17. listopad strana 4 z 4

Co probrat a co vypustit – učitelé stále bojují s tím, jak žáky provést celou historií země včetně moderních dějin. Shodují se ale na tom, že události 17. listopadu roku 1939 i 1989 v dějepise, ale třeba i občanské výchově, chybět nesmějí.

Po pádu komunismu se Československo začalo vracet k tržní ekonomice. Neobešlo se to bez problémů, přesto si podle současných ekonomických ukazatelů Češi polepšili.

Je nezbytné oprostit události, k nimž došlo v revolučním roce 1989, od mýtů, protože nelze stavět na falešných základech. Ve speciálu pořadu Události, komentáře k výročí 17. listopadu to řekl bezpečnostní analytik Jan Schneider. Připomněl, že si Spojené státy na slavné „uzbrojení Sovětů“, tedy na snahu Sovětský svaz stupňovaným zbrojením hospodářsky vyčerpat, půjčovaly u Číňanů. Sám tehdejší americký prezident Ronald Reagan navíc zdůrazňoval, že bez Michaila Gorbačova by k přelomovým změnám nedošlo.

Bojovníkům proti komunistické totalitě Ludmile Váchalové, Jitce Malíkové, Antonu Tomíkovi a Rudolfu Dobiášovi a přeživšímu z koncentračních táborů Jiřímu Bradymu byly dnes v pražském Národním divadle uděleny Ceny Paměti národa. Jimi oceňuje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníky zlomových momentů minulého století. Tři z laureátů dorazili osobně. Rudolf Dobiáš se ze zdravotních důvodů nemohl dostavit a Jiří Brady žije v Kanadě.

Události 17. listopadu roku 1939 a 1989 si celý čtvrtek připomínali lidé po celé Praze. Nejvíce akcí se tradičně konalo na místech spjatých se sametovou revolucí, tedy na Národní třídě, Václavském náměstí a Albertově. Lidé vzpomínali, slavili, ale i protestovali. Podívejte se na průběh oslav objektivem fotoaparátu Jana Langera.

Výročí začátku pádu socialismu v někdejším Československu slavily večer na Václavském náměstí v Praze tisíce lidí. Organizároři připravili se na něm pásmo několika desítek hudebních a řečnických vystoupení. Zdůraznili, že akce s názvem Koncert pro budoucnost není protestem ani politickou kampaní, ale občanským setkáním.

K připomínce 17. listopadu se ve státní svátek připojila také města na Moravě a ve Slezsku, kam sametová revoluce dorazila v roce 1989 s mírným zpožděním. Konaly se zde kulturní akce i vzpomínková shromáždění.

Kromě vzpomínek na rok 1939 a oslav událostí roku 1989 se na řadě míst konaly i demonstrace. Na Letné se shromáždili příznivci prezidenta Miloše Zemana. Jeho odpůrci se naopak sešli na Hradčanském náměstí. Demonstrace pak večer provázely potyčky. Zemanovi příznivci se u Rudolfina setkali s jeho odpůrci, kteří se jim snažili zablokovat cestu. Museli je oddělit policejní těžkooděnci se psy.

Sedmnáctý listopad je nejvýznamnější den v novodobých dějinách Čechů i Slováků, prohlásil při setkání se studenty slovenský prezident Andrej Kiska. „Je těžké mladší generaci vysvětlovat hodnotu toho, co my jsme neměli a co je pro vaši generaci samozřejmé,“ podotkl Kiska. Nespokojené občany nabádal k tomu, aby se zapojili aktivně do politiky a změnili věci.

Před 77 lety, 17. listopadu 1939, nacisté po demonstracích v Praze zavřeli české vysoké školy a studenty odvezli z kolejí do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Ve stejný den roku 1989 demonstrace studentů zahájila rozpad komunistického režimu. Obě události dělí padesát let, podle historika Josefa Tomeše je ale spojitost mezi nimi jasná. „Kdyby nebylo 17. listopadu 1939, nebylo by ani 17. listopadu 1989,“ řekl v rozhovoru v pořadu Studio 6.

Studenti si připomněli výročí 17. listopadu na pražském Albertově. Až do večera zde probíhaly různé akce, diskuse a koncerty. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima vyzval v úvodním projevu k hledání hodnot, které nás spojují. Vystoupil i Petr Pithart, který  varoval před pomyslným dělením na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu. Rozeštvávání společnosti podle něj zavání rudohnědou demagogií a třídním bojem.