Po celém Česku si lidé v sobotu připomínali listopadové události let 1939 a 1989. Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Praha. Průvody, happeningy, koncerty, proslovy a další akce ke Dni boje za svobodu a demokracii se však konaly i v dalších městech.
Česko si připomíná 17. listopad
- 22:11
Děkujeme za pozornost, online přenos svátečního dne končí.
- 21:57
Jiří Světlík při přijetí Ceny paměti národa.
Autor: Vít Šimánek , Zdroj: ČTK - 21:34
"Minimálně do pádu Berlínské zdi si myslím, že česká společnost byla velmi opatrná," řekl v ČT sociolog Tomáš Kostelecký. „V okamžiku, kdy padla Berlínská zeď a nic se nestalo, sovětská armáda nezasáhla, tak najednou bylo jasné, že se něco velkého může změnit," dodal. I 20. listopadu 1989 si podle něj málokdo myslel, že režim padne.
Ranní akce u památníku na pražské Národní třídě provázela napjatá atmosféra a několik incidentů. Kytice, kterou tam už v noci položili premiér Andrej Babiš (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, hodili lidé do odpadkového koše. Tamtéž skončily i květiny, které poslal Miloš Zeman. Prezident se se žádných akcí na státní svátek nezúčastnil.
Část opozičních politiků chápe vyhození květin od premiéra či prezidenta, považují to za důkaz nespokojenosti lidí. Další ale postup demonstrantů kritizovali. Opoziční politici se shodli na tom, že za vyhrocenou atmosféru je výrazně odpovědný i prezident a předseda vlády. Kritizovali také Babiše, že neměl odvahu jít položit kytici ve dne.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že letos uctil 17. listopad s předstihem, protože v sobotu brzy ráno odjel do Švýcarska za svým synem.
Defilé politiků
Na Národní třídě se během dopoledne vystřídali politici ANO, ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN. Na předsedu sociální demokracie a vicepremiéra Jana Hamáčka desítky lidí hlasitě pískaly a také květiny, které Hamáček k památníku položil, se lidé chystali vyhodit do koše. Nakonec však na pietním místě zůstaly.
„Samozřejmě vnímám velmi vyhrocenou atmosféru, ale pokládám za svoji povinnost dnes tady uctít památku 17. listopadu,“ uvedl Hamáček. Někteří demonstrující na Národní třídu přinesli transparenty s nápisy jako „Stop Zemanovi“ nebo „Přísahám na duševní zdraví svých dětí“, což naráží na aktuální kauzu údajného únosu Babišova syna.
Vřelého přijetí se naopak dočkal americký velvyslanec Stephen King, kterého lidé odměnili potleskem, někteří mu děkovali. Děkovali i bývalému předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD), který přišel před devátou hodinou. „Jsem rád, že se lidé snaží držet ideály listopadu 1989, ale jsem nešťastný z toho, jak je dnešní společnost rozdělená,“ řekl Štěch.
Současný předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) míní, že situace je možná zlá, ale ne zoufalá. „Jsme to my, kdo si tu svobodu musí ubránit, nikdo nám ji zadarmo nedá. Bohužel někteří lidé, když se jim dobře žije, si neuvědomují, že svobodu ztratíme během několika vteřin, a můžeme ji získávat po dobu několika let, nebo desítek let,“ prohlásil Kubera.
Rektoři u Hlávkovy koleje vyzdvihli odvahu studentů
Uzavření vysokých škol nacistickými okupanty 17. listopadu 1939 a smrt studenta Jana Opletala a dalších umučených a popravených studentů si lidé připomněli u pražské Hlávkovy koleje. Výročí událostí z roku 1939 o padesát let později stálo na začátku sametové revoluce. Setkání se zúčastnili politici, zástupci akademické sféry i církví.
Odvahu studentů u Hlávkovy koleje vyzdvihli rektoři ČVUT Vojtěch Petráček a Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Studenti vysokých škol v obou případech rozhodným způsobem vystoupili proti režimům založeným na násilí a lži – jak tehdy před 79 lety, tak i 29 lety,“ prohlásil Zima.
Po položení věnců před Hlávkovou kolejí se průvod vydal do Žitné ulice, kde byl 28. října při protinacistické demonstraci zraněn Jan Opletal, který svým zraněním podlehl 11. listopadu 1939. Jeho pohřeb se stal velkou demonstrací proti okupaci a vedl k rozhodnutí Adolfa Hitlera zavřít české vysoké školy a k brutálnímu násilí na studentech.
Studentské spolky uspořádaly tradiční shromáždění na Albertově. Pietního aktu se zúčastnili zástupci studentů i představitelé vysokých škol. Pietu zahájil sborový zpěv české a slovenské hymny, zazněla také hymna Evropské unie a studentská hymna Gaudeamus igitur.
Pochod demonstrantů a koncert u sv. Václava
Během dne se konala také demonstrace za odstoupení Andreje Babiše z čela vlády. Odpoledne zaplnila většinu pražského Staroměstského náměstí. „Pochod za slušné Česko“ předtím prošel centrem metropole z Hradčanského náměstí, lidé nesli transparenty nebo skandovali „Demisi, demisi!“. Shromáždění skončilo kolem 17:30 zpěvem české hymny, lidé nad hlavami drželi rozsvícené mobilní telefony.
S transparenty proti premiérovi vyšli lidé do ulic také v Brně a v dalších městech. Naopak hesla podpory byla vidět například v Praze na Klárově, kde se příznivci hnutí ANO sešli u srdce ze svíček.
Část lidí se po demonstraci na Staroměstském náměstí přesunula na Václavské náměstí, kde se večer konal „Koncert pro budoucnost“. Akci zahájilo vystoupení Pražského výběru, na pódiu se pak střídali další muzikanti a řečníci, kteří hovořili především o hodnotě svobody nebo kritizovali současnou vládu. Na pódiu se během více než pěti hodin vystřídalo 17 hudebních formací a dvě desítky řečníků.
Večer byly v Národním divadle předány Ceny Paměti národa. Mezi oceněnými je protikomunistický odbojář a politický vězeň Jiří Světlík, Milena Blatná, jež pomáhala vězňům v uranových dolech, bývalá politická vězenkyně Helena Kociánová, která přišla den před propuštěním o nohu při pomoci spoluvězenkyni, a Marta Szilárdová, která přežila holokaust a zachránila život sestře během pochodu smrti.
Ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století.
Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Praha, průvody, happeningy, koncerty, proslovy a další akce se však konaly i v dalších městech.
Připomeňte si, jak v roce 1989 padaly komunistické režimy ve střední Evropě:
