU, ale také podpis zpěvačky Hany Zagorové.
17. 11. 2024|
ČT24 ŽIVĚ (zdroj: ČT24)
On-line přenos

Minutu po minutě

  • Neděle 17. listopadu 2024
  • 23:30

    On-line přenos k 35. výročí událostí 17. listopadu 1989 pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:03

    „Cítili jsme, že ten prožitek musíme předat dál,“ sdělila novinářka Klára Jírovcová Pospíšilová, která zazvonila 18. 11. 1989 na tehdejšího premiéra Ladislava Adamce a zpravila ho o masakru na Národní třídě.

  • 22:00

    Sametová revoluce je pro influencerku Chili Tu stále živým svátkem, jelikož část její rodiny ve Vietnamu stále žije pod vládou jedné strany. 17. listopad je pro ni ztělesněním svobody a demokracie, kterou získala, když se přestěhovala do Česka.

„Dost bylo Fica.“ Na Slovensku se na výročí 17. listopadu konal protest

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Máme 35 let svobody, to je fantastické, prohlásil premiér Fiala

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

Před Hlávkovou kolejí se připomněla důležitost dialogu

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Pozůstatky komunismu brzdí Česko i nyní, domnívá se Nedvědický

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.
On-line přenos

Historický on-line k 17. listopadu 1989

  • Neděle 17. listopadu 2024
  • 23:11
    Policejní helma

    1600 příslušníků bezpečnostních složek, kteří zasahovali na Národní třídě, bylo 30 obžalováno, ale 28 z nich vyvázlo s podmíněnými tresty. Komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 později s údivem konstatuje, že brutální zákrok proběhl bez jakéhokoli pokynu a že „velení pořádkových sil SNB si skutečného průběhu zásahu nebylo vědomo“.

  • 23:10
    Policejní helma

    Státní bezpečnost ukončuje hlášení. Na Národní třídě je „klid“.

  • 23:10
    Ruka - symbol vítězství

    Ačkoli podle zprávy Československé tiskové kanceláře bylo 17. listopadu 1989 na Národní třídě zraněno jen 17 osob, z toho 7 policistů, ve skutečnosti po zásahu vyhledalo ošetření 568 lidí. Sedm z nich utrpělo těžkou újmu na zdraví (pohmoždění mozku, plic, poškození ledvin), následky nevyloučili lékaři u celkem 180 ošetřených. Dvanácti zraněným bylo přes 60 let, nejstaršímu 83. Mezi zraněnými bylo 43 nezletilých, nejmladší z nich třináctiletý. 

Mládežnické organizace v dobách socialismu usilovaly o spojení člověka s KSČ

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.
15. 11. 2024|

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024|

„Chceme kyslík!“ Sametová revoluce začala ekologickým protestem v Teplicích

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.
13. 11. 2024Aktualizováno13. 11. 2024|

Předzvěstí sametové revoluce bylo i svatořečení Anežky České

Před třiceti pěti lety byla svatořečena Anežka Česká. Událost se stala jednou z předzvěstí blížící se sametové revoluce. Papež Jan Pavel II. chtěl původně přijet na svatořečení do Prahy, komunistická moc to ale zamítla a kanonizace se musela konat ve Vatikánu. Do baziliky svatého Petra se sjelo několik tisíc poutníků z Čech a Moravy.
12. 11. 2024|

Stovkám disidentů vzrostla penze, prominentům režimu klesla

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
11. 11. 2024Aktualizováno11. 11. 2024|