Po pádu komunismu se Československo začalo vracet k tržní ekonomice. Neobešlo se to bez problémů, přesto si podle současných ekonomických ukazatelů Češi polepšili.
V roce 1990 začali lidé živelně podnikat. K založení podnikání stačilo málo – podmínky byly volné, zákony se teprve přijímaly. „Průvodním znakem první transformace byla určitá nepřipravenost,“ podotýká ekonom David Marek.
Počet živnostníků se rychle zvyšoval. Zatímco na začátku devadesátých let fungovalo zhruba 308 tisíc podnikatelů bez zaměstnanců, loni jich bylo už více než 666 tisíc. Během let ale ubylo řemeslníků a opravářů: z původního bezmála milionu sto tisíc jich loni pracovalo už jen necelých 870 tisíc. Méně je i zemědělců, naopak stoupl počet zákonodárců a řídicích pracovníků.
Zlevnil chleba, zdražila voda
Proměnily se i výplaty zaměstnanců. V roce 1989 byla průměrná hrubá mzda 3 tisíce, dnes dosahuje 27 297 korun. To vzhledem k inflaci nelze přímo srovnávat – porovnat ale lze, kolik si za vydělané peníze člověk mohl koupit zboží.
Například za chléb zaplatili zákazníci v revolučním roce 4,40 koruny, což by při přepočtu na současný plat dělalo 40 korun. Tolik ovšem nestojí, podle statistik je tato základní potravina o polovinu levnější. Podobně je levnější v přepočtu k příjmům také máslo, pivo, káva, čokoláda nebo dámské punčochy.
Naopak přímo astronomicky vzrostly náklady na vodné a stočné – o více než 1000 procent. Podražil i plyn a také některé služby, například poslat obyčejný dopis stojí o 76 procent víc než před sedmadvaceti lety.
